Řekněte, co vy a novináři? Všimla jsem si, že se moc nemusíte.

Kay: Tak bych to neřekl.

Že prý se jim snažíte zavděčit...

Kay: Ne, to určitě ne. Možná se to zdá, protože když jako kapela máš jiný názor než novinář, který naproti tobě sedí, možná že si to někteří z nich berou osobně. Ale jinak vůbec nevidím žádný problém.

Dobře, tak konkrétně. Na musicserveru o vás totiž před časem vyšel článek, kde je položena otázka, jestli (cituji) "je motorem Sunshine k produkování další hudby jejich vlastní ukojení, uspokojení fanoušků, nebo jestli zkrátka vydáváte podobná alba jako "Karmageddon" jen proto, aby se o vás na pražském internetu mluvilo v dobrém?"

Jirka: Já nevím, ten člověk, co to psal - já ho osobně neznám - v podstatě vůbec neví, jak to v kapele funguje. A jak to neví, dedukuje si nějaké závěry sám. Má určitě nějaké svoje představy, které se moc nezakládají na realitě. Ten článek jsem četl a nemám s tím problém, respektuji názor toho autora. Nijak mě nerozčílil, jenom je mi jasné, že neví, jak to ve skutečnosti je.

A jak to tedy ve skutečnosti je?

Jirka: Není to tak, že bychom nějak kalkulovali kvůli novinářům, a tak dál. Děláme to, co nás baví, děláme to, jak chceme. S těmi výsledky můžeme být spokojení, nebo ne, ale rozhodně to neděláme a priori proto, aby si o nás lidi mysleli něco dobrého, nebo aby se o nás v dobrém psalo v médiích.
Kay: Já bych to hlavně rád oddělil. Jedna věc je hudba, o které se píše. A na druhé straně jsou osobní věci. No a hodně lidí tuhle hranici nějak nerespektuje, a pak se stane, že vlivem nějakých svých představ tu hranici prostupují tam a zpátky a míchají hrušky s jabkama. Jedna věc je, když někdo píše o kapele, o desce, o koncertech, a druhá věc je, když do toho promítá nějaké svoje věci, které jsou osobní povahy.

Na albu "Moonshower And Razorblades" z roku 2005 vám hostoval Tricky. Ten zahrál loni na festivalu Rock For People, v listopadu pak hrál v pražské Lucerně. Byli jste s ním v kontaktu na nějakého jeho návštěvě v Česku?

Jirka: Nebyli. Myslím, že si nás ani nepamatuje, on je takový... takový prostě tricky. (smích) Myslím, že to jméno k němu dost sedí. Hlavně si myslím, že i kdybychom ho kontaktovali, když tu byl, se svou pozorností by si vůbec nevšiml, že tam jsme.

V názvu vaší nové desky "Karmageddon" slyším "konec světa", ale i "osud". Co znamená pro vás, jak vznikl?

Kay: Ten název je slovní hříčka, která nemá žádný extrémně hlubší význam. Je to tak trochu fór. Pamatuju si moment, kdy jsme byli s Jirkou a s naším producentem Dušanem Neuwerthem v Berlíně točit zpěvy a samozřejmě jsme se bavili o názvech tracků, protože to není nikdy dopředu dané, a bavili jsme se i o názvu desky. Měli jsme dva favority, z nichž jeden bylo nějaké dvojsloví plus spojka, druhé bylo právě Karmageddon. Nakonec jsme se rozhodli, že bude lepší, když to bude jedno slovo, bude to údernější, lépe to vypadá graficky. Pokud v tom někdo bude chtít hledat nějaké zásadní poselství, tak ho tam stejně bude hledat. Není to nic jiného, než spojení dvou slov, které spolu zdánlivě můžou souviset. V překladu to vlastně znamená osudový soudný den.

Jak si ten den představujete?

Kay: Nepředstavujeme. My nejsme moc filozofická kapela. (smích)

Jak moc důležitá jsou pro vás slova písní?

Kay: Vzhledem k tomu, že jsem hlavně muzikant, hudbu tak trochu upřednostňuju. Ale to neznamená, že jsou texty jenom nějaký doplňující element, který v písničce zaplácne nějakou díru. Hudba a slova spolu musí korespondovat, což se myslím snad daří.

Sunshine - "Today (Is Not The Day)"

Desku jste fanouškům představili live. Jak na nové skladby reagují?

