Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Škrtiči s elegancí i depresí

Vydáno: 09.09.2002 05:00 v sekci Recenze - Lukáš Beldik

"Golden Brown", "Always The Sun", "Peaches". Jen pár kousků z toho, co vám může nabídnout povedený výběr "Peaches (Very Best Of)", který čerpá hlavně z let 1977 až 1982. Punk, pop i rock se zde mísí s klávesovou psychedelií v nezaměnitelném zvuku anglických The Stranglers.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

The Stranglers - Peaches (Very Best Of)

Celkový čas: 72:36

Skladby: Peaches, Golden Brown, Walk On By, No More Heroes, Skin Deep, Hanging Around, All Day And All Of The Night, Straighten Out, Nice 'N' Sleazy, Strange Little Girl, Who Wants The World, Something Better Change, Always The Sun (Sunny Side Up Mix), European Female, Grip 89 (Get A) Grip (On Yourself), Duchess, 5 Minutes, Don't Bring Harry, La Folie, 96 Tears

Vydavatel: EMI

Vyšli z punku, klávesové psychedelie let dávno minulých. Podepsal se na nich art rock přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Prošli popem. Používali jeho sladká ochucovadla a v nitru slov svých textů to byla parta smutných, naštvaných mužů. Černá děravá trika, tmavé brýle, zachmuřené pohledy. Na jedné straně kolovrátková "Golden Brown" s výraznými archaickými klávesami, líbezně melancholická "Strange Little Girl" popisující jedno procitnutí při střetu s reálným životem nebo velmi chytlavá až vlezlá "Always The Sun". Na druhé straně mnoho do punkova nebo rockova naladěných hudebních kreací - přesvědčivě odzpívaná "Straighten Out", titulní "Peaches", nebo hutná "No More Heroes", která se slovně ptá po Lvu Trockém nebo Sanchovi Panzovi.

U zpěvu se musím na chvíli zastavit. Aniž by disponoval zpěvák Hugh Cornwell nějakým širokým rozsahem - občas víc deklamuje, než zpívá - dokáže podat skladby velmi originálně a poutavě. Například skvělá "Nice 'N' Sleazy" je toho důkazem. Tohle vše a mnoho dalšího shrnuje výběr "Peaches (The Very Best Of)". Řeč je tedy o britských The Stranglers, kteří se zformovali v roce 1975 ve složení Hugh Cornwell (kytara/vokály), Jean-Jacques Burnel (basa), Jet Black (bicí) a Dave Greenfield (klávesy). Značná různorodost životů jednotlivých členů kapely - Cornwell promoval z biochemie, Black byl obchodník, Burnelovým snem bylo odjet "studovat" karate do Japonska a Greenfield byl minimálně skvostný klávesák - vyústila i ve svébytnou hudební formu. Hlavně výborné klávesy se staly poznávacím znakem kapely.

Debutová deska "Rattus Norvegicus" jim vyšla o dva roky později a brzy ji následovalo poměrně úspěšné album "No More Heroes". Největší úspěch zaznamenali v pětiletce 1977 až 1982, z tohoto období pochází i většina skladeb zastoupených na bestofce. Na začátku devadesátek došlo u The Stranglers k určitému posunu k poprocku i personálním výměnám - sólové kariéře dal přednost frontman Hugh Cornwell. Nahradili ho zpěvák Paul Roberts a kytarista John Ellis, bývalý člen skupiny Vibrators.

Songy na výběru "Peaches" tvoří směsku velmi různorodé chuti. Některé jsou broskvově sladké, cítíte jak vám lepkavá šťáva stéká po koutcích úst. Jiné jsou drsné na omak a tvrdé jak broskvové pecky. Občas v nich slyšíte The Clash, občas The Doors a další. Na výběr bylo opravdu z čeho vybírat. Diskografii skupiny tvoří i s různými výběry nejméně třicítka desek. Minimálně polovina z dvacítky písní na albu "Peaches" je výborná a zbytek také není k zahození. Prostě tenhle výběr se opravdu povedl. Vy si ještě nezpíváte "Golden Brown"? A proč?

