Britskoamerická parta Garbage vydala před několika týdny své nové album "beautifulgarbage", které se na MusicServeru stalo i Albem týdne. Nedávno vyjeli i na společné americké turné s No Doubt a U2, což pro rockové fanoušky znamenalo určitě velmi zajímavý zážitek. V rámci propagace nové desky nám kapela ústy Duka Eriksona poskytla exkluzivní telefonické interview, které vám dnes nabízíme.
© facebook interpreta Poprvé jsem kapelu
Garbage zaznamenal někdy v roce 1995, kdy se v televizi objevil videoklip k jejich skvostnému singlu "Stupid Girl". Od té doby mě hudba téhle party sice trochu míjela, ale když mě velký fanoušek
Garbage, náš šéfredaktor Honza Balušek, požádal, zda bych si nechtěl telefonicky popovídat s Dukem Eriksonem, využil jsem příležitosti. Pravda, některé otázky vymyslel právě Honza, ale i tak byl můj rozhovor se členem britskoamerické kapely docela srdečný a nakonec mě přiměl rychle si sehnat aktuální album "beautifulgarbage".
Vaše poslední album se jmenuje "beautifulgarbage". Myslíš si, že jste opravdu takoví "beautiful"?
(Smích) No jistě. Vlastně to je spíš taková jedna spojovací linka pro naše texty. Výraz "beautifulgarbage" charakterizuje všechny ty nálady, co jsme ze všech našich textů vycítili, a zároveň je jako spojovací znak a poznávací znamení pro lidi, kteří tohle album poslouchají. Je v tom každopádně něco úžasného (smích).
Máš přehled o tom, kolik kousků vaší aktuální desky bylo k dnešnímu dni prodáno?
Myslíš "beautifulgarbage"? To nemám ponětí.
Jak se vám pracuje bez vašeho nemocného kolegy, bubeníka Butche Viga, který se léčí z hepatitidy?
Samozřejmě nám chybí. Cítíme se jako každá kapela, která ztratí kousek sebe sama. Jeho onemocnění je poměrně vážné, ale léčba je úspěšná a myslím, že jeho stav se během posledních týdnů zlepšil. Je to fajn člověk a hrát bez něj není tak úplně jednoduché, přestože za něho máme výbornou náhradu. Matt Chamberlain s námi hrál už při nahrávání "beautifulgarbage".
Na společném turné jste hráli nejen s No Doubt, ale také s U2. Jaké to bylo?
My jsme nehráli na společném pódiu. Ale jestli se ptáš, co říkám vystoupení
U2, tak to byla v každém případě veliká rocková show. Koneckonců si myslím, že když někdo přijde na koncert
U2, očekává velkolepou událost a chce se tam cítit dobře. Ten celkový dojem byl samozřejmě skvělý.
Necítili jste se trochu ve stínu téhle irské formace?
Ne, to ne. S tím nemáme problémy.
Nepřipravujete nějaké vystoupení také u nás v Čechách, nebo někde jinde v bývalé východní Evropě?
Zatím jsme ještě nedělali evropskou šňůru, ale pracujeme na tom, třeba se podíváme i k vám.
© facebook interpreta Jaká jsou tedy vaše vystoupení, používáte předtočené smyčky, popřípadě nějaké elektronické mašinky, nebo je to spíš klasická rocková show?
(Smích) Tak to je proměnlivé. Vzhledem k tomu, že novějšší nahrávky jsou takové přímější, jednoznačnější, je i naše show trochu víc klasicky rocková, jak říkáš ty, i když označení rock asi není to pravé. Všeobecně ale platí, že elektroniku používáme pořád, i když už méně než v minulosti.
Co říkáš internetu? Používáš ho často?
Hm, to je zajímavé médium. samozřejmě ho používám. Celý svět máš najednou na klávesnici počítače. V budoucnu to navíc může vyřešit celou řadu komunikačních problémů.
A co Napster?
Skutečnost, že muzika, kterou hudebník vyrobí, je najednou někde zadarmo, je sice příjemná pro posluchače, ale už méně pro autory a skupiny. Jsem spíš pro to, aby se za takové stahování muziky platilo, ale na druhé straně je fajn, když se takhle dostanou k posluchačům například raritní nahrávky, které jinde neuslyšíš.
Napster a internet mají každopádně obrovské možnosti, jsou to technologie budoucnosti.
Co byl vůbec nejdůležitější bod v tvé hudební kariéře? Myslím do té doby, než jsi se dostal ke Garbage.
Tak to asi byla moje úpně první kapela. Svou roli sehrál i fakt, že se lidem naše muzika líbila, což rozhodlo.
Na závěr - je něco, co bys vzkázal vašim fanouškům v České republice?
Ano. Chtěl bych jim poděkovat, že nás až dosud podporovali a věřím, že se brzy uvidíme na nějakém tom vystoupení také u vás v Česku.
Díky za rozhovor.