Na Rock For People přijeli Faith No More. Přijeli i Orbital a Skrillex. Místo nich však odehrálo svoje živelné vystoupení počasí. Po středeční bouřkové předehře se totiž přihnal "strašnej Mordor", zatopil pódia a z areálu udělal v pár minutách místo zkázy. Přes velké škody se naštěstí nikomu nic nestalo.
Live: Rock For People, den II
místo: Festival Park, Hradec Králové
vystoupili: Skrillex, The Kooks, The Computers, Selah Sue, Flogging Molly, The Feud, The Octopussys, Molotov Jukebox, Lenka Dusilová, Čechomor, Lavagance, Gang Ala Basta, NiceLand a další
datum: 5. července 2011
Večírek pro nedočkavé & Den I
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz
Když jeden z organizátorů přerušil v půlce písničky vystoupení
The Kooks s oznámením
"Žene se sem strašnej mordor, schovejte se," bylo už pět minut po dvanácté. Areálem už v tu chvíli lomcovaly silné poryvy větru, jež odnášely první plachty, a černá obloha se právě chystala spadnout. Před hlavní stagí pochopitelně vypukla panika. Všichni se snažili prodrat dvěma ne příliš širokými koridory na hlavní areálovou tepnu. Tam už létaly části konstrukce stanů, prodejcům padaly stojany s oblečením a dalším zbožím. Pořadatelé směrovali návštěvníky jednak do krytých a bezpečných hangárů nebo ven z areálu na otevřená prostranství, kde nehrozilo akutní nebezpečí. Ani venku však nebylo příliš bezpečno. Silou větru popadaly ploty mezi stanovým městečkem a silnicí (autor tohoto článku viděl, jak se jedna z konstrukcí skácela na mladou dívku), vzduchem poletovaly ulámané větve stromů.
Pořadatelé o této bouřce věděli předem, avšak poslední informace od meteorologů těsně před propuknutím (údajně deset minut předem) zněly, že bouřka areál mine. Neminula. Těžko odhadovat, jestli se skutečně natolik spoléhali na meteorologické zdroje, či celou situaci podcenili, špatně vyhodnotili nebo jen zariskovali. V krajním případě totiž mohli celý areál ještě před udeřením živlu preventivně evakuovat (stejně jako to udělali následující den). Takto zásadní (ne)rozhodnutí však nelze pořadatelům až tolik vyčítat, jelikož by na druhé straně přineslo nemalé problémy s další organizací programu a v případě planého poplachu by jistě vyvolalo značnou nevoli velké části návštěvníků.
© Petr Klapper / musicserver.cz
I když přijmeme oficiální stanovisko:
"Bohužel silný vítr a reakce dvou srazivších se bouřkových mračen nám nedaly možnost reagovat dříve, než vypuklo, co vypuklo," přesto mělo počáteční řešení celé nouzové situace vypadat jinak. Organizátoři mohli (a měli!) s blížící se bouřkou o vývoji celé situaci alespoň rámcově informovat prostřednictvím velkoplošných obrazovek u hlavních pódií (jak je to zcela běžné za našimi hranicemi), čímž by lidé - podle svého uvážení - měli dost času opustit areál a upevnit stany, případně zůstat uvnitř a vyčkat na další informace. O nepřipravenosti na podobnou nouzovou situaci hovoří i zmíněné vyjádření o Mordoru, jež mělo do profesionality skutečně daleko. Kam se mají lidé schovat a kam ne, zda mají opustit areál, či nikoliv a jaký bude další postup; nic z toho od pořadatele v této kritické chvíli nezaznělo a naopak se zdálo, že levá organizátorova ruka neví, co dělá pravá. Ano, po bitvě je každý generál, přesto ale tvrdím, že přinejmenším tento krizový plán měl být připravený předem (tím spíš, že špatné počasí je v tomto období a na tomto místě standardem a že tragédie z Pohody je stále dobře v paměti).
© Petr Klapper / musicserver.cz
Ve sledu kritických okamžiků, jichž si letos organizátoři
Rock For People vybrali přinejmenším na pět let dopředu, však šlo v podstatě o jediné zaváhání. Samotné řešení nastalé situace a bezpečnostní manévry probíhaly vzhledem k daným možnostem velmi dobře. Šíření informací se omezilo prakticky jen na sociální sítě, na druhou stranu dejme za pravdu pořadatelům, aneb
Jak efektivně informovat třicet tisíc roztroušených, vystrašených a zmatených lidí? Jednotlivé dílčí body a informace se sice rychle měnily (bude se ještě hrát? - nebude se hrát?), avšak z celého procesu byla znát enormní snaha co nejrychleji a nejpřesněji informovat návštěvníky, minimalizovat všechny následky, odstranit škody a pokračovat v programu.
