Nepatří do kategorie lehce stravitelných. Pokud máte tendence klouzat se po povrchu, nepronikat mezi holubince a nenarodili jste se proto, abyste celý svůj život prohulili, můžete s nimi mít problém.

Hugo Toxxx - Malej zmrd

HUGO FUNGUJE

"Legální drogy" splňují, podobně jako předchozí počiny biggbossí osy, parametry komiksu, devátýho umění z devíti. Proč ale rovnou nenazvat jedinečný těleso, který se na pražský scéně vznikem uměleckýho koncernu Bigg Boss zformovalo, uměním kategorie 9.1 - jakýmsi komiksovým rapem? Mezi jeho protagonisty by patřili Sifon, Vladimir518, Cole.

A taky Toxxx. Ten Toxxx, který používá zákeřnou zbraň - specifickou techniku boje. Oproti ostatním se drží svý signifikantní linie na tenký hranici mezi primitivismem a prostou genialitou. Toxxx má frackovství v krvi, na někoho může působit jako grázlík ze zadních gympláckých lavic, a právě to jej činí výjimečným. Oproti Sifonovi, Vláďovi nebo Jamesovi si totiž Hugo může dovolit víc. Vlastně vy od něj čekáte pořád víc a víc. A ono očekávání funguje. Ono to funguje. Hugo funguje. Je více a více teatrální, expresivní a vám se to více a více líbí.

Nabízí se otázka, zde je i Toxxx, podobně jako jeho mnou zmínění kolegové, nadčlověkem z kategorie multifunkčních géniů. Nebo snad může dostat devítku každý holub, který na sebe místo peří zataví sáčky s paličkama trávy a okouzlí tím Bendu? Může. Stačí, když natočí nadčasovou, progresivní, pro scénu přínosnou, byť ne přelomovou desku.

10/10 si schovejme pro metal.

Hugo Toxxx - Moc piva

HUGO KRITIZUJE

K aplikaci "Legálních drog" nepotřebujete nosit kšiltovku a rozkrokem si leštit chleby, nemusíte znát relikvie z minulosti, ani řešit reálie současnosti. Kouzlo nahrávky je v tom, že u většiny tracků dokonce nepotřebujete vědět, kdo je to Hugo Toxxx. Plně postačí, když jeho místy až příliš invazivní rap vytěsníte z hlavy. Vznikne futuristická hudební koláž často absurdních motivů. Zaměříte-li se na hudební podklady, brzy si uvědomíte, že "Legální drogy" by byly ještě působivější v instrumentálnější podobě, kde by byl rap doplňkem, nikoliv hlavní výplní.

"Legální drogy" se ale vydaly opačnou cestou. Díky silným textům je lze považovat za manifest revolučních a těsně porevolučních dětí. V době, kdy mladí (26-) zabalili svoje krátký mládí do dlouhých OCB papírků, píše Hugo na papír texty o každým z nich, o každým z nás a stíhá si u toho tím papírem ještě vytřít prdel.

"Zaplavuju město, v době, kdy nevychází nic, jedu tour jak Tiësto."

Kritizuje. Hugo kritizuje. Všechno a všechny. Předchozí "Rok psa" byl oproti novince mírumilovným počinem. Tehdy Toxxx stavěl a vyprávěl, na "Legálních drogách" ale spíše boří a kritizuje. Ale pořád se standardem sobě vlastním. S vervou se pouští do politiků - "veřejný zakázky a diplomy, co si kurva myslíte, co, že jsme mufloni?" -, sociálních sítí ("Lítám jak UFO"), němectví - "chlastám piva na půl s fantou (...) vozím odpadky do Dubí, šoustám kurvy" -, šedivýho češství - "nemáme oblečení, chodíme nahatý, hrajeme fotbal, furt jsme ožralý" - nebo kulturního barbarství společnosti - "mikrotužka je pro nás vrcholem vědy a umění". Všechno je (nejen) z Toxxxova pohledu "na hovno a v prdeli". "Legální drogy" vám pak, stejně jako ty opravdový, řešení neřešitelnýho nenabídnou, ale pořád to neznamená, že vás nevypraví na příjemnej trip.

Hugo Toxxx - 1-2-3 Hugo nespí

HUGO HULÍ

Toxxxe nemůžete zkonzumovat vcelku, musíte si jej nejprve vykostit. Zatímco jeho bratr v triku, James Cole, si zakládá na hře se slovy, Hugo Toxxx manipuluje především s myšlenkami. Pomocí slov, která v jeho případě vůbec, ale vůbec nemusejí dávat smysl, vám vnukne myšlenky, které smysl rozhodně dávají.

Poslechem "Legálních drog" se stáváte dalším holubem hlavního krmiče holubů, mistra asociací Toxxxe. Zatímco on si hoví na lavičce a hulí, vy sbíráte drobky, které vám hází, a brodíte se po ornitologický kroužek v hovnech a on? Hugo hulí. Na "Legálních drogách" se objevuje kritika koxu, na přiloženým mixtapu "Ilegálních kecech" zase tradičního smahu, naopak tráva je po celý čas glorifikovaná.

To, co Jiří X. Doležal staví celý život, postaví Toxxx za hodinu a půl. Babylónskou věž. Holubí dům, z jehož komína stoupá nasládlej, marihuanovej dým. Pokud ještě nehulíte, "Legální drogy" vám poslouží jako motivace, abyste začali. Pokud hulíte, abyste pokračovali.

Taky slyšíš svou matku, jak ti říká, přece nechceš, aby z tebe bylo někdy něco podobnýho jako z toho Toxxxe? Ale mami, Toxxx nikdy nebyl v práci a má, na rozdíl od tebe, to, co chce. Žije svůj pražskej sen.

Hugo Toxxx - Kaviár

HUGO DIKTUJE

Zaostřeme na rozdíl ve vývoji Koule a Lause - po usnutí Supercrooo. Zatímco James Cole si zařídil existenci tak, aby byl v rámci možností spokojenej, byl pánem svýho dne, svýho života a moh' neustále zkoušet něco novýho, Hugo Toxxx žije životem Rock'n'rolly. Trsy trávy cpe do papírku, čumí na balkóně, nožku přes nožku, na péru ponožku, na holuby. "Draulí jak bauch". Toxxx nestagnuje, jen se seberealizuje jinak než ostatní. Založil si label Hypno808, aby byl blíž svý komunitě. Aby ji formoval, ovlivňoval. Aby objevoval talenty. Aby měl po ruce Marata se Smackem. Aby byl všude a přitom pořád seděl na tom prosluněným balkóně se špekem v ruce, černým sklem na očích a úsměvem na tváři.

"Legální drogy" lze považovat za dlouhohrající nahrávku neustále nabízející nový materiál k přemýšlení. Výrazný momenty napoprvý nepostřehnete. "Kaviár" se ale brzy vyprofiluje do úlohy "Autoerotiky" z debutu, každým dalším poslechem roste i síla hostů - ať už Maratova kritika BPM ("Feťáctví") nebo Vladimirova legrácka "to zas byl voňavej mejdan jako pivo."

"Chyba je před Čechem hanit jeho pivo, hospodu ti fotr ukáže dřív než kino."

Toxxx na "Legálních drogách" krájí svůj denní chléb. Hugo posnídal schopnost kritizovat a hulit, syndromem JXD přesto netrpí. Je všechno, jen ne zkostnatělý. Pořád diktuje. Hugo diktuje. Devět z deseti je vhozená rukavice všem na scéně i těm, co jsou mimo. A těm jsou "Legální drogy" určený především. Stej hypno. 808!

Hugo Toxxx - Zipper