Nedá mi to nezačít otázkou: Co se proboha stalo s Glasvegas? Kde je ten skvělý mix zvukových stěn alá Phil Spector, emocí a skvělých textů Jamese Allana? "Euphoric ///Heartbreak" je pouze plytký odvar toho, co tahle skotská kapela předváděla na eponymním debutu a vánočním EP "A Snowflake Fell (And It Felt Like A Kiss)". Kapela se jednoduše rozhodla, že ať se děje, co se děje, natočí VELKOU desku. Nakonec ale z toho vylezlo jedno velké nic.

Osobní texty vystřídala širší témata. James Allan se rozhodl, že místo vlastních problémů na sebe vezme problémy ostatních, což ani nemohlo dopadnout dobře. Věřte mi, že tak v půlce alba vás Allan začne štvát. Co se týče hudby, zvukovou stěnu vystřídala bombastická produkce, takže očekávejte moře vrstev synťáků, útočné doprovodné vokály, rezonující piáno a spoustu různých zvuků. Všechno to působí strašně rozplizle a opravdu není lehké se nahrávkou prokousat. Nepomohla ani přítomnost slavného producenta Flooda (U2, Depeche Mode), který pravděpodobně měl kapele pomoct posunout se směrem ke stadiónovému zvuku.

Pravdou je, že skladby jsou pompézní dost, ale celé je to strašně chladné a momenty typu "Daddy's Gone" nebo "Geraldine" jsou nenávratně pryč. Částečně je to kompenzováno přítomností skladby "The World Is Yours" (pravděpodobně nejsilnější moment celé nahrávky), ale zbytek se utápí v průměru. Nejhorší je, že díky až přehnanému působení synťáků (které jsou v poslední době tolik populární) se v některých skladbách vrací někam do osmdesátých let - a ne moc vkusně. Nemůžu si pomoct, ale pilotní singl "Euphoria, Take My Hand" mi připomíná tvorbu Michala Davida.

Občas je zkrátka předčasné a snad i zbytečné toužit po velkém zvuku. Kapela Glasvegas na svých předchozích počinech dokázala, že umí pracovat s atmosférou a nepotřebuje k tomu zase tak moc. Dovolil bych si tady citovat klasika Cimrmana: "Kdo chtěl víc, nemá nic." "Euphoric ///Heartbreak" je jedno ze zklamání roku.