Je to měsíc, co na prodejní pulty krámů s hudbou přiletěla nová deska slovenských pop-punkerů Inekafe nazvaná "Právo na šťastie", nutno říci, že povedená, i když ne zcela stravitelná na první poslechy. Protože se však oficiální křest alba uskutečnil na palubě letadla a pouze pro několik desítek vyvolených, připravila kapela před řádným turné (viz box s rozpisem níže), které je plánováno na únor, ještě dva klasické koncertní křty - jeden ve slovenském Brezne a druhý v Olomouci.

Slovenský koncert, který měl být součástí Fun festu, kde mimo jiné účinkovali také Horkýže Slíže nebo Verona, se však nakonec nekonal. Více napoví citace ze serveru Supermusic.sk: "Po pochybení organizátora, ktorý údajne nevyplatil zvukára a tým porušil zmluvu, sa zvukár rozhodol, že po 4. piesni Horkýže Slíže vypne zvuk a tým pádom sa akcia skončí. Všetci fanúšikovia, boli veľmi sklamaní, kričali, neskrývali svoje emócie a taktiež hádzali na pódium rôzne predmety." Dodejme, že festival tak nejspíše bude mít dohru u soudu, neboť se uvažuje o podání hromadného trestního oznámení.

To fanoušci, kteří se z celé Moravy sjeli v sobotu do Olomouce, mohli být rozčarovaní maximálně tak ze zimy, která lezla pod svršky při hodinovém čekání ve frontě před vchodem do U-klubu. A pak také z toho, že hrací čas Inekafe byl v podstatě stejný jako to čekání, zato ale hřejivější, libější a zábavnější, a to od samého počátku. Trojice, posilněná o hostujícího kytaristu Hula (mimo jiné Plus Mínus nebo Davová psychóza), se na pódium za bouřlivého potlesku a prvních tónů "Petry" přiřítila kolem 22. hodiny a zhruba třísethlavý dav byl rázem její. Vratko si v podstatě ani nemusel všímat mikrofonu, lidé v kotli zpívali, co jim houstnoucí vzduch v sále stačil, a občas i víc. První lehké vydechnutí přišlo až po třech rychlejších kusech, kdy frontman poděkoval fanouškům za vytrvalé čekání na nové album, zmínil, že Olomouc má na rozdíl od Brezna právo na štěstí, a popřál všem hezké Vánoce, načež smršť pokračovala právě svátečním hitem "Vianoce".

A pak dalšími již notorickými peckami, mezi které skvěle zapadly i songy z novinky jako "Ani minútu", titulní "Právo na šťastie" či nejnovější singl "Špinavé objetie" - a ani při nich se publikum nenechalo zahanbit. Ostatně co by to bylo za fanoušky, kdyby na novinky netečně stáli, a co by to bylo za kapelu, kdyby nové kusy mezi stařinky nezařadila, zvlášť pak na křtu. K tomu došlo v polovině koncertu, avšak CD se nepolévalo ani nijak neznehodnocovalo. Slovenka Zuzana coby zástupce propocených roztančených fans album v svět přivítala polibkem a s přáním, aby se Inekafe takto ukazovalo na jejich očích častěji. Vratko však s omluvou trval na tom, že další turné bude až v roce 2015, jak už to bylo dříve avizováno. Ale známe, jak to u kafáčů chodí...

Druhá polovina koncertu se již nevalila v tak ostrém tempu, prakticky jedinou rychlejší peckou bylo "Ďakujeme vám", které mělo koncert jako ukončit. To by však bylo příliš brzo, takže došlo na čtyři přídavkové kusy, přičemž na poslední "Spomienky na budúcnosť" a "Záverečnou" zůstal Vratko na pódiu sám, pouze s kytarou. A pak konec, Inekafe v Olomouci a jejich český křest "Práva na šťastie" se stali minulostí. Minulostí sakra energicky nabitou, s dobrým zvukem (i když mi přišlo, že předkapela byla zvukově čitelnější) a bez větších front na pivo (a tak trochu bez dýchatelného vzduchu, s čímž se ale tak nějak počítá).

Když už jsem nakousl předkapelu - předskakovali uherskobrodští melodici Nohow. Rád bych napsal něco více než jen, že si během svého setu našli své příznivce a že nezněli marně, ovšem kvůli stepování ve frontě před klubem jsem slyšel pouze poslední dvě písničky, a těžko si tak mohl udělat nějaký lepší a hodnotnější obrázek.