Především je již album délkou plnohodnotné. Texty jsou proti debutu vybroušenější a dějově pestré, ale zároveň zachovávají v refrénech jisté zjednodušení, takže si je fanoušci bez problémů zapamatují. Zvuk je stejně jako na debutu naprosto čistý, přesný a nebude mít nejmenší problém zapadnout mezi zahraniční špičkové produkce. Výborné aranže a kvalitní zvuk se už jako by stávaly poznávacím znamením kapely. Navíc cesta, kterou se Ascendancy vydali, je progresivní v pravém slova smyslu a přesahuje žánr škatulky směrem k power metalu. Sehranost je tedy samozřejmostí, textový posun příjemným překvapením. Naopak někomu se zvuková sterilita a chladnost nemusí líbit, ale přece je to cílem konceptu desky (texty pojednávají o konci lidstva, zkáze světa, radiaci, zoufalství a úzkosti atd.), tedy zvuk je vzhledem k tématu zcela na místě.

Zpěv a texty jsou samostatným tématem. Dobrý text, který frázuje, může píseň pozvednout o několik tříd a stejně tak zpěvák. Ivan se drží osvědčených technik od minula, možná se oproti pádící muzice drží až zbytečně při zemi, ale především jeho duet se zpěvákem Tomym Englundem z kapely Evergrey je naprosto úžasný příklad vybroušené hlasové techniky a písně s velkým komerčním potenciálem. Vlastně je to nářez od začátku do konce. Deska vás baví, protože nevíte, co můžete čekat, každá skladba je jiná.

Otvírák s trošku paradoxním názvem "The End" rozehrává velkolepé kytarové sólo, jak už je u Ascendancy zvykem, instrumentální party tu dostávají značnou část prostoru. Melodicky silná skladba je ukončena překvapivě sbory. Sotva stačí posluchač vydechnout, naskočí do epicky vystavěného kusu "The Great Conspirator", zde opět dobře odvedená práce na všech frontách - zpěv, kytara, klávesy, bicí i basa, která, jak už je údělem našich baskytaristů, drží solidní spodek, sóla tu přebírají kytara a klávesy. Klávesy především dostanou prostor v závěru písně "Burn". "From Captain's Diary" je další kadet na jednu z nejsilnějších skladeb. Dalším favoritem je "Last Noble Act", úžasná věc s mrazivým začátkem, to jsou přesně ty emoce, které od hudby čekáte.

Tedy závěrem: originalitu a kapelu s vlastní tváří by u nás jeden pohledal. Ascendancy to ovšem splňují, navíc čile koncertují, takže není problém vidět je naživo, a výtečný zážitek z alba tak potvrdit.