"Moje jediný přání je opakování, moje jediný přání je..." - tak moment. Tento song sice není z dílny písničkářky Amy MacDonald, ale její třetí studiovka by si s textem od Tata Bojs rozhodně nezavdala. "Life In A Beautiful Light" se od své kolegyně "A Curious Thing" totiž liší jedině dvouletým odstupem a prérijním přebalem. Kdyby se snad jednotlivé písničky z obou desek promíchaly, těžko by někdo poznal rozdíl. Pokud se ale dokážete s touto skutečností smířit, novinka charismatické pohodářky ze Skotska opět zaboduje.

Amy má stále cit pro úvodní vypalovačky, a proto hned úvodní "4th Of July" patří k nejsilnějším kouskům. Stejně chytlavě ostatně působí i nasazený singl "Slow It Down", při němž si člověk vesele poklepává nožkou. Prvních deset minut však jasně určí styl, jakým se bude život v překrásném světle ubírat. Posluchač přesně vytuší, jak se bude odvíjet zbývající půlhodinka, v níž ho brunetka připravila o veškerá překvapení. Zuby nehty se zvukově drží elektrického folku, v němž se hlasově cítí nejjistější, akorát střídá veselé polohy se smutnými.

Ale dost naříkání. Podle zpěvačky si třetí studiovka prošla přirozenějším procesem vytváření. A je to znát, neboť se placka nese v neuvěřitelně pohodovém stylu. Amy má výraznou identitu i netuctové hlasové schopnosti, přesto všechno si ve vystupování zachovává nesmírnou skromnost. Během těch dvanácti skladeb se snaží svým fanouškům horečně odhalit svůj pohled na svět. Toho dosahuje díky srozumitelným textům, s nimiž se může ztotožnit každý smrtelník, který si někdy prošel bolestí ze ztráty blízkého, rozechvělým zamilovaným pocitem nebo kdo alespoň na chvíli přemítal o záhadách dnešní doby. Zlatá kombinace vlastností, jež zkrátka musí uspět, nemyslíte?

Držitelka několika ocenění se sama sebe v jedné písni ptá, zdali být muzikantem stojí skutečně za to. Trochu směšná otázka od někoho, kdo prodal po světě více než tři miliony kopií jedné desky. Amy svým zevnějškem sice působí křehce, má ale jasno ve svých názorech i v hudbě, již tvoří. "Life In A Beautiful Light" symbolizuje spokojenost a touhu předat ji dál. Neměla by se ale bát více experimentovat, jinak s dalšími počiny začne nudit a vody showbusinessu ji podemelou, aniž si uvědomí jak.

P.S.: Nové skladby si české publikum naživo poslechne již v srpnu na Open Air Festivalu v Panenském Týnci, kde Amy právem náleží pozice headlinera.