Stranglers jsou jednou z nejrozporuplnějších kapel v historii punkrocku. Patří k té nejstarší vlně, ale dost často byli odmítáni pro svou muzikálnost. I přes velmi uhlazený sound se ovšem těšili pověsti rebelů a výtržníků. Nyní, o více jak třicet let později, se hlásí o slovo s akustickou deskou. Jaká je?
7/10
The Stranglers - Acoustic In Brugge
Vydáno: 5.3.2012
Celkový čas: 74:03
Skladby: Waltzinblack, Instead Of This, Dutch Moon, European Female, Princess Of The Street, Strange Little Girl, Always The Sun, In The End, English Towns, Southern Mountains, Spectre Of Love, Don't Bring Back Harry, Cruel Garden, Never Look Back, Northwinds, I Hate You, Long Black Veil, Old Codger, Sanfte Kuss
Vydavatel: Mystic Production
Škrtiči se na hudební scéně drží již dlouhá léta a personální změny prodělali jen minimální, ale za to na tom nejzásadnějším postu, na místě frontmana. Jenže desky si drží obdivuhodně vyrovnanou, snad i stoupající tendenci, takže jen těžko můžeme něco namítat, pokud nejsme ortodoxními staromilci. Akustický živý záznam je pak nepochybně příjemným zpestřením, obvzlášť je-li kvalitně proveden. O tomhle cédéčku se to po technické stránce dá bezpochyby říci, nicméně tu jsou nějaká ale, který by se neměla opomíjet.
Samotný obal je typicky ponurý, jak se od této kapely čeká a jak tomu také většinou je. Co však upoutá na desce nejvíc, je samozřejmě playlist. Ten skýtá jedno velké překvapení, a to absenci prakticky všech kapelních hitů. Na desce budeme marně hledat "Golden Brown" nebo "No More Heroes". Nejvýraznějším kusem je tady melancholická pecka "Always The Sun", která ovšem v akustickém provedení zní takřka stejně jako v originále. Ale to je ostatně problém celého počinu. Kapela si moc nelámala hlavu s budováním nových akustických aranží, ale prostě jen zahrála normální set bez elektrických kytar.
Co však chybí v aranžích, doplňuje se zhusta na atmosféře a kvalitě projevu. Songy Stranglers mají zvláštní kouzlo způsobené silnou novoromantickou vlnou, která kapelu zasáhla v osmdesátých letech. To je důvod, proč jim akustické provedení tolik sluší a má místy až hypnotický účinek. Kupříkladu sbor fanoušků zpívající refrén v již zmíněné "Always The Sun" je takovou malou hudební delikatesou. Většina sladeb na desce v sobě nese nějaké kouzlo, které nutí si nahrávku pustit znovu a znovu, i když na ní chybí to, co by každý čekal. Hity.
Postarším punkáčům tahle poklidná podoba vcelku sluší, o tom není sporu. Celý počin je tak velmi příjemným zpestřením v diskografii kapely, která už se pravděpodobně moc rozrůstat nebude. Z toho důvodu se můžeme radovat asi z každého nového zářezu, ale pokud je navíc proveden kvalitně, není o čem diskutovat.
The Stranglers dali světu moc příjemný záznam, který postrádá jen kvalitnější booklet a hity, oproti tomu i tak přináší více jako hodinu kvalitní zábavy.