Když si člověk na přelomu léta a podzimu přivstane a jde se toulat krajinou ještě před rozbřeskem, může si užívat jedno z nespočtu překrásných přírodních představení. Pozorovat mlhu, která se válí nad rybníkem. Začínají se probouzet volavky a první hřejivé paprsky právě vycházejícího slunce ohřívají rosou zmáčená stébla rákosí. Podobnou atmosféru najdete v hudbě Doroty Barové. A když si ráno vezmete do sluchátek právě její album "feat.", vše se propojí, umocní a souzní. Prožijete si svou noc v Maroku ve střední Evropě.

Dorota Barová se jako zpěvačka, violoncellistka i skladatelka začala představovat už v polovině devadesátých let minulého století. Její překrásný alt od té doby ozdobil alba jejích domovských kapel či projektů (zejména Tara Fuki), Dorota se ale nebrání ani hostování, a tak zanechala svou stopu na řadě známých i zapomenutých desek. A právě kompilace "feat." přináší nezkreslený pohled na cestu, kterou tato sympatická zpěvačka zatím prošla. Cestu klikatou a rozvětvenou, pestrou, přesto zcela zřetelně identifikovatelnou.

Barová je totiž natolik výrazným prvkem, že je (tara) fuk, zda zrovna hraje jazz, rock nebo world music. Je jedno, jestli zpívá polsky, česky nebo anglicky. Pro sebe nebo třeba Květy či Jana Buriana. Svým přispěním dodává písničce kouzlo vlastní osobnosti. A když se teď po letech (nejstarší skladba na albu (počítáme-li i bonusy) vznikla už v roce 1998, nejmladší je z letošního roku) tyto různorodé skladby dají vedle sebe, působí jako do sebe zapadající pestrá mozajka (i když někdy něco vyčnívá o něco více - jako třeba tady FruFru a "Volným pádem").

"Bylo zajímavé poslechnout si ty skladby po tolika letech. Je to, jako když si člověk otevře deník. Okamžitě víš, co jsi v té době žil a jaký jsi byl. Něco bys chtěl prožít znova a něco je jenom do archívu na památku, ale ničeho nelituješ," říká Dorota Barová. I z pohledu z posluchačské strany je zajímavé si desku pustit a vzpomínat na to, co jsme poslouchali před lety. Vracet se k albům, co leží nějakou dobu v poličce a navíc objevovat věci, které vám unikly (určitě jich pár bude). Navíc je tu i pět doposud nevydaných věcí, takže i předseda fan klubu Doroty Barové musí být spokojen.

Řadě lidí zůstává mnoho krásného skryto, i když to mají na dosah. Jsou líní a nechají si ujít kouzlo probouzení se dne během babího léta. Nesáhnou po alternativním albu a počkají, co uslyší z rádia či televize. "feat." je jedna z těch krásných věcí, ke které není úplně nejsnadnější přístup, možná to chce trochu práce. Ale doufám, že se mu podaří probudit zase pár nových spáčů.

PS: Album "feat" bude mít dva křty - 11.9. v Praze v Divadle Archa a 12.9. v Brně na Flédě. Společně s Dorotou Barovou zahrají Tara Fuki, Lenka Dusilová, Kuzmich Orchestra, Vertigo a DoMa Ensemble. V Praze jako speciální host vystoupí na baskytaru Jaryn Janek.