Kay: Vždycky, když začneš hrát nový program, je logické, že to lidi nemají naposlouchané, takže nevládne taková atmosféra jako u zavedených songů. Ale já byl překvapivě zatím vždycky spokojený. Ty skladby, které jsme hráli, byly většinou spíš pomalejší, takže na to nikdo nemůže moc juchat, ale myslím, že jsme přesto měli snad úspěch.

Nejde si nevšimnout - v poslední době jste si oblíbili Michala Motyčku z NiceLand, často vám hostuje na koncertech. Čím to?

Jirka: To vzniklo tak, že nás pozvali na jeden koncert - bylo to předávání cen Žebřík - a podmínkou bylo, že bychom měli mít nějakého zajímavého hosta. Napadl nás právě Michal, což se tak osvědčilo, že jsme ho začali přibírat častěji.

Nechtěli byste ho třeba přizvat na nějakou desku?

Jirka: To nás nenapadlo a teď máme desku hotovou. Ale nikdy nevíš.
Kay: Dostáváme nabídky od spousty lidí, že by s námi chtěli hrát, a jedna z těch nabídek byla právě i od NiceLanda. Řešíme to tak, že necháme pořadatele toho daného koncertu si vybrat, koho chtějí, aby s námi hrál. V hodně případech se stalo, že promotéři chtěli kombinaci NiceLand - Sunshine, takže se tomu ani nebráníme. S celou kapelou se známe poměrně dobře a dlouho, takže to není žádná lobby.

Karle, zpěvy jsi točil v Berlíně. V čem se tamní studio liší od těch našich?

Kay: V Berlíně jsme dělali už předchozí desku. Fajn je, že to není moc finančně nákladné, dá se tam v klidu i spát, takže jsme si vzali spacáky a byli jsme tam s přestávkami asi měsíc. V podstatě jsme v tom studiu bydleli. Podařilo se vytvořit atmosféru, která byla příznivá pro to, co jsme dělali, takže jsme se tam teď vrátili a v podstatě jsme zopakovali to, co se povedlo už při "MGKK".
Jirka: Důvodem, proč jsme točili na stejném místě, byla naše spolupráce s Philem Freebornem, který s námi dělal už na minulé desce a byl to takový náš supervizor. Navíc je to muzikant a zpěvák, takže album spoluprodukoval. Berlín je daleko od Prahy, takže nás vůbec nic nerozptylovalo. Kdybychom točili v Praze, tolik se nesoustředíme. Tam jsme dělali někdy i patnáct hodin denně, což byl důležitý důvod. Za těch deset dní, co jsme tam byli, jsme udělali hodně práce, takže jsme byli hodně produktivní.

Jak jste na tom s klipem k "Today (Is Not The Day)"? Prozradíte nějaké podrobnosti ohledně natáčení?

Kay: Klip se Skarfem, který jsme měli naplánovaný, jsme museli žel posunout z produkčních důvodů na neurčito, ale teď už hodně brzo budeme točit s někým jiným. Jestli to dopadne dobře, tak je rozjetá i vizuální spolupráce s Berndem Burgdorfem, který kromě produkování a audio věcí dělá i klipy. Měl by přiletět z Kalifornie do Prahy a něco natočíme tady. Takže když to dobře dopadne, měli bychom mít během léta klipy dva.

Můžeš se na závěr vyjádřit k reakcím na "Karmageddon"? Jak moc se vás dotýká negativní kritika, potažmo jak moc si vlastně těch "odborných" reakcí ceníte?

Kay: "Karmageddon" je zatím přijímán veskrze dobře. Myslím tím hlavně lidi na koncertech. Snažíme se novinky nějak organicky zapasovat do setu mezi starší věci a zatím to funguje dobře. Vždycky to chvilku trvá, než se kapela vyhraje a zabrousí se ty spoje mezi věcmi z předchozích desek a těmi novými. Recenze třeba já sleduju sporadicky, spíš mi je musí někdo poslat, sám je nehledám. Je to pořád dokola. Někdo napíše frenetickou oslavu, pár lidí to papouškuje, pak si nějaký oportunista řekne, že by bylo dobrý to otočit vzhůru nohama a pořádně to strhat a zase se toho pár žurnalistů chytí. Je to legrační hra s nulovou výpovědní hodnotou, podle mého názoru. Objektivní recenze v podstatě neexistuje, ani nemůže, protože recenzent je prostě zaujatý. Obzvlášť tady v Čechách, kde se všichni znají, kapely, lidi od tisku, z hudebních serverů a všichni k sobě mají navzájem nějaký vztah, takže je to nutně deformuje.