Pořadatelé navíc zasluhují absolutní respekt za zorganizování alternativního vystoupení
Skrillexe v náhradním programu. Pravda, informační tok opět nebyl zcela ideální, na druhou stranu se vše zařizovalo operativně v rychlém sledu a vzhledem k aktuální situaci pořadatelé nemohli udělat víc. Mezi dvěma variantami: 1) poslat Skrillexe domů, nebo 2) nechat jej hrát
aspoň pro někoho i za cenu, že ti ostatní budou prskat, zkrátka správně zvítězila druhá varianta (ostatně, třicet tisíc lidí by se do stanu pro pět tisíc stejně nenamačkalo). O samotném vystoupení si přečtěte v našem
samostatném článku.
Situaci neoplakali jen fanoušci Skrillexe, kteří o jeho narychlo domluveném vystoupení nevěděli, či se na něj nevešli, ale především příznivci hlavního headlinera dne a vlastně i celého festivalu
Faith No More (z oficiálních zdrojů:
"Faith No More bohužel nemohli vyjít vstříc žádným posunem, neboť jejich harmonogram nedovolil odložit odjezd do Francie na další vystoupení.") a elektro veteránů
Orbital, jejichž vystoupení byly vzhledem ke stavu hlavních pódií (utopenou) utopií. Stejně tak nezahráli ani klasici hardcore-punku
Refused, jimž nejprve nestihl včas přiletět bubeník, a poté, co jim byl hrací čas posunut, se po po bouři nemohli dostat do areálu.
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz
I tak se toho druhý oficiální den dělo na hlavních stageích i mimo ně mnoho zajímavého. Tak třeba
The Computers. Tihle chlápci nedávno na jednom evropském festivalu, vystupujíc brzy odpoledne asi pro osmnáct a půl lidí, nadneseně prohlásili, že jednou se tam vrátí jako headlineři. Na hlavní stagi hradeckého letiště sice nic podobného nezaznělo, ale vlastně ani nemuselo. Na čtveřici bylo totiž od první chvíle znát, že svoje rock'n'rollové řemeslo berou po čertech vážně. Outfity bílé tak, že by i Ariel záviděl, byly během chvíle durch, a když si zpěvák zrovna nedráždil mikrofonem mandle (doslova), seskočil z pódia do mezi lidi, vytvořil si pěšinku až ke zvukaři a následně si v kotli zařádil spolu s ostatními.
© Petr Klapper / musicserver.cz
Je krásná, milá a rozpustile přirozená. Jmenuje se
Selah Sue, její autobus má belgickou poznávací značku, a když tahle mladá hvězdička spustí, tají ledy. V projevu má feeling černošké hudby (vsadím boty, že byste na první poslech nevěřili, že Selah je běloška), trochu reggae, náznaky rapu a hlavně neuvěřitelnou dávku charisma a sex-appealu. Nadchla hlasem, jenž by jí mohla leckterá slavnější kolegyně závidět, nadchla drobnými improvizacemi a pestrou směsí stylů, nadchla roztomilou drzostí (to když si na moment rodným jazykem pokecala s belgickými kamarády v davu), nadchli i její doprovodní muzikanti. Na pódium si to nakráčela v obyčejném kostýmku, jako kdyby se právě vrátila z procházky se psem, a během nenápadné "Just Because I Do", jež zněla spíš jako intro, se v publiku teprve vyčkávalo, co pohledná zpěvačka předvede. Avšak hned s prvními tóny pecky "This World" bylo okamžitě jasné, kdo že je tu královnou
plesu festivalu. Tedy hned po
rock'n'roll queen Charlotte z
The Subways, ovšem.
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz
Neschnoucí rozlehlé kaluže a bahenní plácky vzali za své hned během následujícího setu
Flogging Molly. Zatímco vedle z Red Bull Tourbusu hráli
Gang Ala Basta převážně sedícím divákům, početná americká partička vlila publiku energii do žil. Většina osazenstva před pódiem dala přednost
suchému poskakování, avšak našlo se i dost jedinců, kteří si tuhle americkou folk-punkovou formaci užili
na vepříka v bahně. Dubliňan Dave Kong, jak je jeho dobrým zvykem, neopomněl vyzdvihnout svoji rodnou zemi a s dalšími šesti muzikanty prali do publika jednu skočnou vypalovačku za druhou, jako kdyby tušili, že jejich set je toho dne posledním plnohodnotným vystoupením vůbec...
© Petr Klapper / musicserver.cz
The Kooks toho stihli docela dost, vlastně skoro všechno. Zahráli několik hitů napříč všemi třemi deskami a stejně jako mnoho interpretů před nimi (a stejně jako to udělá mnoho interpretů v dalších letech), pozdravili
guys on the hill, tedy dva vyvýšené pahorky obsypané lidmi. Mimochodem, neoriginálnější zdravici stále drží zpěvák
NOFX, jenž před dvěma lety bez okolků zahlásil
"Fuck you people on the hill!". The Kooks nechali v Hradci - stejně jako minule - skvělý dojem a i v lehce zkráceném setu potěšili příznivce indie scény stejně jako o den dříve
Two Door Cinema Club. Doufejme jen, že když kapelu vyhnal blížící se Mordor v půlce písničce z pódia, stihli se včas schovat. Mnozí totiž takové štěstí neměli. To už je ale jiná pohádka.