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • stranglers (LUBOS CHVM, 28.12.2008 23:02) Reagovat

    Stranglers - punkoví brontosauri
    So skupinou Stranglers som sa vo svojom živote po prvýkrát stretol v roku 1978, keď sme ako pionieri mali nejakú výročnú členskú schôdzu, na ktorej som dychtivo odpisoval texty z LP Black and White. Napriek tomu, že moje anglické vedomosti boli vtedy veľmi chabé (mimochodom dodnes sa to veľmi nevylepšilo), už vtedy som vedel, že THE STRANGLERS sú ŠKRTIČI a ani som netušil, že táto kapela s logom bežiaceho potkana ma tak veľmi ideologicky a hudobne ovplyvní. V tomto článku nechcem písať všelijaké štatistické údaje, ktoré sú už chronicky známe a dajú sa hravo vyhľadať na internete, ale chcem Vám z môjho pohľadu priblížiť tvorbu britskej kapely THE STRANGLERS.
    Prvé zvukové záznamy tejto zostavy boli z roku 1974, vtedy sa ešte volali The GUILDFORD STRANGLERS a neskôr v roku 1976 sa premenovali na Stranglers a hrali už 200 koncertov. Boli úplne na začiatku punkového hnutia, i keď veľa punkerov ich neuznávalo, nakoľko ich hudba bola na punkové pomery veľmi prepracovaná a do punkovej škatuľky ani veľmi nejdú klávesy. Týmto však boli výnimoční a originálni. Dve skladby kapely CelLia and The Muttations sa nachádzajú na výberovke RARRITIES. Prvá zostava THE STRANGLERS bola:
    Hugh Cornwell - gitara
    Jet Black - cca o generáciu starší bubeník, ktorý má dnes 65 rokov a mal najväčšie skúsenosti s hudbou
    Dave Cornfield - klávesák, prišiel z nejakej rockovej kapely
    Jean Jacques Burnel - Francúz, basák, ktorého náhodou stretli a zobrali ho autostopom

    Tvorbu tejto kapely by som rozdelil do 5 období:

    Prvé obdobie - punkové
    Podľa môjho názoru, toto obdobie bolo najlepšie pre kapelu, vznikli v ňom skladby priam hymnické: No More Heroes, Hanging around, Grip (prvý singel vydaný v januári 1976), Nice"N"Sleazy. Kapela okupovala rockové kluby v Anglicku, Nemecku. Začali s albumom Rattus Norvegicus (apríl 1977), ďalej No More Heroes (september 1977), Black and White (máj 1978), Raven (september 1979) a LIVE X-CERT (február 1979). Prvé tri sú veľmi vyrovnané, nadupaná rytmika, agresívna basa, bezchybný klávesák, charizmatický Hughov spev a zaujímavé gitarové sóla. V tomto období sa trošičku vymyká album RAVEN, v ktorom použili viac elektroniky a to bolo predzvesťou ďalšieho vývoja kapely. Toto obdobie zavŕšili skvelým live albumom X-CERT s perfektným zvukom, kopou fotiek (len na LP). Asi 20 minútový záznam z tohoto koncertu nájdete aj na DVD s názvom THE VIDEO COLLECTION 1977 - 1982, kde majú na pódiu prizvaných asi 10 dievčat nepočestných mravov, ktoré za zvukov skladby Nice"N"Sleazy spôsobili divákom doslova šok, niektorí sa k striptízu pridali. Na spomínanom DVD nájdete aj prvotné klipy, veľmi jednoducho spracované. V marci 1978 absolvovali prvé americké turné, ktoré pozostávalo z 13 koncertov. Vo februári 1979 nasledovalo japonské turné a vzápätí nasledovalo austrálske turné.

    Obdobie softrockové
    Elektronika, sample a široké škály zvukov neobišli ani Stranglers. THE GOSPEL ACCORDING TO THE MENINBLACK (1981), album začínajúci skladbou Waltz in Black. Túto Stranglers dodnes používajú na koncertoch ako svoju úvodnú pieseň, pri ktorej nastupujú na pódium. V albume LA FOLIE (1981), v ktorom ešte cítiť pozostatky ponkového obdobia, sa zaskvel Jean Jacquesov francúzsky spev v titulnej skladbe La Folie a hymnická skladba Golden Brown. Nasledovali FELINE (1982), Aural Sculpture (júl 1984) v španielskom štýle a nakoniec tohto obdobia DREAMTIME (1996) s rádiovou hitovkou Allways to sun.

    Obdobie punk - soft - dychová sekcia
    Tu som mal dojem, že Stranglersom dochádza dych, odmlčali sa 4 roky, jednoznačne najslabší album z pôvodnej zostavy Stranlers - Stranglers 10 (1990) to potvrdilo. Nevýrazné hudobné motívy sa snažili okoreniť dychovou sekciou. Toto bol však dobrý ťah, keď dychy napchali do starých skladieb: Nice"N"Sleazy, Something Better Change, ... Tieto dostali novú dimenziu a v tomto duchu vydávajú ďalší live album All Live And All In The Night. Obdobie končí 11. augusta 1990, kedy z kapely odchádza Hugh Cornwell, gitarista, spevák, autor hudby. A že sa nerozišli v dobrom, o tom svedčí aj druhé vydané DVD Live at Alexandra Palace v Londýne, na ktorom je vidieť, že hudobníci už s Hughom nekomunikovali. Stranglers nemuseli hľadať nového gitaristu, nakoľko ho už mali a hral už s nimi posledné koncerty zároveň s Hughom. Dôkazom toho je live CD THE STRANGLERS AND FRIENDS, v ktorom si pozvali na posty gitaristu také osobnosti, ako bol Robert Fripp z kapely King Crimson alebo Robert Smith z The Cure a mnoho ďalších. Toto CD považujem za najväčšiu raritu z tvorby Stranglers.

