Nové album Davida Byrnea "Look Into The Eyeball" bude za pár dní pokřtěno v divadle Archa.
Odchod z legendárních
Talking Heads (začátkem devadesátých let) představoval pro Davida Byrnea otevření nové kapitoly v jeho muzikantské kariéře. Narozdíl od postupně odumírajících
Talking Heads chytil novou mízu, vrhl se na sólové hraní a v pravidelných intervalech vydává (nejčastěji u svého vydavatelství
Luaka Bop) vlastní desky. "Look Into The Eyeball" vyšla letos v květnu, je jedenáctou v pořadí a je nasnadě připomenout, že právě jí je zasvěcená současná Byrneova koncertní šňůra, během které se zastaví i v pražském divadle Archa (24. a 25. června).
"Přál jsem si, aby deska byla vřelá, lyrická, krásná, aby její hudba vyvolávala emoce, chtěl jsem propojit zasněné smyčcové a orchestrální pasáže s groove rytmy a beaty, které rozpohybují tělo. Líbilo by se mi, aby lidé při poslechu alba tancovali i plakali současně," popsal "Look Into The Eyeball" sám autor (poměrně obsáhle se rozpovídal
o desce zde). Pokud mu tedy šlo o propojení protikladů, o povrchové i vnitřní napětí a současně o jednotný výraz a konkrétní tvář, nutno uznat, že se mu to povedlo znamenitě. Album je členité a pestré jak po stránce temp a rytmů, tak z hlediska aranží, tak ze strany textů.
Krokem, který celkový výraz podstatně osvěžil, byl rozmanitý výběr aranžérských zdrojů. Přibližně polovina skladeb je čistým dílem Byrnea, po dvou písních si na aranže pozval Grega Cohena (basista, který se v ČR mimochodem už ukázal s kapelou Johna Zorna, patří také k dvorním muzikantům ensemblu Toma Waitse, nakonec Byrne si Cohena vybral na základě fascinující zkušenosti s jeho vystupováním ve Waitsovu "Black Rideru") - "The Revolution", "The Accident" (v obou si na akustickou basu i zahrál) a muže "staré klasické školy, ale nadčasového" Thoma Bella ("Like Humans Do", "Neighborhood"), skladbu "The Great Intoxication" svěřil Tony Finnovi. Snad tento informačně nabitý odstavec ještě snese fakt, že latinskoamerická "Descondocido Soy" s hostující NRÜ (z Café Tacuba) aranžérsky vyčnívá z desky nejextrémněji.
Nálada písní se vine od poměrně rozněžnělých a křehkých jako "The Revolution", "The Accident", "Smile" - na povrch čisté, uvnitř skrytě syrové a rozpolcené texty ještě přidávají na intenzitě pocitů - k nabitým a značně energickým, na postupném gradování trojice "The Great Intoxication", "Like Humans Do", "Broken Things" - ta je asi nejšťavnatějším místem desky, je mimo jiné krásně čitelná efektní a efektivní dramaturgie celku. Po zvukové stránce je deska rozmanitá a detailně propracovaná, příjemně se na ní kloubí zvuk "klasických" elektrických a "klasických" akustických nástrojů (smyčcový sextet) se samplovanými spodky, celek nenápadně, ale trefně okořeňují perkuse Maura Refosca.
Když si k poslechovému vjemu přimyslíme ještě taneční kreace "gumového panáka" Byrnea, jaké pamatujeme z filmu Talking Sense: "Stop Making Sense", nabírá "Look Into The Eyeball" na novém a o poznání šťavnatějším rozměru - pražský koncert v divadle Archa je velkou výzvou. Jsou takové situace řídké a vzácné, ale jednou za čas přijde chvíle, kdy člověk sráží paty a smeká v hluboké pokloně; sám jsem si toto gesto šetřil dost dlouho, ale poslední Byrneově desce ho věnovat musím.
Album:
David Byrne - Look Into The Eyeball
Hodnocení: 9/10
Celkový čas: 38:53
Skladby: U.B. Jesus, The Revolution, The Great Intoxication, Like Humans Do, Broken Things, The Accident, Desconocido Soy, Neighborhood, Smile, The Moment Of
Conception, Walk On Water, Everyone's Love With You