Přijde po sexu smrt?

S novou deskou si Bob Geldof dal pořádně načas. Jeho poslední řadové album "The Vegetarians Of Love" vyšlo už v roce 1994, poté následoval výběr hitů a pak už jen samé tragédie, novinové články, ale po hudební stránce nic. Těžko se mu asi hledaly veselé skladby, s jakými proslavil nejdříve kapelu Boomtown Rats a poté i sám sebe. Nové album je vše, jen ne veselé a příjemné na poslouchání. Není se co divit, když během krátké doby zažil tolik nepříjemných událostí, jako byla sebevražda jeho bývalé manželky Pauly Yates, jejího přítele Michaela Hutchence a následné tahanice o jejich dceru. To vše se na "Sex, Age & Death" velmi výrazně podepsalo a pokud máte sklony k depresím, radši se tomuto albu vyhněte velkým obloukem. Ale jinak je to poslouchání vskutku zajímavé.

Málokdy dávám v recenzích velký prostor textům, ale právě ty jsou na Geldofově novince stěžejní. Smutné, depresivní, plné emocí, zloby i nemohoucnosti. Strašné ve svém obsahu, ale ve své podstatě krásné. Znáte to - nejlepší věci vznikají, když je člověku opravdu špatně. Po hudební stránce je album mixem všeho možného. Najdete tady rock, taneční hudbu, uvolněné popěvky, mnoho dalšího, a to často i v rámci jedné písničky. Nejmarkantnější to je ve "Scream In Vain", která projde hned několika rapidními proměnami, přičemž ta poslední v dusající taneční podivnost, je vskutku mimořádně nevšední. Samozřejmě i na téhle desce je dost krásných melodií, na jaké je Geldof mistr, ale v mnohem větší míře než kdysi jsou schovány pod různými vrstvami, kterými se musí posluchač pracně prokopávat, zpěvák mu nedá nic zadarmo. Takové jsou alespoň zčásti třeba úvodní "One For Me" nebo "Mudsline", která místy připomíná Pink Floyd (ironie je, že Geldof si zahrál právě v jejich filmu "The Wall"). Nejrockovější věcí je na kytarovém riffu postavená "Inside Your Head", ve které Geldof imaginárně hovoří s Michaelem Hutchencem. Další klenot do depresivní sbírky, kterou umocňují podobně pochmurné fotografie v bookletu. Jako vysvobození z pavučin smutku pak působí závěrečná téměř akustická balada "10:15", která je nádherným vyznámím lásky nové Geldofově přítelkyni Jeanne. Světlo na konci tunelu, díky Jeanne.

"Sex, Age & Death" rozhodně není lehká deska. Určitě si ji nebudete pouštět v autě ani na narozeninové party. Pokud ale chcete slyšet něco, co vás přinutí poslouchat stále dokola, hledat pořád něco nového v melodiích i textech, pak je tohle album právě pro vás. Ale i tak se těším, až bude Geldofovi zase hej a obdaří nás nějakými veselými písničkami. Druhou takovou depresi bych už asi nesnesl...