"Chcete vidět ptáka? My máme ptáka!" ptal se lámanou češtinou vousatý chlápek na pódiu. Oblečený do modré teplákové soupravy a těžkých pracovních bot působil před hradbou ze sporáků, myček a vyrabovaných praček až překvapivě přirozeně. S kytarou na krku dělal grimasy do předních řad pod pódiem, zatímco jeho dva kolegové železnými tyčemi otloukali bílý nátěr z přistavených elektrospotřebičů.

Hudební scéna ze severu Evropy se vždycky tak trochu lišila. Má svoje specifika, která by se v jiných částech světa hledala jenom stěží. Mohli bychom se pouštět do úvah, jak se na tamní hudbě projevuje chladné podnebí, ale proč vlastně? Vzhledem k existenci Hurra Torpedo se zdá, že ani dlouhé zimy Norům na smyslu pro humor neubírají. Dalo by se dokonce říct, že tihle tři jsou na lidovou zábavu skuteční odborníci. Ostatně ta to u nás v Knedlíkově měla vždycky dobré, takže provázanost pódia s hledištěm byla ve čtvrtek večer v Paláci Akropolis patrná hned od začátku.

Ve chvílích, kdy si muzikanti střídavě hrabali do rozkroků, svlékali se do půl těla a křivili do obecenstva obličeje, na sebe nadšené reakce nenechávaly dlouho čekat. Když pak z tepláků vystrčili holé zadky a záměrně falešně odzpívali "Pásli ovce Valaši", vyprodaný sál měli přesně tam, kde ho chtěli mít. Včetně napěchované galerie nad vchodem. Předělávka "Poker Face" od Lady Gaga zazněla ve chvíli, kdy kuchyňské, totiž pódiové vybavení drželo ještě pohromadě. V následující hodině muzikanti totiž předvedli totální destrukci převážné většiny "nástrojů". Zatímco jiné kapely na konci koncertu rozhazují paličky a trsátka, Hurra Torpedo rozdávali trosky elektrospotřebičů. Někdo si tak coby suvenýr odnesl dvojvařič nebo toustovač. U východu z klubu bylo dokonce možné zahlédnout postavu s bubnem od pračky nasazeným na hlavě.

Na Hurra Torpedo se dá nahlížet ze dvou různých úhlů. Můžete je vnímat coby trojku neumětelů, kteří se nezmůžou na víc než přehrávání coverů osvědčených hitů, byť osobitým způsobem. Druhý úhel pohledu může být takový, že se nejedná o nic jiného než zábavnou show, jaká se nevidí každý den. Kapela se dvakrát vážně zrovna nebere a ani to nečeká od svých fanoušků. Žádné vzkazy hlubších významů nebo poselství nepředává, jde jí hlavně o mejdan. A řekněme si naprosto otevřeně, že ten tihle Norové umí udělat jaksepatří. A to i přesto, že ten večer nakonec žádného ptáka neukázali.