Evanescence svůj stín nepřekročili

18.10.2011 13:00 - Jan Trávníček | foto: facebook interpreta

Neuvěřitelných pět let čekali fanoušci gotiky na nové album své modly. S blížícím se datem vydání napětí rostlo a očekávání byla obrovská. Pilotní singl éterem prošuměl, jak je na tom zbytek eponymní novinky Evanescence? Podařilo se Amy Lee a spol. navázat na předchozí počiny?
6/10

Evanescence - Evanescence

Skladby: What You Want, Made Of Stone, The Change, My Heart Is Broken, The Other Side, Erase This, Lost In Paradise, Sick, End Of The Dream, Oceans, Never Go Back, Swimming Home
Vydáno: 10.10.2011
Celkový čas: 47:15
Vydavatel: Parlophone
Evanescence se už díky svému debutu "Fallen" z roku 2003 dostali do první ligy. Kombinace gothického rocku s andělským hlasem Amy Lee učarovaly neuvěřitelným sedmnácti miliónům lidí. Ze slávy debutového alba skupina prakticky přežívá dodnes, druhá deska "The Open Door" z roce 2006 už tolik úspěšné nebyla (6 miliónů prodaných nosičů), přesto se však jednalo o velmi zdařilou nahrávku. Kapelu už krátce po prvním velkém úspěchu opustil po rozchodu se zpěvačkou kytarista Ben Moody, vydal se na sólovou dráhu a jeho vklad v další tvorbě domovské skupiny citelně schází.

Co se tedy dělo posledních pět let u rockerů z Arkansasu? Kapelu postupně opustili všichni zakládající členové, spolu s Moodym, Martinem O'Brianem a novou zpěvačkou Carly Smithson z American Idolu nastartovali projekt We Are The Fallen, a všechna práce tak zůstala na Amy a Terrym Balsamovi, který se připojil krátce poté, co kapela v roce 2003 prorazila. Ti se postupně obklopovali novými hudebníky a společně s producentem Stevem Lilywhitem pracovali na desce, která měla být "více elektronická". Když s prakticky hotovým albem přišli na vydavatelství, firma je vyhodila s tím, že chce slyšet klasickou tvorbu. Lilywhitea tak nahradil v producentské sesli Nick Raskulinecz (např. Foo Fighters) a začalo se od začátku. Po pěti letech čekání je nyní eponymní deska na světě a zbývá si odpovědět na jedinou otázku - stálo to čekání za to?

Proč tak dlouhý úvod? Jednoduše proto, že okolnosti vzniku jsou zajímavější než celé album. Fanouškům arkansaské kapely a čtenářům obecně považuji za důležité zmínit, že se řadím mezi velké fanoušky Evanescence a jejich "My Immortal" dodnes považuji za nepřekonanou rockovou baladu vůbec. Bohužel však musím konstatovat, že už po prvním poslechu nového alba se do mysli vkrádalo jen: "Hmm, nic moc".

Jsou desky, které s každým dalším poslechem rostou. Tato mezi ně nepatří. Pokud jste slyšeli první, nečekaně slabý singl "What You Want", vězte, že máte více než dobrou představu o tom, jak zní zbytek alba. A ani nadcházející singl "My Heart Is Broken" vás ze židle nezvedne. Kde jsou pořádné riffy, kde jsou kytarová sóla, kde je nějaká invence, kde je energie, kde jsou emoce? Proč mám pocit, že jen vykrádají sami sebe a zní asi tak nově jako čtyřicáté album Bon Jovi? Nuda a šeď se táhne celou deskou jako rozespalý pracující kolébající se v pět ráno do koupelny.

Deluxe edice

Pokud zainvestujete do deluxe edice, neprohloupíte. Rozšířená edice přináší navíc další čtyři skladby ("New Way To Bleed", "Say You Will", "Disappear", "Secret Door"), které překvapivě fungují více, než většina těch ze standardní verze alba. Díky nim si k výslednému hodnocení klidně můžete přičíst bod navíc.

Ale samozřejmě není až tak zle - jako osvěžení studenou vodou přichází za polovinou alba balada "Lost In Paradise", již lze popsat jako pokus o druhou "My Immortal", a na úplném konci ještě klavírní balada s názvem "Swimming Home". Zbytek skladeb splývá v jeden nevýrazný celek, následovníka ráže "Bring Me To Life" zde nenajdete, a tak nezbývá než doufat, že na další desku nebudeme muset čekat další dlouhé roky. A věřme, že bude povedenější, jinak by také mohla být poslední. Ač bych jako fanoušek rád udělil vyšší známku, musím být aspoň trochu objektivní - slovy Michala Hrůzy: "Čekal jsem víc..."


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY