Lostprophets (původně Lozt Prophetz) nemohli jinak než stát se úspěšným hudebním tělesem. Jejich domovské městečko Pontypridd na jihu Walesu se zhruba třiceti tisíci obyvateli, tedy tolika, kolik jich žije třeba v jihočeském Písku, mají ve svých rodných listech zaneseni současní či bývalí členové Motörhead (Phil Campbell), AC/DC (Chris Slade) nebo Funeral For A Friend (Gareth Davies, Darran Smith). Jen o několik stovek metrů dál, jakoby za hranicemi pekla, leží i rodiště zpěváka Toma Jonese, laureáta Grammy.

Na britskou šestici, kterou od vzniku v roce 1997 vede fanoušek hip hopu, zpěvák Ian Watkins, bylo po uvedení debutové desky "Thefakesoundofprogress" (po rozluštění čti "The Fake Sound Of Progress") nahlíženo jako na možnou odpověď na komerčně úspěšné zámořské představitele nu-metalu Limp Bizkit a Linkin Park. Jenže Lostprophets záhy začali demonstrovat svou žánrovou neomezenost a kromě metalových, hardrockových či grunge prvků je v jejich diskografii nápadná zejména chytlavost melodií stejně jako skladatelský cit pro velké stadionové refrény. Podobně přístupný projev našel odpověď v pozornosti širšího spektra hudebních posluchačů, kteří kapelu dotáhli až ke dvěma oceněním Kerrang! pro nejlepší britskou skupinu (celkem Lostprophets posbírali šest K!áček, mj. za nejlepší album "Liberation Transmission"), což je vedle zhruba čtyř milionů prodaných nosičů největší milník v kariéře ztracených proroků.

V pondělí 2. dubna jim vychází pátá řadová nahrávka "Weapons" a k potěše českého příznivce bude představena i na hlavní stagei Prague City Festivalu, který se letos podruhé koná koncem června v prostorách holešovického Výstaviště. Podívejme se teď ale hlouběji pod pokličku skladatelského umu Lostprophets. Vybral jsem a okomentoval deset písniček, které mě nejvíce oslovují. Tedy mé hity.

---

Hodně dlouho jsem váhal, jestli desítku nakopnout písní "Everyday Combat", nebo raději dát přednost "Wake Up (Make A Move)". Jestli si počínat stejně jako Lostprophets na nejúspěšnějším albu "Liberation Transmission", nebo pozvat do vybrané společnosti singl, za který sama kapela tolik bojovala, aby se vůbec singlem stal. Rozhodl jsem se pro druhou variantu. Mám v úmyslu škarohlídům hned zkraje dokumentovat, že Watkinsova parta se do toho umí solidně opřít. Že hezounkův ansámbl nehraje jen emo-popík pro patnáctky. A taky kladu důraz na počáteční aktivizaci receptorů posluchače/čtenáře. Takže Wake Up, Wake Up, Wake Up…

---

"Desku 'Thefakesoundofprogress' jsme natočili, když nám bylo devatenáct, a měli jsme na to zhruba týden," svěřili se pár let nazpět Lostprophets serveru ultimate-guitar.com. Chtít proto po první studiové nahrávce, aby sypala z rukávu šlágr za šlágrem, by bylo bláhové. Přesto i ona má svého zástupce v Top Ten. "The Fake Sound Of Progress" byl jedním ze dvou zásadních singlů (tím druhým - vlastně chronologicky prvním - byl "Shinobi vs. Dragon Ninja"), které kapele přinesly pozornost mainstreamových médií. Lostprophets šli tak trochu s kůží na trh. Kombinace rockové hudby a DJingu nebyla tehdy na scéně moc běžná věc, oni si ji ale před fanouškovskou komisí nakonec obhájili. "Před těma zhruba deseti lety to mnoho lidí nedělalo. Pokaždý jsme naběhli s gramcema a lidi na to: 'WTF?' No, a dneska je používá každý."

