Po vstupu do vyprodaného Music Baru a vystání dlouhé fronty čekal nepřipravené generační šok. Při odchodu jsem pak ověřoval vstupní dveře a opravdu tam cedule s nápisem "Starším 20ti let vstup zakázán" nebyla. Na druhou stranu je fajn, že takhle mladé publikum někdo přilákal, konečně totiž dost možná vyrůstá generace, co nebude zakomplexovaná v agro-pivním žánru. Drtivou většinu textů navíc narvaný klub odzpíval s ním. Zkrátka nebylo to jako onehdá na pražském koncertu Metalliky, kdy Lars řekl něco ve smyslu, že zítra dostaneme od Španělů ve fotbale pět banánů, a stadion souhlasně freneticky zařval. Tady to vypadalo, že minimálně polovina klubu rozumí textům.

Example se v černém triku a džínách ležérně přišoural pár minut po deváté s otvírákem "Skies Don't Lie". Díky jeho sympaticky nenucenému projevu a celkovému image byste si ho asi klidně spletli třeba s chlápkem, co k vám do večerky každý čtvrtek dováží zeleninu. I to je důvod, proč jsou jeho show vždy tak uvolněné, ale zároveň plné energie. Zkrátka to dává přirozeně, rozhodně nejde o žádnou pózu, ani nemá místo očních panenek symboly dolarů. Jde z něj obrovský a v jeho pozici i obdivuhodný nadhled. Dojem ostrých hochů mu dotváří tak maximálně kapela, která kromě rockových gest a skákání je i jen tak mimochodem výborně sehraná.

Vyprodáno bylo dlouho dopředu opravdu do posledního místa a pohled z balkonu například při "Stay Awake" byl opravdu úžasný, což ostatně oglosoval i sám Example. Vyjádřil obdiv k místu konání, protože jakýmkoliv směrem se podívá, vidí lidi. Jinak toho ale moc nenamluvil. Písně létaly v rychlém sledu za sebou a nebylo tak místo vlastně téměř na nic navíc. Kromě několika remixových částí (například při "Hooligans" nebo "Watch The Sun Come Up") a písně "Whisper" od An 21 a Maxe Vangeliho, kde hostuje, se publikum nedočkalo žádného nečekaného bonusu.

Byla to jen poctivá show podle jasně daného plánu. Ale ono to stačilo, což naznačoval především neunavitelně skákající kotel. Skvělý zvuk pak zejména ze začátku kazil fakt, že byl Example zbytečně potichu a místy ho téměř nebylo slyšet. Po padesáti minutách a hitovce "Kickstarts", díky které se dostal do širšího povědomí i u nás, se všichni rozloučili a zmizeli splavení v šatně. Ta necelá hodinka ale byla opravdu tak moc odpálená, že se nad tím ani nikdo nepozastavil. Navíc se samozřejmě ještě vrátili a přidali dalších dvacet pět minut.

Example naživo bavil a splnil očekávání. Pokud o něco šlo, tak o atmosféru a o závan aktuální muziky - obojího bylo nad plán. Za to díky i agentuře D_Smack_U, která poprvé po těch mnoha a mnoha nejen klubových jménech přivezla interpreta, jemuž třináctileté holky v první řadě cpou do ruky plyšáka... Pokud jste se na koncert nedívali jejich zasněnou optikou, viděli jste, že působí úplně nejlépe v písničkovějších a popovějších skladbách. Dubstepové beaty, kdy po většinu času hecuje publikum, večer spíše dokreslovaly. Nosníky jeho repertoáru jsou totiž bezesporu silné melodie, nikoliv "jump, jump jump, hey, hey, hey". Ačkoliv leckdy dělá kotrmelce nebezpečně blízko čáry tady začíná kýč, nikdy nepřepadne. Vlastně jen jednou, a to v písni "Natural Disaster", kterou nestydatě ukradl Chlapikovisxichtemvlka...

Dějiny se nepřepisovaly. Byl to opravdu jen hodně povedený party koncert, mnohem lepší než loni na stejném místě Chase & Status, ale čekal vůbec někdo ještě něco víc? Asi ne. Poškoláci, co nemohli dorazit, budou mít možnost reparátu ještě na letošním Rock For People. Doporučuju sekat latinu a nenechat si to ujít. Důkaz, že Elliot znovu do Česka jistě přijede rád, je třeba tady.