Asi nejsem sám, kdo si myslí, že jakkoli úspěšní moderátoři z rádia, kteří navíc neumějí zpívat, by neměli vydávat desky. Evropa 2 to ale asi má k sobě nějak přirostlé, sólové album před časem vydal Vítek Pokorný, o úspěchu dua Těžký Pokondr se asi nemá cenu ani bavit a další, kdo se přidal do klubu, je Leoš Mareš, v současnosti asi největší moderátorská hvězda v celém Česku. Nosí chlupaté kožichy, uvádí diskotéky a vůbec se stal velmi známým a oblíbeným u většiny teenagerů. Co bych nalhával, Evropa 2 je v podstatě jediné rádio, které poslouchám (po projetí celého spektra stanic se k ní vždy vracím...) a patřím do skupiny lidí, komu je jeho občas drsný humor docela blízký.

Proto mě tak zklamalo, když jsem poprvé slyšel pilotní singl z téhle desky s názvem "Lži jsou jako déšť". Jel jsem zrovna autem a asi pět minut jsem si opakoval jen jednu větu: "Panebože, to je sračka." (Jeli se mnou další dva lidé, kteří vám to mohou dosvědčit :). Takhle blbou písničku jsem totiž už dlouho neslyšel. Připitomělý text není to nejhorší, spíše mi vadí skutečnost, že se jedná o naprostou kopii toho, jak své skladby dělá projekt Sweetbox - tedy známý smyčcový motiv, rap a zpívaný refrén. Navíc je ten refrén zpívaný anglicky, rap je česky a celé je to něco neuvěřitelně strašného. Proto jsem se celé desky vyloženě bál (nikdo z redaktorů ji totiž nechtěl, takže zbyla samozřejmě na mě). Po prvním poslechu jsem si ale oddechl, zbytek je totiž mnohem lepší než "Lži" i vůbec první Marešova skladba "Tři slova", po které je celé album pojmenováno.

Celá deska se nese sice na vlně Leošova rapu (či spíše mluvení), ale některé písničky jsou vyloženě zábavné a povedené. Svou zásluhu na tom má určitě i producent Dan Hádl, který stál například i za Kristýnou a A-tak, jehož práce sice není nikdy kdovíjak originální, ale na druhé straně ji odvádí vysoce profesionálně a v České republice nemá podle mě v komerčním popu konkurenci. Právě písničky, za kterými stojí i po hudební stránce, patří mezi ty lepší, dost mi vadí spíše ty, které jsou vytvořeny naroubováním Marešova textu na známý podklad, který občas ponechává i celý anglický refrén, což je případ právě písniček "Tři slova", ale i "Lži jsou jako déšť" nebo "Zima". Poslední jmenovaná je asi u nás nejprofláknutější v originální verzi, jedná se o "Romeo & Juliet" od Poetry'n'Motion. Mimo určitě nemohu nechat ani Marešovy texty, které se točí hlavně okolo lásky a dost často jsou fakt nechtěně srandovní, ale v některých skladbách se mu podařilo napsat opravdu veselý a kvalitní text. Mezi ty skladby, které se mi doopravdy líbí, patří třeba i pointu obsahující "Karibik", rychlá a na kytarách postavená pecka "Bylo nebylo" nebo skvělými sbory a kytarami disponující "Už jsme spolu rok". Téměř se mi chce napsat, že kdyby si Mareš odpustil ty vykrádačky zahraničních skladeb a více jich bylo původních, byla by tahle deska v rámci českého popu hodně dobrá i hudebně barevná. Jenže takhle je polovina dobrá a druhá nic moc, až fakt blbá.

Marešova deska mě docela překvapila a to příjemně. Najde se na ní několik hodně dobrých skladeb, ale také několik vyloženě nepovedených. To však nic nemění nic na tom, že by moderátoři, kteří neumějí zpívat, prostě neměli vydávat desky. I když jim dobrý producent dokáže hodně pomoci stejně jako v tomto případě.

PS: Titulek recenze "Byla to strašná nuda, myslel jsem, že umřu" jsem si vypůjčil z jednoho Marešova textu, ale myslel jsem si to jen před prvním poslechem...