---

Bez "Burn Burn" prostě vlak dál nejede. Pilotní skladba ke zlomové nahrávce "Start Something" do podobného žebříčku patří i přesto, že nedlouho po premiéře vzbudila mírnou kontroverzi. Hudební šťouralové se do Lostprophets navezli s tím, že hlavní kytarový riff je hodně podobný tomu, který americká kapela Far už dříve použila ve své písni "Mother Mary" (posuď zde). A taky že Watkinsonův vokál je zase až příliš nápadně vylazený podle části písně "Killer" dvojice Adamski feat. Seal (posuď naopak zde), což autoři popřeli. Zveličovaná songwriting laziness ale evidentně nevadila většině posluchačů a "Burn Burn" se stal žádaným singlem. Jako jeden z mála bodoval i v hitparádách neanglicky mluvících zemí, zejména v Německu.

---

Zvláštní, leč smutná okolnost doprovodila vydání velmi teskného singlu "4 AM Forever", písničky s mocným, působivým refrénem. Na trh se totiž dostal 23. dubna 2007, tedy přesně v den, kdy zemřel bývalý ruský prezident, ďáďa Boris Jelcin. Ve všem tom náhlém zármutku, který se tehdy médii od Východu šířil, bylo poměrně úsměvné slyšet zápaďáckou píseň, kde devětkrát zazní slovo goodbye. To jen tak na okraj. Skladba má ale samozřejmě jiné pozadí. Ian Watkins do ní vměstnal pocity a stavy, kterými si prošel po rozchodu s přítelkyní (neodkazuje tedy na smrt člověka). Popisuje své noční bdění. Vyjadřuje přání, aby už slunce nikdy nevyšlo. "4 AM Forever" je EMOce. Nic míň.

---

6. Last Summer

Stopáž: 4:07 | Producent: Eric Valentine | Z alba: Start Something
Nejvyšší umístění v UK Singles Chart: 13.
YouTube: 939 442 | last.fm: 18 708
Živě

"Tohle je song o dospívání. O všech těch časech, které jste zažili s přáteli během dospívání a které už znovu zažít nemůžete, ale uchováte si je v mysli i v srdci," řekla hlavní postava Lostprophets o singlu, který po vzoru svých předchůdců z desky "Start Something" pokračoval v úspěšném tažení hitparádami. "Last Summer" je popovější, rytmicky výrazná věc, osazená příjemným kytarovým sólem, která často funguje jako most mezi kapelou a fanoušky během živých vystoupení. Pokud její účelové intro strhne české publikum stejně jako platící i akreditované na jiných evropských festivalech - třeba v Německu nebo Anglii -, nebude to last summer, co jsme Lostprophets měli doma.

---

5. For All These Times Son, For All These Times

Stopáž: 3:54 | Producent: Bob Rock | Z alba: Liberation Transmission
Nejvyšší umístění v UK Singles Chart: -
YouTube: 44 444 | last.fm: 7 780

Lostprophets mají na výběr skutečně hitových singlů čich (a to u rockových kapel rozhodně nebývá pravidlem). A taky ostré lokty při jednáních s vydavatelem (viz "Wake Up"). Proto je těžké z nich vybírat. Jen "For All These Times Son, For All These Times" samostatně nikdy nevyšla, ač je v refrénu poměrně radio-firendly. V desítce je jediná taková - nesinglová. Můžete to brát jako autorovu slabší chvilku, ale třebaže z Watkinse nikdy nebude Bob Dylan (někteří kritici dokonce hovoří o albu "Liberation Transmission" jako o textařském vakuu), působí tu na mě atmosféra jeho řádků nesmírně sympaticky a odhodlaně. Navíc jde o jednu z úplně prvních nahrávek, kde rytmický podklad spolunahrál Ilan Rubin, současný člen Angels & Airwaves. Pátý flek pro možná největší překvapení.

