Pohlednice ze země zaslíbené

Bylo to v roce 2010, kdy surfaři Best Coast vypluli ze západního pobřeží Spojených Států na indierockové vlny poprvé. Debut "Crazy For You" byl zdárně přijat kritikou a svou fanouškovskou základnu si také našel. Lehoučkému kytarovému popíku s půvabným melancholickým nádechem ostatně ani nebylo těžké podlehnout. V roce 2011 vůdčí žena projektu Bethany Cosentino o jedničce každopádně prohlásila, že byla pouze o tom, "jak ji její kluk štve a jak ji nemá rád". Nastal tedy čas dospět. A nastal taky čas poslat k ledu bubenici Ali Koehler (bývalá členka Vivian Girls), která se skupinou často vystupovala na koncertech. Pro druhou studiovou nahrávku se sestava už ustálila na Cosentino a druhého muzikanta, Bobba Bruna.

Na "The Only Place" se tématicky Best Coast skutečně posunuli do vyšších rovin. Od shánění trávy a problémech s přítelem Cosentino (kterým je mimochodem sám "král pláže" Nathan Williams, frontman noise-popových Wavves) volně přešli k o něco závažnějším motivům. Dle slov frontwoman jde tentokrát především o " průzkum duše. Na cestách, daleko od domova jsem měla spoustu času k přemýšlení. Není to jednoduché dospívat na turné. Teď je mi dvacet pět, což je věk, kdy se nejspíš každá holka rozhoduje, jak ve svém životě bude dál pokračovat. A o tom je novinka."

Hudebně lze změnu objevit hned na první poslech. Ušpiněný lo-fi zvuk zmizel. Kytary jsou čisté, s nulovou tolerancí pro šumy a jiné rušivé elementy. Milovníky debutu z toho možná budou napoprvé chytat mrákoty. Možná se budou všelijak vzpouzet a změnu nebudou ochotni akceptovat. Zvyknout se ale dá skutečně skoro na všechno a o dvojce Best Coast to platí dvakrát tolik. Protože nehledě na tuto změnu, stále se jedná o nadprůměrné album. A opět se ukazuje hlavní přednost kapely - umí napsat chytlavou a melodickou písničku.

I další z typických rysů formace - lehce zapamatovatelné texty s nekomplikovaným sdělením - je zde zastoupen. Na dvojce si Beth stýská ("Let's Go Home"), Beth nechce zemřít ("My Life"), Beth se narodila na Západním pobřeží a až do konce svého života se za něho bude bít (ústřední "The Only Place"). Cosentino texty nepíše proto, aby za ně sbírala vavříny. Jejich nijak neskrývaná primitivnost jistě musí dráždit hudební snoby zuřivě pátrající po implicitních významech. Co za lyrické umění byste ale chtěli hledat na soundtracku do letního road movie napříč Kalifornií? Protože přesně tím novinkové album dvojice je.

Pokud mám "The Only Place" srovnat s "Crazy For You", musím o něco víc vyzdvihnout právě debut. Starý zvuk Best Coast v sobě zkrátka skrýval větší punc exkluzivity. Je to deska, po které do dneška stále saháte a rádi se utápíte v té letní nostalgii a hořkosladkém smutnění. Žádné druhé "Boyfriend" nebo "Our Deal" na dvojce už také nenajdete. Neznamená to však, že by "The Only Place" byla špatnou deskou. Není postavená na hitech, ale snaží se zaujmout jako celek. Je jiná, ale stále kvalitní a plna ambicí.