S Tata Bojs na Ležaté osmičce? Chlastat, hulit, kouřit, š***t

Tata Bojs jsou na domácí hudební scéně takovou příjemnou jistotou. Špatnou desku zatím nevydali, každá má navíc svou vlastní, jinou, originální duši. A tak, pokud máte chuť na písničkovější, klasické Tata Bojs, zkuste to s "Ležatou osmičkou". Uvidíte, že se vám bude líbit.

7/10

Tata Bojs - Ležatá osmička

Vydáno: 6.6.2011
Celkový čas: 44:38

Skladby: Progresivní (intro), Papírovka, Opakování, Usínací, 2031, Světová, Filmařská, Ztraceni v překladu, Písmenková, Hořká čokoláda, Homo demo, Progresivní (outro)

Vydavatel: Supraphon

Ohodnoť toto album

Když vypustili Tata Bojs do světa singl "Opakování", nevypadalo to pro osmou řadovku této nejmladší třiadvacetileté kapely vůbec dobře. Nic si nenalhávejme, "Opakování" je naprosto průměrná věc. Ne moc výrazná, obyčejná písnička. Jedna z mnoha. A člověk začal na chvíli pochybovat. Došel jim dech? Dělaj' si z nás srandu? Tohle má být singlem, který dokáže posluchače nalákat na poslech nové desky?

Jakmile si ale pustíte celé album a získáte kontext, všechno je najednou jinak. Spolu s intrem a outrem dostala skladba nový rozměr. Rozkvetla a člověk si může oddychnout. Ne, že by neplatilo, že "Opakování" je nevýrazná písnička. ALE Tata Bojs neztrácejí jiskru, pořád perlí po svém. A "Ležatá osmička" je souborem normálních i lepších (a výjimečně výjimečných) písniček, jejichž síla je, podobně jako u Svatoplukových prutů, jen když drží pohromadě.

Motiv opakování je jednotícím prvkem, na němž je celá novinka postavená. Kapela se vtipně vrací sama k sobě (schválně - kolik svých skladeb vzpomenou jen v "Homodemo"?), ke svým už jednou použitým fórkům. Vedle toho (a ruku v ruce s tím) jsou ale v albu vystavěné v kostce i celé dějiny lidstva. "Na počátku bylo slovo " ("Homodemo"), pak jsme byli stvoření jako nedokonalá, zkušební demo verze člověka "homo demo, to jsme my". Postupně rosteme, všechno se věčně opakuje ("Opakování"). S Tata Bojs ale nahlédneme i do budoucnosti ("2031") a nesmí se zapomenout na konec světa ("Světová"), abychom se ve smyčce zpět vrátili do "Homodemo" ("na konci světa bude to už celá věta").

"Ležatá osmička" ale nabízí i další rovinu, a to rovinu velmi důležitou. Pestrost. Tata Bojs přizvali skvělé hosty, které nechali výrazně ovlivnit některé písničky. A tak tu vedle sebe výborně fungují Clarinet Factory ("Písmenková") i Vladimir 518 ("Světová"). A i kapela sama se tu vrací ke svým kořenům, ať už jimi myslíte "Ukončete nás...!", "Biorytmy" nebo "Futuretro", od každého by se tu našlo něco.

Nebudeme se opakovat

Stejně jako Tata Bojs se nebudeme opakovat ani my. "Ležaté osmičce" se už věnoval Vašek Trávníček v článku v rubrice Slyšeno v předstihu. Spoustu důležitých informací o albu i jednotlivých písničkách najdete právě tam.

Za "Ležatou osmičkou" je vidět moře odvedené práce. Album má fantastický zvuk, Milanovi Caisovi se opravdu povedla jeho produkce. Kapela chtěla pustit mezi lidi vynikající desku, a tak připravila předpřehrávku pro vybrané hudební publicisty a na základě jejich rad ještě do konečné podoby zasahovala. A může být se svou prací spokojená. "Ležatá osmička" se povedla. Zvlášť po těch takřka kultovních albech musí být čím dál těžší najít zase další cestu. A i tentokrát to vyšlo.