    Obdobie hľadania novej krvi
    Post nového gitaristu obsadil John Ellis (december 1990), člen legendárnej punkovej kapely THE VIBRATORS, ktorej s obľubou ďakuje Koňýk zo Zóny A na obaloch svojich CD-čiek. John Ellis nebol pre Stranglers neznámy, spolupracoval aj na Cornwellových sóloalbumoch, napr. EUROMEN COMETH, posledné koncerty pred Cornwellovým odchodom absolvoval ako doprovodný gitarista Stranglers. Post speváka pripadol veľmi energickému Paulovi Robertsovi (1991), s ktorým, ako sa neskôr ukázalo, trafili do čierneho. STRANGLERS IN THE NIGHT(1992), ABOUT TIME (1995), WRITTEN IN RED (1997), boli hľadaním novej tváre Stranglers, trošku rockovejšie, baladickejšie. Výrazné skladby Grand Canzon, Lies and Deception... Vlastná tvorba kapely bola už len slabým odvarom v porovnaní s rannou tvorbou. Nakoniec prišiel najväčší prepadák, album COUP DE GRACE (1998). Prvá skladba pripomínajúca DEPECHE MODE, ako jediná ešte celkom počúvateľná, a za ňou tucet nepochopiteľných "vianočných kolied". Jediné, čo stálo za voľačo, bol celkom zaujímavý obal s indiánskou tématikou. Keď už sme pri tých obaloch, toto je veľmi silná stránka stranglersáckych CD-čiek. Pri tomto radovom albume som mal pocit, že Stranglers mali zmluvu s vydavateľstvom o vydaní albumu, no vôbec sa mu nevenovali, no nakoniec ich nasilu zavreli do štúdia a oni ten album za noc nahrali. Brrrrrrrrrr.

    Obdobie punkové s novou krvou
    Do tejto etapy by som jednoznačne zaradil live album FRIDAY THE THIRTEENTH, ktorý sa konal v roku 1997 v Londýne v Royal Albert Hall. Mlsnota pre hudobných fajnšmekrov, kapela, za ktorou šlape 18 členiek sláčikového orchestra, ktoré si hovoria Electric Strings, odetých do vojenských maskáčov. Už úvodná skladba Waltzinblack naznačí, že to bude niečo neopakovateľné a začne Vám mráz behať po chrbte. 23 skladieb, prierez celej tvorby Stranglers, najväčšie hity, brilantne zvládnuté, spevák Paul Roberts na nerozoznanie od Cornwella spieva staré veci, k tomu kulisa Royal Albert Hall, pankáči s čírami v kožených bundách a vedľa nich ľudia v oblekoch s kravatami..., čo si môžete ešte želať? Snáď aspoň na skladbu No More Heroes tam s nimi skákať. Dovtedy som si myslel, že Stranglers povedali posledné slovo, ale toto bolo absolutórium. Klobúk dole! Tento koncert je zachytený na DVD, CD a VHS, na CD je skrátený cca o 2-3 skladby. Stranglers boli mimoriadne aktívni, resp. hudobné spoločnosti, ktoré sa okolo nich točili, pri vydávaní nespočetného množstva koncertov, kompilácii. K takým raritám by som priradil EARLY YEARS 74-77, Rarities, Live 2001, 4CD s knihou Old Testament a live CD THE STRANGLERS AND FRIENDS, v ktorom si pozvali na posty gitaristov také osobnosti, ako bol Robert Fripp z kapely King Crimson, alebo Robert Smith z The Cure a mnoho ďalších. Toto CD považujem za najväčšiu raritu z tvorby Stranglers.
    V marci roku 2000 odchádza John Ellis z postu gitaristu, (odchádza, aby sa mohol sústrediť na sólové projekty) a nahrádza ho Baz WARNE, skvelý gitarista, ktorého sme osobne videli hrať naživo. Zúčastnili sme sa koncertu Stranglers v Prahe, vo februári 2001 v Lucerna bare. Nakoľko máme kapelku No More Heroes, ktorá, ako je už z názvu jasné, je revivalom Stranglers, a ich tvorbu poznáme viac ako dobre, odspievali sme celý koncert spolu s Paulom Robertsom, ktorý nás po každej skladbe triasol "súdružsky" za ruku. Koncert sa niesol v rodinnej atmosfére, nakoľko na ňom bolo 500 platiacich divákov, vstupné stálo cca 600 českých korún. Stranglers odpálili takmer dvojhodinovku nabitú hitmi hlavne z prvého obdobia, ktoré som tu spomínal. Nakoľko bubeník Jet Black má momentálne cca 130 kilov, biciu súpravu má veľmi tesne poukladanú okolo svojho brucha, aby nemusel robiť zbytočné pohyby a aby sa nemusel naťahovať meter za činelou. Bol skvelý a pri svojom veku (dnes 65) by vyzvŕtal nejedného mladého punkového bubeníka. Po koncerte odkráčal do šatne (mimochodom Stranglers boli priatelskí a pustili nás na 10 minút medzi seba do šatne), umyl sa, zobral pod pazuchu tri polkilové pizze a presunul sa do lehátkového autobusu. Dnes chlapci hrajú koncert za 5000 dolárov a pretĺkajú sa svetom ležadlovým autobusom. Jean Jacques Burnel má svoju školu karate, a vo voľnom čase jazdí na Harleyi, čo nám v šatni povedal, a momentálne udržuje ducha Stranglers.
    Čo dodať na záver? Stranglers doteraz vydali 14 radových albumov, 8 kompilácii, 9 koncertných albumov, 3 DVD. Azda ak sa Vám dostane do rúk CD s bežiacim potkanom, vypočujte si ho, stojí to za to.
    P.S. Len aby to nebol COUP DE GRACE.
    Ľuboš Dzúrik, Chór vážskych muzikantov, No More Heroes, marec 2003


DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Static-X, MeetFactory, Praha, 14.10.2019
Naživo: Static-X s novým frontmanem v Praze vyučovali evil disco Kultovní nu-metalová formace Static-X to měla úmrtím svého charismatického frontmana Wayna Statica spočítané. Zbylým členům se ale letos podařilo najít víc než důstojnou náhradu, a tak vyrazili na vzpomínkové turné. Spolu s nimi... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 19:21 v sekci Naživo
0
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2019
Karel Gott dál vládne. V albovém žebříčku má už dvaadvacet desek Minule patnáct, teď dvaadvacet. Počet alb Karla Gotta, která se dostala do první stovky českého žebříčku, se oproti předešlému týdnu ještě zvýšil. V čele zůstává letošní výběr "80/80 největší hity 1964-2019". Ani v... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 15:59 v sekci Novinky | České hitparády
0
Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné
Rozhovory: Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné "Písničky jsem chtěl absolutně překopat, aby to nebyl systém, kdy je kapela hraje tak, jak je všichni známe z nahrávky a koncertů, a pak se k tomu naroubuje dalších 50 muzikantů," říká Janek Ledecký o symfonickém turné. Skladby... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Opeth - In cauda venenum 9/10
Recenze: Opeth na albu "In cauda venenum" nalezli svou pravou progrockovou tvář Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2019 00:00 v sekci Recenze
3
Mirai - Arigató 7/10
Recenze: Mirai přinášejí na "Arigató" svěží, dospělejší zvuk Že Mirai zkrátka umějí skládat dobré písničky, víme už z debutu "Konnichiwa". Snaha zalíbit se každou skladbou ale byla trochu na škodu. Právě tomu jako by se kapela na dvojce "Arigató" chtěla vyhnout. Vytvořila povedenou, hravou... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2019 10:00 v sekci Recenze
13
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky pro 29. týden (14.07.2013 05:00)
- Recenze: Stranglers akusticky (02.04.2012 18:45)
- Nové desky pro 10. týden (04.03.2012 05:00)
- Naživo: Pohoda ve čtvrtek nesmutnila. Slavila i s pokorou vzpomínala (09.07.2010 17:26)
- Naživo: The Stranglers předvedli punk s lidskou tváří (20.01.2009 12:06)
- Fotogalerie: The Stranglers ve fotografiích (20.01.2009 11:03)
- Recenze: Svěží vítr z pobřeží (31.05.2004 05:00)

ALBUM TÝDNE 41/2019

Opeth
In cauda venenum

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 16.10.
Chromatics (USA) (MeetFactory, Praha)
St 16.10.
Heather Nova (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Čt 17.10.
Charlie Cunningham (UK) (Roxy/NoD, Praha)
Čt 17.10.
Hilltop Hoods (AUS) + Mojo Juju (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Allah-Las (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Tourist (UK) (Café V lese, Praha)
Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Jonas Blue Armand Van Helden Thomas Dybdahl 11 Fingers Records Ready Kirken New Kids On The Block Jaga Jazzist Highly Suspect Blood Red Shoes Kool And The Gang Lady Gaga Radio 4 Hellyeah Kryštof Metallica Ringo Deathstarr Inna Wanastowi Vjecy Walk On Fire
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver