Digitální umění, minimalismus, abstrakce, nevšední spojení nápadů a ruchů, tak by se v krátkém výčtu dalo vypíchnout to, co naplňuje tvořivého ducha Stephana Mathieu. Na první pohled to tolik nevypadá, ale výčet jeho tvorby je velmi rozsáhlý, včetně několika spoluprací s různými umělci. Z posledních let nejvíce zaujala dvojice "Hidden Name" (s Janekem Schaeferem) a "Transcriptions" (to mu byl společníkem Taylor Deupree); nejčerstvěji datovaným albem v tomto ranku je "Radioland (Panorámica)" - jedná se o živý záznam z Buenos Aires, kde mu sekundovala designérka Caro Mikalef. Stephan naplňuje teorii, že v hudbě neplatí nějaká omezení. "A Static Place" je toho nemalý důkaz, jenž vznikal přes tři roky a letos se dočkal nového vydání na vinylu s bonusem "Coda (For WK)".

K natáčení si přibalil hned dva mechanické akustické gramofony HMV (řada 102), z nichž reprodukované fragmenty snímal párem speciálně upravených mikrofonů. Tyto stařičké gramofony přehrávaly jedny z prvních desek rychlostí 78 (ty nejstarší se ještě lisovaly ze šelaku). Selekce barokní, gotické a renesanční hudby byla nejprve nasnímána a posléze transformována s maximálním využitím spektrální analýzy a komplikovanými konvolučními procesy. Stephan Mathieu krok za krokem tuto hmotu po svém zcela rozebral a pospojoval do zcela nových rovin ambientu a elektroakustiky. Svým způsobem toto vše může být chápáno jako historie kompletně naruby, použité symfonické básně a opusy se vám totiž nepodaří detekovat, ani je na přebalu nenajdete vyjmenované.

Rozsáhlý komplet trvající osmdesát minut je precizně poskládaná skládačka barev a nálad, ve které se jednotlivé fragmenty buď jen lehce/tiše třepotají, tetelí v prostoru nebo naopak přidávají nemalý díl citlivé dramatičnosti. Jednotlivé tóny byly během finalizace pošpiněny, upraveny v rozličných variacích a poslepovány do táhlých dějových struktur. Ty se proplétají stíny rozmanitých zákoutí, ale nebalancují nad propastí přehnaných temnot či depresí. Je zde i patrná jakási zvuková houževnatost, ta se převaluje v typických vlnách, které jsou tolik charakteristické právě pro ambient. Stephan však vytvořil zcela vlastní odnož, plně funkční mikrosvět této hudební škatulky, nemající přesně stanovená pravidla a umožňující modularitu na všech úrovních.

Oproti původnímu vydání bylo na této edici přeskládáno pořadí skladeb a na úplný závěr byla přidána již zmíněná "Coda (For WK)", což výsledku pomohlo a dodalo zcela nový vjem komplexnosti tohoto projektu. Ten vyšel hned na dvou clear vinylech s graficky vypilovaným třípanelovým obalem z dílny Caro Mikalef. Limitovaný náklad je ručně číslovaný a Stephan do každého balení, kromě podpisu a pořadového čísla, vepsal i jakési heslo, které samotnou hudbu charakterizuje. "A Static Place" je artefakt po všech stránkách, potěší i všechny audiofily.

Stephan Mathieu na "A Static Place" rozehrál interesantní šachovou partii. Ta je sice těžce uchopitelná a na první poslech hůře čitelná, ale po důkladném samostudiu přinese nečekané zjištění, že hudební tvorba nemusí mít striktně nějaká omezení a pomocí rozličných algoritmů lze stále objevovat nové dimenze, škály. Zároveň je to skoro vědecká práce o zvuku jako samotném, která se ale s největší pravděpodobností nedá přenést na pódia.