Zahájení festivalu Šumava rocks patřilo tradičně sušickým kapelám, tentokrát se po druhé hodině odpolední představili Atomic(re)actors a Venušecha. Následovala nová skupina ex-kytaristy Burmy Jones Vaška Křivance - Buster Nixon a první zahraniční hosté The Fatal Shore. Základ tvoří v Praze zabydlený kytarista Phil Shoenfelt (jinak též kapela Southern Cross) a australský bubeník žijící v Berlíně, Bruno Adams. Mimochodem - to je ten bubeník, který měl vloni hrát s Methylated Spirit, ale nedorazil. The Fatal Shore přecházeli z rock´n´rollu do country, psychedelie i undergroundu a svoji pestrou žánrovou směsicí vytvořili příjemnou kulisu na festivalové odpoledne.

Sputnik už byli trošku hlasitější a jejich zpěvačka ukřičenější. Ve vlastních textech se nekompromisně vyznala ze svých pocitů z tohoto světa a doplnila to příznačným tancem. Ti kteří nepochopili, řekli, že jančí jako koza a byla to taky pravda. Rozjančené fanoušky kapely Sputnik vystřídali pod pódiem lámaně se kývající příznivci drum´n´bassu. První elektronickou skupinou byli pražští Skyline, které na festival doporučil Roman Holý. Počítačem produkované zvukové plochy, basové linky a bicí doprovázeli klávesy a saxofonista, který občas zadul také do takové foukací harmoniky s klávesami (jak jen se ten nástroj jmenuje???) a hutné lámané beaty zpestřil i ruskými motivy. Měli i svého rappera a zpěváka, který ale dojem z jinak kvalitní a našlápnuté produkce spíš kazil. Drmolil angličtinou s výrazně českým přízvukem a jeho rap postrádal jakýkoliv smysl a kontinuitu. Když například Zdeněk Bína (-123min.) zpívá anglicky naprosto nesmyslný text, z jeho naléhavého a procítěného projevu má posluchač alespoň dojem, že ví, o co jde. Rapper Skyline jenom střílel do mikrofonu odposlouchané hlášky a já jsem mu bohužel nevěřil ani písmenko. Publikum naopak dokázala nakopnout zpěvačka Tereza Nekudová (Significant Other, ex-Shower Elephant). Její vokál zapadl mezi lámané beaty a dodal groove i housovým skladbám s nádechem funku, kterými Skyline svůj koncert zakončili. Při jejich vystoupení jsem musel opět ocenit výborný zvuk, který byl však na druhé straně doprovázen nekonečnými zvukovkami a narůstajícím časovým skluzem (zatímco Lenka Dusilová a její kapela Secret Servis přestavovala pódium a prováděla zvukovou zkoušku, stihl jsem zajet do města a dát si zmrzlinový pohár, dva dortíky a kafe).

Nejsem žádný Lenčin fanoušek, ale šel jsem se podívat do kotle, jestli je to vážně tak hustá rockerka, jak jsem slyšel. A je. Když při rychlejších rock´n´rollových skladbách v džínách, sexy tričku a s kytarou v ruce zpívá o chlapech, uvědomíte si, že lepší písničkářka/rockerka u nás není. Pomalejší skladby a texty mě však příliš neoslovily, tak jsem se zařadil do dvacetiminutové fronty na pivo (příště více stánků!!!).

Po zdlouhavé zvukovce skupiny -123min. vylosoval moderátor Zdeněk Suchý za asistence sušického gangstera Chána (ten z plakátu) výherce foťáku, cédéček a předplatného Reportu a festival mohl pokračovat. Objev roku 1999 za poslední půl rok celkem přitvrdil. Funkové skladby z obou alb střídaly syrovější kusy a kytarista a zpěvák Zdeněk Bína střídal uhlazený vokál s hrubším bluesovým projevem. Odpustil si i své legendární "Shooba Dooba" a chvílemi zněl jeho hlas i jako halekání arabské world music. Hlasové proměny vždy citlivě provázela jeho kytara a když zpíval a hrál zároveň stejnou melodii (jako George Benson), srostl s ní dokonale. Koncerty -123minut jsou z velké části improvizovanými jam sessions a tak se na pódiu na chvíli objevila také zpěvačka Tereza Nekudová. S klukama tam stála zjevně poprvé, takže se několik minut spíše oťukávali, ale nakonec tam bylo i pár dobrých momentů.

Další nekonečná zvukovka a na řadu přišlo zklamání večera - Monkey Business. Nebyl jsem zdaleka jediný, kdo přijel do Sušice především na J.A.R., ale jejich rappera Otu Klempíře složili horečky a neznámá zimnice a J.A.R odmítli bez "Klempy" vystupovat. Variantou B, která měla utěšit přes tisíc platících návštěvníků, se stali Monkey Business s hosty Danem Bártou a Michalem Viktoříkem. Monkey Business však vystupovali na stejném místě už vloni, navíc také před třemi týdny a vzhledem k tomu, že se jejich koncertní program příliš nemění, byl jsem rozladěn stejně, jako většina Sušičáků. Koncert, který už znám zpaměti, okořenil pouze Slim Jim od Sexy Dancers a několik okamžiků, kdy se Dan Bárta přidal k Matějovi (zpěvák Monkey Business).

Závěrečné vystoupení Nana Zorin se posunulo kvůli hodinové (!) zvukovce až ke třetí hodině ranní a to už jsem v té zimě nevydržel. Nevydržela to ani většina návštěvníků, ani městská policie, protože akce měla končit ve dvě a tak po čtvrt hodině koncert ukončila. To už se však vytrvalci přesunuli do klubu Granát, kde až do půl sedmé ráno mydlil funk a disco démonský DJ Maceo (ke slyšení každou neděli večer na 90.3 fm). Kromě zklamání z neúčasti J.A.R. se celý festival obešel jako každý rok bez problémů a dík patří také počasí, které vydrželo bez kapky deště, ačkoliv předchozí den nonstop pršelo.

Festival Šumava Rocks made in Gambrinus 2001, 21.7.2001, ostrov Santos - Sušice