Kid Rock debutoval v roce 1990 albem "Grits Sandwiches For Breakfast", ale úspěchy se dostavily o něco později přelomovým albem "Devil Without A Cause". Ovace následně sklízel i díky posledním dvěma povedeným albům "Rock'N'Roll Jesus" a "Born Free", která svým soundem mířila k uším širokého mainstreamového publika. Nutno dodat, že velmi úspěšně. Oproti tomu aktuální deska "Rebel Soul" působí komorněji. Ty tam jsou hvězdné hostovačky a slavní producenti, Kid Rock si vystačil ve všem sám, krok je to sice sympatický, ale otázkou zůstává, zda tím neutrpěla kvalita nahrávky.

Na úvod musím dodat, že tuhle desku jsem před sepsáním recenze slyšel asi tisíckrát. Ne proto, že by byla tak komplikovaná nebo intelektuálně náročná, ale proto, že po každém poslechu jsem ji potřeboval slyšet znovu. Z počátku jsem nechápal proč, neboť první názory, které ve mně tkvěly, nebyly vesměs pozitivní, spíš naopak. Jenže rebelova duše si mě získávala stále víc a nehodlala pustit do té doby, dokud by se té mé duše úplně nezmocnila. Pravdou je, že se jí to téměř povedlo.

Jak jsem již poznamenal, minulá řadovka "Born Free" byla napsaná rádiům přímo na tělo a Kid Rock zde vsadil na jistotu, ubral na plynu a jal se role rockového barda. "Rebel Soul" vlastně trochu pokračuje ve zklidněném tempu, které minulá deska započala. Rozdíl však tkví v hravosti a upřímném feelingu, které byly minule vytvářeny spíš násilně, a k tomu Kid Rock vykrádal archivy southern rocku. Inspirace se samozřejmě nezměnily ani na aktuální novince, pořád zde zní kombinace country, rocku, jižanského rocku, bluesu a v případě skladby "Cucci Galore" si připomeneme i hiphopové období, které bylo na ranějších nahrávkách Kid Rockovi tak blízké a od kterého stále více ustupuje. Jako celek působí deska velmi uvolněně, je znát, že mu za krkem nestál producent s bičem, a tak zde najdou místo všechna oblíbená hudební koření, která má tento cowboy tak rád a bez okolků je svým fanouškům porcuje po pořádně vydatných dávkách, avšak na úkor potenciálních hitů, které na novince nenajdeme. Skladby typu "All Summer Long" nebo "Born Free" nehledejte.

To ovšem neznamená, že by chyběly dobré písně, naopak. Výborná je již úvodní "Chickens In The Pen", stejnojmenná "Rebel Soul" i balada s výbojným koncem "The Mirror", která je luxusní záležitostí. Špatná také není óda na rodný kraj "Detroit, Michigan", ostatně patriotické texty opěvující USA jsou patrné snad ve všech skladbách, stejně jako láska k rock'n'rollu. Kid Rock je zkrátka typický americký interpret, který však může být blízký i evropskému posluchačstvu. Kdo má rád kombinaci jižanského rocku, country a hard rocku či takový mix Lynyrd Skynyrd, ZZ Top a Tobyho Keitha, nechť naklusá do kamenného nebo internetového obchodu a Kid Rocka podpoří k zisku další platinové desky, kterou si tentokrát zaslouží víc než kdy dřív.