Při prvním poslechu téhle desky mi stále na mysl přicházela jedna myšlenka - koho mi připomíná? Jasně, všichni kolem po vydání singlu "Boyfriend" začali cosi nadhazovat o Justinu Timberlakeovi, ale víte přeci, že se Boha nemá urážet, i když zrovna teď nečiní žádné zázraky. Ano, jisté podobnosti by se našly, ale jsou to jen malá osvícení. Justin Bieber je pro mě mužské ztělesnění Britney Spears, s tím rozdílem, že tenhle Justin nikdy neprodá taková kvanta desek jako popová princezna. I přesto mají tolik společného: všudypřítomná mánie, prorazili v mladém věku, ambiciózní rodiče, slavný/á přítel/kyně a navíc pilotní singl z třetí desky způsobil poprask. Britney před jedenácti lety vydala "I’m A Slave 4 U", ze kterého je teď sice jeden z jejich největších hitů, ale nad kterým si tehdy všichni říkali ono profláklé WTF?

No a malej Justin zase vyrukoval s "Boyfriendem", songem, ze kterého musely některé fanynky dostat mrtvičku, neb je opravdu jinačí než zbytek jeho tvorby. A teď opět podobnost s Britney. Stejně jako před lety na její desce ani na té Justinově není už žádný song podobný tomu pilotnímu a vše je v těch kolejích, jak by si to všichni příznivci přáli. Takže žádné velké rošády nečekejte.

To, že inovační proces Biebera minul, se dalo čekat. Je moc mladý na to, aby nastavoval laťku ostatním, spíše se snaží s deskou "Believe" skákat na stejné úrovni jako jeho popoví souputníci. S týmem, který na třetí studiovce kanadského mladíka pracoval, nešlo minout. Ve studiu si podávali dveře producenti, kteří stojí za hity Lady Gaga, Usherem a i zmíněnou Britney. Tedy lidi, kteří udávají rádiové trendy.

Co tedy "Believe" nabízí? Nějaké ty taneční pecky, popíček s árenbíčkem, chvilkami i šmoulympiádu za mikrofonem a samozřejmě prvky dubstepu, protože bez toho by si teď snad větší desky ani neuprdly. Justinův projev je ale i s takovým týmem v zádech trochu bázlivý. Jako by se do toho bál v některých písních více opřít. Ale přičítám to jeho mládí a přistřihnutým křídlům, které bezesporu při nahrávání má. Krokem dál jsou na novince určitě hosté. Ludacris udělal svůj kus práce už s nejznámějších Bieberovým songem "Baby", ale "All Around The World", lehce připomínající právě "Till The World Ends" od vy víte koho, zavání atmosférou písní Chrise Browna. A to je možná konečně hit, který by mu mohl přihrát do vínku celosvětové number one.

Kandidátů na hit je na albu ale daleko více, až jsem se sama sebe ptala, proč zrovna vybrali za pilota "Boyfriend"? Další, kdo by se mohl po Justinově boku těšit z úspěchu, je rapper Big Sean. "As Long As You Love Me", song s dubstepovou linkou a střednějším tempem by mohl zaujmout. Pak deska obsahuje pár klasických Bíbrovek, které byly na jeho prvních dvou deskách, v těch se nejvíce skloňuje slovo láska a sem tam mají poněkud liknavější tempo. Mezi nimi vyčnívá závěrečná píseň, podle níž dostal celý kotouč název. Z pomalého tempa graduje sborový zpěv a já mám před očima výjev z amerických filmů - kostelní sbor oblečený v těch hábitech, všichni tleskající do rytmu a ti, co původně přišli na kázání, jihnou z chytlavé písně a přidávají se s nimi do rytmu. Milé zasnění na závěr.

Těžko odhadovat, na jak dlouho to mají ti kolem Biebera nalajnováno, ale teď to vypadá zatím na jeho vrchol. Deska obsahuje všechno, co frčí, otázkou je, nakolik jeho fanynkám záleží na hudbě. Teď je ještě ve stavu, kdy se podřizuje, kdo ví ale, jaký směr nabere jeho cesta, když ještě trochu povyroste a zkusí více riskovat. Možná, že se jednou na laťku toho druhého Justina, který nám už tak dlouho schází, dostane.