Nedávná doba nebyla pro Richarda Müllera jen ve znamení obrovského úspěchu s jeho česky zpívaným albem, ale také obdobím médii hodně propíraných drogových excesů, vztahu s Ivou Bittovou, svlékáním na koncertu a podobně. Jakkoli bylo vše až neuvěřitelně nafouknuté (bulváry správně vycítily skandály), všechny tyto události samozřejmě poznamenaly jak Müllera, tak jeho rodinu a hudebníky okolo něj. Nové album bylo očekáváno se značným napětím, protože se nevědělo, kam zpěvák tentokrát po hudební stránce vkročí, v úvahu připadala i cesta k elektronické hudbě, kterou si (když samozřejmě nepočítám počátky Banketu) vyzkoušel na polopirátském singlu "Nahý" s kapelou B3. Album "'01" je ale nakonec takové, po jakém jsem alespoň já vždy toužil, neboť se po hudební i textové stránce vrací až někam k jeho sólovému a dodnes nepřekonanému debutu "Neuč vtáka lietať". Sice na něm nepracoval jeho dlouholetý spolupracovník Andrej Šeban, ale Müller se za producentského dohledu Ivana Táslera z IMT Smile nechal obklopit mladými slovenskými muzikanty a společně natočili výbornou desku. Nesmím samozřejmě zapomenout i na podíl Jara Filipa, který nedávno zemřel, ale přesto na "nula jednotke" najdete několik jeho textů i melodií.

Na novém albu Richard Müller jednoznačně ukazuje, že je jednou z nejvýraznějších hudebních osobností Slovenské i České republiky. Těžko byste jakoukoli z písniček mohli označit za rádiový hit, přesto se vůbec neobávám toho, že by se jím nestaly. Pilotní singl pro česká rádia s názvem "Spočítaj ma" s téměř akustickým nádechem, stejně tak slovenský singl "Do čista", jsou toho příkladem. Hudba se nachází na pomezí rocku a popu, místy zasahuje až do elektronických hrátek (úvodní "Už asi nie si" či "2 líšky), ale převažuje introspektivní poloha, kde se Müller jednoznačně našel už i na minulých deskách, ale na této ji dotáhl do naprosté dokonalosti. Jakkoli se většina písniček nese ve středním až pomalém tempu, rozhodně se po dobu celé desky neozve nuda, protože do klasických balad mají vskutku daleko. Jedinou rychlejší písničkou je "Ako vánok", která díky akustickým kytarám a zajímavým bicím zní dokonce trošku latinskoamericky. Kdybych měl jmenovat své nejoblíbenější, kromě obou singlů by to bezpochyby byly pomalé "Studňa", "Rieka", závěrečná "Planý poplach duše" a "Nahý II."

Nejlepší na celém albu jsou ovšem texty. I když tři napsal Jaro Filip, šest sám Müller a jeden V. Krausz, znějí všechny jako od jednoho autora a jsou naprosto úžasné a do konceptu desky skvěle zapadají. Většina z nich obsahuje reminiscence na nedávné události, občas probleskne Müllerův nevšední humor ("...nevyzlečiem sa ani pred lekárom..." v omluvné skladbě "Nahý II." mě naprosto dostalo), ale všechny jsou bez výjimky vypilovanými drahokamy.

Nové album Richarda Müllera je jednoznačně výborné a bude se líbit všem, kdo mají rádi inteligentní a přitom emocemi nabitou hudbu. Člověk od člověka bude mít asi jiné nejoblíbenější písničky (naopak mně trošku nesedí "2 líšky" a "Už asi nie si", ale to je jednoznačně subjektivní pocit, jinak jsou to výborné skladby), ale jako celek je "'01" nahrávkou, která ukazuje ostatním, co to znamená být osobnost. A osobnost Richard Müller bezpochyby je. Už aby vyšla "'02"!