O rokenrolu téměř bez rokenrolu

Bohužel k tomu, aby se vyplnily předpoklady z úvodu, něco chybí, či spíše chybělo, protože muzikál se už nějaký čas nehraje. Na to, že má v názvu rokenrol, je v něm toho opravdového rokenrolu pomálu. Mluvím o tom pořádném, od podlahy, něco ve stylu "Jedeme dál", jehož oba protagonisté - Petr Janda a Petra Janů - se tu opět sešli. Místo toho se z CD nesou klasické muzikálové melodie, kde holky zpívají převážně balady a kluci se sotva pustí do středního tempa. Je jasné, že celé představení nemůže být ve zběsilém tempu, z toho by návštěvníky asi brzy třeštila hlava, ale přece jen, když jde o rokenrol, čekal bych těchto věcí víc, než co spočítám na prstech jedné ruky.

Celkem povedeně vyznívá libreto Karla Šípa, které s radostí konfrontuje někdejší Veřejnou bezpečnost a rodiče s prvními zkušenostmi s alkoholem, sexem a pochopitelně i tehdejší imperialistickou západní kulturou. Slušné bylo i obsazení muzikálu a především Jana Toužimského do jedné z hlavních rolí. Jeho hlas zní opravdu rokenrolově, což vzhledem k jeho zaměření není až takovým překvapením. I jeho protějšek Lucie Vondráčková nevyznívá v této roli překvapivě špatně. Je trošku škoda, že víc prostoru nedostali již zmíněná Petra Janů, Vilém Čok a sám autor, což je ale pochopitelné, když v muzikálu nehraje. Tahle trojice by celkové vyznění muzikálu ještě více okořenila. Jediným menším zklamáním byla pro mě poměrně nevýrazná Marta Jandová.

Skvělý námět, slušné zpracování, ale přesto je toto CD "Ať žije rokenrol!" zřejmě tím posledním, co po tomto muzikálu zbude. Ačkoli jsem se na představení nedostal, mám-li soudit podle zvukové složky, chyběla mu ta správná chemie a zřejmě i trošku drsnější respektive rokenrolovější pojetí, což je velká zmařená příležitost.