Potíže začaly už před samotným vypuknutím akce. Nejprve se přesunula z klubu SaSaZu do hokejové Tipsport arény, která má už nejlepší léta za sebou, následně se měnil line-up. První obětí se stala avizovaná předskokanka, nadějná jednadvacetiletá Američanka Colette Carr, jejíž debutové album vyjde v letošním roce. Autorka písně "(We Do It) Primo", která by jednou mohla konkurovat třeba Ke$he, byla vyměněna za bezvýznamného zpěváka Matthewa Komu, ke kterému se ještě dostaneme. Natalia Kills, často zmiňovaná jako nástupkyně Lady Gaga, sice na plakátech oznámena nebyla, ale o její účasti se na internetu živě diskutovalo, chvíli to vypadalo na její definitivní účast, následně byla vyvrácena, protože prý "musí zůstat ve studiu". A nakonec nepřijel ani SkyBlu, jeden z dvojice hlavních protagonistů, protože si poranil záda a lékaři mu až do března zakázali vystupovat. Zdá se vám to jako dostatečný důvod pro zrušení koncertu, nebo jeho přesunutí na jiný termín? Podělte se o svůj názor v komentářích.

Večer pod patronátem The Cherrytree Pop Alternative Tour nakonec v pátek přece jen odstartoval a na pódiu se zjevil Matthew Koma. Dobrá, od předskokanů toho asi nikdy moc nečekáte, ale tady bylo špatně snad úplně všechno. Mladík v riflové bundě s blonďatým přelivem pouze na zadní části hlavy stál na pódiu jen s kytarou a DJem za zády. Na kytaru prakticky nehrál, zazpíval sice například "She", "Parachute" nebo "One", ale jeho hlas byl nezajímavý, tuctový a charisma aby na něm člověk hledal lupou. Jeho písně znějí jako béčka od OneRepublic, a jestli se z něj někdy stane hvězda, určitě ne díky tomu, jaký je na pódiu.

A jak by to tedy mělo vypadat? Pokud jste si v listopadu zašli třeba na Lennyho Kravitze, kterému předskakoval výborný Raphael Saadiq, souhlasně pokyvujete hlavou nad skvěle využitou půlhodinou. Pointu Matthewově show dodala předělová pauza, během které zazněla z reproduktorů Adele, která si ve své mp3 verzi vysloužila více ovací než živý Koma.

Jakmile po desetiminutové přestávce doslova naběhli Far East Movement, mohli jste ten rozdíl tříd pocítit na vlastní kůži. Příjemně překvapila široká základna českých fanoušků, díky které bychom se jich snad mohli v Česku dočkat častěji. Asijsko-američtí electrohopeři se výše zmíněnému Saadiqovi přibližovali minimálně výborným nasazením a energií, kterou pumpovali do ze dvou třetin zaplněné holešovické haly. Jen škoda, že jim ke konci jejich vytyčené půlhodinky už docházely síly. Zpívat z nich sice neuměl nikdo, ale jsou to přece jen spíše rappeři/performeři/tanečníci, čehož se jim daří dosahovat zdaleka nejlépe. Během častého hecování, pobíhání po pódiu a házení triček divákům tak kromě publikem adorované "Like A G6" přijeli předvést také dvě novinky z připravovaného alba "Dirty Bass", a to "Jello" a aktuální "Live My Life", na kterém vokálně vypomohl Justin Bieber. Čtveřice nakonec zakončila vystoupení hitovkou "Rockateer", kde v refrénu namísto Ryana Teddera zaskočil Matthew Koma, čímž jinak poměrně pěknou písničku úplně pohřbil.

Těžko říct, jestli by byl koncert LMFAO o polovinu lepší, kdyby se jej zúčastnil i SkyBlu, coby druhá polovina slavného dua. Pravděpodobně by hlavní změna byla v tom, že byste po skončení show mohli přátelům lézt na nervy s větou: "Viděl jsem LMFAO!" Takto by ale věta měla znít pouze: "Viděl jsem RedFoo a Party rock crew!" Což, jak asi uznáte, nezní tak dobře. I tak by toho ale asi SkyBlu moc nezachránil.

