Začněme tím, co se nepovedlo. První nepříjemností bylo dlouhé čekání. Jestliže byl ohlášen začátek na 19:30, není v pořádku nechat 15 tisíc lidí čekat v zimě před arénou až do 19:15, a pak nechat tvořit kolony u dalších turniketů uvnitř arény. Zpoždění bylo dle slov jednoho z pánů securitas způsobeno vyžádáním si samotné zpěvačky na dalších patnáct minut ke zkoušení, ale pokud měly být brány otevřeny již v 18 hodin, nejspíš to nebude tak docela pravda. Možná mi někdo z vás v komentářích vysvětlí další podrobnosti.

Začátek show se tak posunul až na 20:25, kdy za dýdžejský pult nastoupil Calvin Harris. Jak se mu zpočátku podařilo publikum roztančit pouštěním "Hello" Martina Solveiga nebo "Barbry Streissand" dvojice Duck Sauce, tak ho následně stejně účinně zase uspal vlastní tvorbou. Závěr téměř třičtvrtěhodinového setu patřil hitu "We Found Love", který Rihanně produkoval. Jeho elektronická show tak sice měla silný dojezd, ale přesto bych jej podruhé vidět nemusel. A proč si, ksakru, nestřihli "We Found Love" společně?

Po půlhodině přestavování pódia se v ocelové blikající kouli objevila hlavní hvězda večera a show odpálila hitem "Only Girl (In The World)". Pokud jste v roce 2007 navštívili předražený bratislavský koncert, nejspíš jste tušili, na co se asi můžete těšit. Řekněme si to na rovinu hned na začátku - Rihanna z desky zní mnohem lépe než Rihanna naživo. Na pódiu nepůsobí ani zdaleka tak sebejistě jako například Beyoncé a náročnější pasáže svých skladeb prostě neuzpívá. Před začátkem turné hovořily promo materiály o MNOHEM VĚTŠÍ SHOW než před třemi lety v Tesla aréně. Nelhaly. Cirkus byl, ale to hlavní skrýt nedokázal. A tak jsme stále častěji poslouchali místo zpěvu samotné Rihanny její vokalistky, half-playback nebo sami sebe. Řeknete si: jdu na popový koncert, tak nečekám žádné velké umění, ale hlavně zábavu. Jenže pak navštívíte koncert žánrově spřízněné Kylie Minogue a dostanete obojí. Prostor pro zlepšení by tady tedy byl.

Kromě zbytečných coverů Prince, které mohly udělat místo třeba "Take A Bow", "We Ride" nebo "Rehab", se vyprodaná hala dočkala také poměrně špatného zvuku. Přinejmenším v prostřední části v prostoru ke stání tak úplně prošuměly jinak povedené hity "What’s My Name", "S&M" a dokonce i "Umbrella", kdy se zvuk nástrojů rozmělňoval a slečnu s mikrofonem nebylo ani slyšet, natož jí něco rozumět.

Ale abych jen nehaněl - doprovodná show a pozlátko vůbec bylo povedené, ať už se jedná o svíjení se u pomalované kostry auta u "Shut Up And Drive", růžový tank a vojenskou image při "Hard", bubnování na okraji pódia nebo svůdnou show s dobrovolníkem z publika ("Skin"). Pestrobarevní tanečníci také zářili více, než to v případě podobného křoví bývá. Blonďatá zpěvačka střídala kostýmy přibližně každou třetí píseň, a diváci tak mohli obdivovat její svůdné křivky ve svršcích s nášivkami Swarowski nebo Versace, zatímco v převlékacích pauzách mohutné promítací plochy zdobily detailní předtočené záběry polonahé zpěvačky. Má se, holka, ráda. Zasloužený potlesk sklidila se žlutou večerní róbou, kterou nechala vlát při pomalém trojlístku balad "Unfaithful", "Hate That I Love You" a "California King Bed", kterou zdobilo sólo kytaristy Nuno Bettencourta z kapely Extreme. Bohužel právě u poslední zmiňované se zpěvačka tak trápila, že ji téměř celou muselo odzpívat osazenstvo haly.

K nejpovedenějším momentům středečního večera patřily rozjařená "Don’t Stop The Music", která poprvé donutila publikum skákat, "Love The Way You Lie (Part II)" za doprovodu klavíru, který visel na popruzích několik metrů nad pódiem, kde se popová ikona konečně trochu pěvecky předvedla, a především "Cheers (Drink To That)", při které domluvení fanoušci vypustili do vzduchu desítky nafukovacích balónků, což barbadoská kráska okomentovala slovy "It is fucking awesome!“. Na tomto místě bych rád poděkoval iniciativě návštěvníků, málokdy se u nás podaří podobný kousek zorganizovat a dotáhnout do konce (vzpomeňme na červené náramky u nedávného koncertu Rammstein, které mělo jen pár lidí, kteří se ztratili v davu). Tak tedy - jen houšť! Téměř dvouhodinové vystoupení nakonec v pozitivním duchu uzavřela aktuální jednička nejen americké hitparády "We Found Love" doprovázená deštěm konfet.

Robyn Rihanna Fenty ušla za poslední čtyři roky dlouhou cestu, a tak, ačkoliv měla letošní pražská zastávka mnoho chyb, hravě překonala zmiňované bratislavské vystoupení a rozhodně se jednalo o v mnoha směrech povedený večer.