Ze zákopů zpět mezi živými

Když jednou za pár let dojde na lámání chleba a je třeba zhodnotit, co muzikanti z Linkin Park vypotili ve studiu tentokrát, vždy se jedná o sisyfovský úkol. Americké ex-pseudo-nu-metalisty totiž jen horkotěžko zařadíte do nějaké konvenční škatulky. S každou další deskou proměňují svou představu o hudbě, s každým počinem vždy namlsají jednu skupinu posluchačů, aby stejným krokem jiné fanoušky novými písničkami zcela odradili. Extrémně odlišné názor na vývoj formace přineslo vynikající album "A Thousand Suns" a nyní tomu zřejmě nebude jinak.

Linkini se totiž naplno přestali bát popu. Samozřejmě, i na předešlých deskách najdete mnoho chytlavých melodií a rádiových podbízivek. Přesto ale bylo znát, že pánové se bojí líbit. Na "Living Things" vám ale ubalí pořádného pop-rockového jointa, který ve chvílích užívání vytváří představu, že to, co posloucháte, vlastně není líbivá náhrada reality. Přitom moc dobře víte (stejně jako to ví skupina sama), že tomu tak je. Nemůžete jim to však mít za zlé, ganja této kapely totiž voní třemi éčky. Emocemi, energií a entuziasmem.

První třetina desky ukazuje Linkin Park jako schopný boyband, jenž dokáže natočit potenciální singly se silným refrénem, dobovou elektronikou a přihodí i nějaké to sdělení, aspekt, na který většina mainstreamových umělců v dnešní době z vysoka kálí. S trochou šikovného proma by výborná "In My Remains" mohla formaci vrátit tam, kde se nacházela v době svých největších komerčních úspěchů. Ostatně, z podobných komponent složená "Burn It Down" už v tom úspěšně začala.

Na "Living Things" nemáte příliš mnoho příležitostí nudit se. Od poprockových hitovek si (zřejmě na usmířenou) párkrát odskočí k několika málo výbušným agitkám-výkřikům ("Victimized", "Lies Greed Misery"), aby si mohli odškrtnout kolonku slibů v podobě tvrdých kytar. Jádro alba se ovšem skrývá v početných baladách, žalozpěvech a jiných skladbách středního a pomalého tempa (jako např. nezapomenutelné "Powerless", pravé rockové baladě nového tisíciletí). V nich Chester, Mike a spol. ukazují, že jsou stále schopni napsat působivé až mrazivé kousky, jako to dokonale předvedli na předchozí desce. Oproti ní však novinka prohrává v jednom důležitém bodě - v souboji o konzistentnost. Konceptuálnost minulého díla totiž "Living Things" zcela postrádá a nic kromě soundu album vlastně nedrží pohromadě.

Pátá studiovka skupiny Linkin Park je přesto rozhodně dobrý počin. Je možná škoda, že se pánové zalekli rozporuplných reakcí na předešlou desku a nedovedli svůj atmosferický pop-rock dál. "Living Things" se mírně vrací zpět, hraje více na jistotu, ale přítomnost skladeb jako "Skin To Bone" a "Until It Breaks" svědčí o tom, že mají stále dost šťávy a nepasírují jen nánosy nostalgie jako někteří jejich kolegové.