Tak si říkám, že Alex Gaskarth je fakt prďák, když má ve svých pětadvaceti nahraných už pět dlouhohrajících desek. A taky si říkám, že svoje All Time Low vede moc dobře, protože spoluvytvořil úspěšný produkt, který pravidelně vysoko boduje v Billboardu a prodává se. Teď navíc opět skládá moc příjemný pop-punk, ze kterého zase voní kytary, je prolezlý hravými melodiemi a netrpí přemírou produkce. Album "Don't Panic" je opravdu milým překvapením, protože ještě před rokem a něco to vypadalo, že kapela hodlá svou hudbu zaprodat.

Nebojím se říct, že All Time Low si hřáli hada na prsou. Poslední nahrávka "Dirty Work" tolik nefungovala z vícera důvodů, zásadním přehmatem ale byla touha po spolupráci s majorem. Dneska už je za tímhle vším tlustá čára a melodický rock v Marylandu zase kvete. Snad dokonce tak dobře jako za času "Song Wrong It's Right". A to je velmi dobré vysvědčení.

"Don't Panic" je o dvanácti písních, které fungují přirozeně, a je poznat, že se na nich vyřádila hlavně kapela, ne jako minule podpůrný tým. All Time Low zase produkují do-hlavy-se-vnucující refrény ("For Baltimore"), mají jednoduché, ale fungující kytarové vzorce ("If These Sheets Were States", "Thanks To You"), jsou lehce stravitelní a dokonce jsou občas mírně víc punk než pop ("So Long, Soldier"). Jako stokrát v minulosti opět nic důležitého neřeší, přesto je Gaskarthova textařská nápaditost na vyšší úrovni.

Pokud jsem v recenzi označil "Dirty Work" za album, bez něhož se obejdu, o "Don't Panic" to neplatí. Vyumělkovaný party-pop vzal do zaječích, mladickou energii All Time Low znovu vložili do melodického rocku, který bude fungovat live. Tohle je dobré vědět už jen z toho důvodu, že kapela si Česko konečně přidala na svou koncertní mapu a na konci srpna debutovala v pražském Paláci Akropolis.

Se začátkem nového roku je třeba si říct, že "Don't Panic" je v rámci žánru jeden z nejlepších produktů posledních dvanácti měsíců. Jeho možná nejslabším místem je nevýrazný příspěvek hostů, i když skladba "Song Long, Soldier" tenhle můj argument nejspíš moc nepodpoří. Aspoň vidíte, s jak komplexní sbírkou máme tu čest. All Time Low jsou na ní příjemně melodičtí a catchy, víc se od nich nežádá.