V loňském roce odjeli košičtí bratři Timkovi za podpory klávesisty Zoltána Sallaie a basáka Viliama Gutraye veleúspěšné česko-slovenské turné na podporu svého disku nesoucího název "Nový album". Třešinkou na dortu byl koncert v košické Steel Aréně 24.11.2011, kde před zaplněnou halou kapela předvedla průřez svojí tvorbou a u toho jim asistovaly kamery Slovenské televize. Koncert plně ukázal všechny klady i zápory seskupení, které tou dobou brázdilo pódia už patnáct let. Nejprve k těm slabším stránkám.

V podstatě jsem přišel na jednu, a tou je již výše zmíněný disk "Nový album". Jednoznačně nejhorší a nejméně hitová deska historie kapely, z níž se vyloupla jediná poslouchatelná singlová nahrávka, duet s Lucií Bílou "Ženušky". Ten zazněl i na tomto koncertě, i když Lucie zpívala pouze z velkoplošné obrazovky. Proto je celkem škoda, že skupina zařadila hned polovinu desky do setlistu a tím pádem koncertu trošku spadával řemen.

Naštěstí bráchové na svých předešlých albech hitovými popěvky rozhodně nešetřili a v plné míře je dokázali posluchačům podat i na tomto koncertě. "Hľadám", "Duša a ja", "Stromy", "Ďakujem, že si"... Občas přišlo i zpestření v podobě sóla na klavír, které na konci přešlo v předehru skladby "Večnosť", nebo ukázky umění hry na sopránsaxofon, se kterým se předvedl host koncertu Michal Žáček a zahostoval si i v několika skladbách, včetně známé československé "Nánáná", kde Igor Timko odzpíval oba party a ten český s minimálním přízvukem. Rozdíl mezi jazyky porovnal zpěvák před písničkou "Sľuby": "Česi nám závidia jazyk. Oni majú samé přece, jestliže, poněvadž, abychom, ale my máme ľúbim ťa. A to jejich mám tě rád nenahradí."

Sám frontman dokázal své klaunství mnoha grimasami, gesty, veselými tanečky, pohyby a věčným lišáckým úsměvem na tváři. Dobrou náladu tím přeléval i do publika, které mu to vracelo tím, že mu v mnoha refrénech dělalo mohutný sbor. Samotný set vrcholil písněmi "Čím to je?!" a "Žily" a ve dvojím přídavku kapela předvedla hit ze svého druhého alba "Počkám si na zázrak" "Ty a Tvoja sestra". Definitivní konec obstarala skladba "Prvá".

Co napsat závěrem? Škoda zpackaného posledního alba. Kdyby jeho nebylo, tak přesně takhle nějak bych si představoval dobrý kytarový popík...