---

4. Goodbye Tonight

Stopáž: 3:54 | Producent: Eric Valentine | Z alba: Start Something
Nejvyšší umístění v UK Singles Chart: 42.
YouTube: 260 949 | last.fm: 10 003
Živě

Jak za malou chvíli zjistíte, do výběru se dostaly všechny regulérní singly z alba "Start Something" (ne tedy "I Don't Know", kde šlo pouze o rádiový singl určený pro USA). Není to náhoda. Období mezi léty 2003 až 2006 považuji za zlatou éru Lostprophets a vše nasvědčuje tomu, že na mém pohledu nic nezmění ani nová nahrávka "Weapons". "Goodbye Tonight" bere bramborovou, ačkoli je jednou z vůbec nejméně úspěšných písní kapely. Nižší rotaci zejména v obrazových médiích ale přisuzuji spíš méně atraktivnímu videoklipu, ve kterém účinkují třeba členové My Chemical Romance nebo Taking Back Sunday. Lajkuju jeden z komentářů na YouTube: "This song is SO underrated!" Pravda, ve stínu skvělé "Last Train Home" zapadne leccos, ale "Goodbye Tonight" si to nezaslouží.

---

---

Vzhledem k tomu, jak čtvrtá deska "The Betrayed" u posluchačů bodovala, by si snad i zasloužila mít tu víc zástupců než jen "Where We Belong". Jenže nahrávka z roku 2010 mě jednoduše nepřesvědčila o tom, že bych cokoli dalšího z ní měl upřednostnit před vrcholnými momenty ze "Start Something" a "Liberation Transmission". Přesto před "Where We Belong" klobouk dolů. Je zatraceně chytlavá a na první dojem působí optimisticky. "Ale když se opravdu zaposloucháte do textu, jako bych říkal, že patříme do pekla," tvrdí její stvořitel Ian Watkins. Song vznikl po návratu kapely z natáčení v Los Angeles do rodného Walesu a hovoří se o něm jako o milostném dopise domů.

---

Je nejúspěšnější skladbou Lostprophets vůbec. V americké hitparádě Billboard Alternative Songs jako jediná vystoupala až úplně na vrchol a svým autorům zajistila zájem zámořských posluchačů. Kapela za ni v roce 2004 dokonce obdržela Cenu Kerrang! pro nejlepší singl. Tentokrát ale "Last Train Home" vítězství neslaví, třebaže na ni hudební kritika v době největší slávy valila chválu za chválou. Uznávaný hudební časopis Rolling Stone třeba napsal, že "Last Train Home" je jedna z nejchytlavějších hardrockových písní posledních let. Pocitová nahrávka, jejíž text je postaven na frázi o tom, že je lepší milovat a ztratit než nemilovat vůbec, má ohromnou vnitřní sílu.

---

Byla to vážně Sofiina volba. První dvě místa jsou natolik vyrovnaná, že bych si na nejvyšším stupínku s klidným svědomím dokázal představit i "Last Train Home". Jenže mi prostě víc přirostlo k srdci album "Liberation Transmission" a jeho vrcholný moment "Rooftops (A Liberation Broadcast)". Je klidně možné, že vám z celé písně zůstane v hlavě pouze devět slov - "Standing on the rooftops everybody scream your heart out". Ale tak je to v pořádku. Podobně dokonale nakažlivý refrén už totiž Lostprophets na skladě nemají. Typický rádiový hit - chytlavý, s čistým melodickým vokálem - není výsledkem erupce autorské invence, právě naopak: "'Rooftops' byla napsaná účelně. Šlo o pokus napsat co nejjednodušší refrén. Byl to experiment. Byl jsem posedlý touhou napsat nejlepší refrén na světě," řekl do médií sebevědomě Watkins. Z pokusu vyšel jako vítěz. Stejně při průletu diskografií Lostprophets dopadla "Rooftops".