Pojďme k hudbě. Co udělá člověk, který chce být slavný v muzice, ale neumí zpívat ani nějak obstojně na něco hrát? Musí zaujmout posluchače a diváka něčím jiným. A tak si třeba navlékne tygrované punčochy a pestrobarevné děravé tričko, na krk pověsí velký řetěz s ještě větším lesklým nápisem a začne rapovat. A že ani ten rap mu moc nejde? Nevadí, to se v tom zmatku ztratí.. Pak se obklopí tanečníky, kteří se navlečou do podobně pestrobarevných svršků, ale podle letitého pravidla, že hlavní hvězda musí být nejkrásnější, si pánové pro jistotu vezmou i růžové plavky ve stylu Borata. Za sebe postaví bezvýznamného bubeníka, kytaristu a DJe, aby to teda vypadalo, že tam i někdo hraje a nemáme to celé puštěné z kompu, přidají trochu těch konfet a show může začít.

No, show... Veškerá choreografie, kterou bylo možno během více než hodinového vystoupení rozpoznat, byla v "Put That A$$ To Work", jinak si každý z pěti tanečníků a jedné tanečnice tancoval, jak chtěl, respektive až na pár výjimek všichni spíš jen poskakovali nahoru a dolů a u toho mávali rukama, než že by prováděli nějaké krkolomné kreace. Zde by neškodila inspirace tanečníky kolem Rihanny či Kylie Minogue, kteří se kvalitativně řadí o několik stupínků výše. Po slušném nástupu s nafukovací zebrou u zbrusu nového singlu "Sorry For Party Rocking" následovala smršť prakticky zaměnitelných kousků z alb "Party Rock" a "Sorry For Party Rocking". Tu narušil až megahit "Gettin' Over", pod kterým je podepsán David Guetta, který se u nás nedávno také zastavil, a remix "Boom Boom Pow" Black Eyed Peas. U jinak příjemného promo singlu "One Day" nastal hotový armageddon. RedFoo se totiž rozhodl zpívat. A tak když svůj hlas prohnal auto-tunovým mikrofonem po vzoru T-Paina, na své uši citlivější posluchači si odcházeli pro klobásu.

Závěr patřil vygradované "Shots", a když si publikum vytleskalo přídavek, konečně dostalo, pro co si přišlo. Nebo ne? Trojlístek singlů odstartoval největší hit loňského léta "Party Rock Anthem". Výborně vystavěná popová píseň, která ani při stém poslechu neomrzí, trpěla neúčastí GoonRocka a Lauren Bennett, ale také odfláknutým shufflením, kterým jsou RedFoo a SkyBlu tak pověstní. Přesto by se právě tato hymna, korunovaná dávkami konfet, mohla stát highlitem večera. Při následující "Champagne Showers" se sice bouchala šampáňa, ale co z toho, když refrén Natalie Kills téměř neslyšíte.

Úplně poslední "Sexy And I Know It" provázela hromadná euforie většiny návštěvníků, zejména ve chvíli, kdy ze sebe protagonisté strhávali kalhoty a v lesklých slipech simulovali kopulační pohyby. Bývalo by to, v rámci žánru, pěkné zakončení, jen kdyby to jím opravdu skončilo. V jednom sledu se totiž know it přelila do svého remixu, který ji připravil o část kouzla, násilně do ní byly vklíněny asi další čtyři skladby, včetně hypované "Live My Life" od Far East Movement, kteří už zase poskakovali po pódiu spolu s Matthewem, zatímco RedFoo si už od "Champagne Showers" nezúčastněně hrál s mobilem a fotil si diváky. Po rozmělněném finiši po půlnoci se část fanoušků rozhodla pokračovat na oficiální afterparty v Sasazu, zatímco se valná většina přesouvala do svých domovů.

Co říci závěrem? Je třeba pochválit Fource Entertainment, že se k nám snaží přivážet i interprety, kteří jsou aktuální, jen by je příště mohla dovézt kompletní a třeba se i zaměřit na ty, kteří na pódiu mají co předvést. Pokud rádi nosíte upnuté punčochy všemožných zvířecích vzorů, pruhované barevné brýle, přes které nejde nic vidět, přestože jinak problémy se zrakem nemáte, říkáte si zlatá mládež, nebo jste pubertální dívka a čtenářka Bravíčka, která jela poprvé na koncert, pak kategoricky nesouhlasíte s výše napsaným. To je v pořádku. Na nafouklé NIC jste patrně zvyklí a nevadí vám to. Každé zboží má svého kupce. A pokud mezi výše zmíněné typy nepatříte a prostě jen máte rádi písničky LMFAO, pusťte si je příště raději doma z desky.