Známý český houslový virtuos Pavel Šporcl vydává album, na kterém se snaží ukázat moderní zvuk houslí ve všech možných stylech. Metafora s porcelánem je na místě. "Sporcelain" drží dobře pohromadě, ale při detailním prohledání zjistíte, že se skládá z malých a křehkých střípků.
8/10
Pavel Šporcl - Sporcelain
Vydáno: 11.11.2011
Celkový čas: 46:30
Skladby: Intro, Violin 1st, Requiem (Dies Irae), Sporcelain, Ambient Cow, Na perutích (Women Of Ireland - Mná na h-Éireann), Cascades, Dimenticare Palermo, John Thomas, Ne Me Quitte Pas, Surprise
Vydavatel: Parlophone
Pavel Šporcl má ve své diskografii mnoho alb, ale na žádném dosud neměl svou vlastní skladbu. Na této popově-crossoverové nahrávce to napravuje a přichází i se svými vlastními kusy. Kromě toho se na albu objevuje hudba od autorů Ondřeje Brouska, Karla Jenkinse, Ennia Morriconeho, Jacquese Brela a
Romana Holého, který také celou desku produkoval.
Kdo by čekal striktní nahrávku plnou vážné smyčcové hudby, se může dočkat spíš zklamání. Naopak ostatní budou nadšeni. "Sporcelain" není šedé album, přináší svěží moderní zvuk. Svůj podíl na tom má určitě Holého produkce. Některé skladby okořenil elektronikou, takže neuslyšíme pouze orchestr. Ovšem i náročný posluchač si může desku oblíbit pro její neotřelost.
Tracklist čítá jedenáct skladeb, z toho jednou je intro a závěrečný bonus. Chápu, že intra bývají nedílnou součástí většiny desek, ale proč se musejí cpát i tam, kde nejsou potřeba a fungovalo by to i bez nich? Jako první plnohodnotný kousek tedy zazní "Violin 1st" - velmi virtuózní, rytmický a určitě i technicky náročný. Jedná se o Šporclovu vlastní skladbu, použil v ní čtvery housle, které se mezi sebou různě proplétají, a vzniká z toho jakýsi houslový kvartet. Rozhodně jedna z nejlepších věcí na desce.
"Requiem (Dies Irae)" zaujme svou dynamikou a pestrostí. Dalším Šporclovým dílem je titulní kus "Sporcelain". Ten vznikl improvizací a má nádherně temnou atmosféru. Stejně jako píseň s názvem "Dimenticare Palermo" od Morriconeho, italského hudebního skladatele známého především jako skladatele filmové hudby. Další Šporclova vlastní kompozice "Surprise" laděná do popového stylu vás zajisté rozhýbe a krásně uzavře celou desku.
Album neobsahuje pouze instrumentální skladby, ale i jednu zpívanou. Jedná se o song "Na perutích (Women Of Ireland - Mná na h-Éireann)", ve kterém hostuje
Vojta Dyk (námět pro český text si sám vybral z knihy "Sestup Orfeův", samotný text pak napsal
Oto Klempíř). Nutno uznat, že písni dodal skvělý rozměr a jeho zpěv se poslouchá mnohem lépe než v kapele
Nightwork.
"Sporcelain" je kvalitně nahraná deska, která má potenciál dostat se k co nejširšímu okruhu posluchačů. Hlavně díky své přístupnosti a modernímu zvuku.
Pavel Šporcl společně s Romanem Holým a Ondřejem Brouskem (který je autorem hned čtyř věcí) odvedl dobrou práci.