P. S.: Bude makro.

P. P. S.: Pokud nechápete nadpis, poslechněte si desku a pochopíte.

• Tata Bojs reflektují hudební scénu na světové úrovni (D., 06.06.2011 14:27) Reagovat

  Radiohead. Pochopili kde stojí na hudební scéně. Pochopili, že člověk jinak vnímá alba, skladby a že trendový neznamená moderní, že moderní neznamená kvalitní a že ani populární neznamená kvalitní. Radiohead si mírný ústup z popularity dovolit můžou. Mají alba, která posunula huedbní hranice a nepropadli velikášství. Navíc Radiohead i posledním albem dokazují, že umí reagovat na podněty i z jiných uměleckých a kulturních sfér. Rozkouskovali nová alba do singlů, opatřili je zvláštní grafikou, doplnili atypickou distrbuční politikou, dělají koncerty bez hitů, vyžadují eko kelímky a podporují cestu na koncert na kole. Vědí, že kdyby King of the Limbs nevyšlo, napíše se o tom albu tolik, co by si jiní muzikanti přáli ve snu. A ono vyšlo, na druhý den po zveřejnění dokončení. Tata Bojs vědí, že hudební skupiny se nemůžou každým albem posuout dál. A dokonce z toho vytěžili nosné téma alba a přiznali se, že tentokrát ani Nanoalbum, ani Smetana, ale pop, který je baví. Berte neberte. Já s vědomím tohoto nadhledu snesu i nižší hodnocení Ležaté osmičky. Opakují se a recyklují. Nevadí, jsou to Tata Bojs jak je máme rádi. Ti, kteří žijí ve své době a píou o ní svůj vzkaz.
  
  

  • Re: Tata Bojs reflektují hudební scénu na světové úrovni (jan, 07.06.2011 07:26) Reagovat

    V principu souhlas. Ale jedna věta mě tam praštila do očí - tvrzení, že radiohead nepropadli velikášství. To může říct jen člověk, který je nikdy neviděl naživo. Jejich koncert je usvědčuje v tom, že JSOU velikášští, JSOU megalomanští a moc dobře JSOU si vědomi, že jsou modlou všech, pro které je alternativní hudba spíš poza než cokoliv jiného.
    
    

    • Re: Tata Bojs reflektují hudební scénu na světové úrovni (D., 07.06.2011 08:47) Reagovat

      Díky. A k velikášství, jasně, viděl jsem jen pražský koncert, nemůžu úplně soudit, ale kapela tam hrála jako ve studiu, úplně pro sebe, bez potřeby si hladit ego publikem. měl jsem z nich skvělý pocti, že chtějí, abychom se zapojili do poslechu a užívání si hudby místo hulákání uááá, což tam sice bylo občas taky, ale třeba při Exit Music jsem na takovém koncertě takové ticho ještě nezažil, pominu-li Jarka Nohavicu na Colours :-)
      
      

    • Re: Tata Bojs reflektují hudební scénu na světové úrovni (lucky, 07.06.2011 13:40) Reagovat

      Viděla jsem Radiohead naživo víckrát, ale nikdy jsem žádné velikášství nezaznamenala, pokud pominu, že jejich show jsou díky scénickému vybavení velmi výpravná.
      Jistě, jsou si vědomi, že mají spousty oddaných fanoušků na celém světě(což bylo krásně vidět i na pražském koncertu, kdy člověk skoro neslyšel čestinu), ale věřte tomu, že se u drtivé většiny z nich nejedná o žádnou pózu.
      
      

• tb-lo (tom, 06.06.2011 14:46) Reagovat

  moja oblúbená česká kapela ma nesklamala ani tentokrát . album už drtím a je fakt dobrý a najlepšia skladba Papírovka
  
  

Naživo: Leoš Mareš to zvládl. Koncert pro Patrika přinesl sympatické rozloučení, jaké by mu mnozí mohli závidět Narodil se 12. února 1970 a zemřel ve věku pětapadesáti let 5. prosince 2025. Patrik Hezucký byl člověk, kterého si během jeho života oblíbila spousta lidí, přičemž naprostou většinu z nich nikdy nepoznal. A reportáž o koncertě,... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 20:09 v sekci Naživo

Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2025 podle musicserveru (15-11) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř šedesát domácích (českých a slovenských) desek.... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 15:00 v sekci Publicistika

Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2025 podle musicserveru (40-31) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř stovku zahraničních desek. Tohle je finální... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 09:00 v sekci Publicistika

Naživo: O2 arena se díky písničkám Michala Tučného proměnila v obří stodolu Loni uběhlo třicet let od chvíle, kdy nás opustil Michal Tučný, naopak příští rok by oslavil osmdesáté narozeniny. Tato dvě výročí byla dostatečným důvodem, aby jeho nejbližší v mezidobí uspořádali vzpomínkový koncert v... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 18:15 v sekci Naživo

Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2025 podle musicserveru (20-16) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř šedesát domácích (českých a slovenských) desek.... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 09:00 v sekci Publicistika