Canny a jeho Obří broskev se snaží, seč jim síly stačí. Posledně si na desku třeba pozvali i "uznávaného českého producenta" Dušana Neuwertha. Nepomohlo to - velká sláva se nedostavila. Na druhou stranu: je to moc špatně? Česko možná potřebuje tyhle maličké kapelky, o kterých bude říkat, jak jsou neprávem nedoceněné. A tak jsme se rozhodli podrobit aktuální album Obří broskve "Sever" makrorecenzi. V hlavní recenzi Petra Balady nahrávka moc chvály nezískala. Odnesla si šestku. Podle něj "míří k polárnímu kruhu citové vyprahlosti". Čtyři z pěti známek v našem "makru" byly sice vyšší, nad sedm z deseti to ale Canny & spol. v součtu nedotáhli.

---

Honza Průša - Třeba na sever! (8/10)
Vztah ke kapele: Opravdová láska.

Obří broskev je jedna z mála kapel, u které vydržím s předchozím albem až do vydání nového. Že mě "Potápěči" doslova opařili, jsem psal už v roce 2008 v makru na ně. A celou tu dobu mi zůstali v mptrojce. "Sever" na ně navazuje se ctí. Pořád je tu obrovský pocit sounáležitosti i fantastické texty, které tak příjemně roztáčejí závity mého mozku. Není tu ale jeden příběh, a tak si může dovolit být sakra pestrý. Ať už provařená skorofolkařina "Opravdová láska", balada "Mezi tebou a nebem" odkazující k nejlepším baladám Wanastowek (taková broskví "V princeznách"), nebo tvrdá kytara v "Opilých a smutných". Canny perfektně zpívá, své texty, jež nedopovídá a nechá tam díl i pro posluchače, prožívá až nezvykle silně a já mu to vše rád věřím. Baví mě jeho zpomalený frázování i jeho naléhavost. A užívám si i hudební lahůdky v podobě saxofonního závěru v "Artistce". Nejvíc mě ale pohltil "Sever". To je zásah přímo na komoru, skladba, která roste, graduje její melancholie, její naděje i bolest. Je v ní úplně všechno a já jsem rád, že mám to štěstí a můžu s kapelou skrz ni souznít s každým poslechem.

Lukáš Benda - Obří broskev? Jen inteligentnější UDG (7/10)
Vztah ke kapele: "Hlavně, že jí chutná" mi chutná, když mám doma depku.

Obří broskev je především jedním obřím paradoxem. Canny & spol. se nikomu nepodbízejí, posluchač si je musí najít. Znějí rádiově a přitom příjemně. Při dravých partech se děčínská standardní směs podobá Kolowratu, při jemných Bratrům Orffům, při těch hravých Radůze, poetikou jindy Lublau, Bez peří nebo Petru Fialovi. Navzdory všem přirovnáním ale zůstává Obří broskev svá a tolik jiná. A taky tolik stejná, což je jediným, avšak zásadním nedostatkem aktuální nahrávky "Sever". Ta se totiž vůbec neliší od předchozí tvorby. Tam, kam Obří broskev dopadla při svém debutu, tam zůstala dodnes. Sice nehnije, ale ani nezraje. Mít signifikantní sound může být kladem, ale v případě Obří broskve se jedná o záporný atribut, neb kvality samotných muzikantů a jejich experimentální smýšlení své hranice jistě rozprostírá daleko za "Severem". Nenechte se však zmýlit, Obří broskev opět natočila kvalitní desku s vynikajícím singlem. "Hlavně, že jí chutná" "Severu" je song "Opilí a smutní", volné pokračování "Do Děčína".

Petr Bláha - Hluboký pop ze břehu (7/10)
Vztah ke kapele: Neustálé potkávání od doby jejich koncertů v zaplivaných děčínských putikách.

Pochlebovat popařům? I tak hluboko se dá klesnout, ale u Obří broskve to nejde jinak. Vlastně bych rád něco plkal nadšeně o textech, ale tak jako u všech předchozích desek i tady marně přemýšlím, o čem jsou. Ano, znám slova, chápu jazykovou stavbu textu, ale jeho smysl je někde v éteru. Možná to celé je o vraždění dětí, možná je to o ničem, nevím a nechci soudit. Protože tím bych se připravil o celou vlídnost desky, která je v téhle utajené rovině nenáročná a posluchačsky příjemná. Příjemně kytarová, precizně dechová a pěvecky dosti svérázná nahrávka. Rozhodně to není prvoplánová hudba pro sekretářky, ale její smysl by si měl každý najít sám. Já ho mám právě v té kulise, kdy dokonale podbarvuje náladu onoho severu, kde končí veškeré cesty, co vedou do Děčína. A jako taková je fajn. Její skutečná hloubka je daleko větší, ale k tomu jsou tu lidé daleko povolanější. Já se budu držet na povrchu a zcela povrchně si budu souhlasně mručet. To stačí…

Tomáš Parkan - Příjemně nepříjemná alternativa - 7/10
Vztah ke kapele: Znám Broskev z narozenin musicserveru, takže nic moc.

Těžko budu zapírat, že jsem orientovaný spíše na mainstream a do vod alternativy, kam tak nějak Obří broskev řadím, zavítám jen občas. Jediný styl, kde si alternativu(y) docela vychutnávám, je jazz. A právě díky němu, respektive jeho náznakům, si mě "Sever" získal. Pánové z dechové sekce totiž zjevně obdivují fusion jazz a jeho fragmenty se shorterovskou poetikou celou nahrávku nesmírně obohatily. Jejich poměr je skoro ideální; být jich víc, zřejmě by se stala tahle deska na pomezí folku, rocku a právě jazzu neuchopitelnou. Dalším plusem je ženský vokál, který styl, jak si ho pamatuji, příjemně zjemnil a zmelodičtil. Díky těmto několika drobnostem si mě Broskev získala, nicméně pořád se ještě najde pár věcí, které mají opačný efekt. V první řadě jsou to místy krkolomné až disharmonické texty, které jako by byly slepené z dvou a více veršů, a bohužel tu a tam zní velmi podobně i zpěv. Zvláštní pak je, když se všechny tyto atributy potkají v jedné písničce, jako například v "Artistce". V tu chvíli mám dilema, jestli se mi vlastně líbí, či nikoli. Na druhou stranu, podobných rozporů není na "Severu" mnoho, a tak mohu hodnotit své opětovné setkání s Obří broskví více než kladně.

Petr Adámek - Mňága jednadvacátého století? (6/10)
Vztah ke kapele: Obří broskev registruju. Nic víc, nic míň.

Jako škatulko-fetišista, (tedy člověk, který nedokáže žít bez žánrových a stylových škatulek) jsem byl ze "Severu" docela nesvůj. Kam Obří broskev zařadit, s kým ji srovnat? Směr mi neukázal ani ten miniaturní kompas nalepený na bookletu, který, jak jsem zjistil, má sever tam, kde ho zrovna napadne. Když už jsem pomalu propadal beznaději, napadla mě Mňága a Žďorp. Jasně, najdete mezi nimi deset tisíc rozdílů, ale po textové stránce má Canny k Fialovi překvapivě blízko. Formálně i obsahově. Oba více vyprávějí než zpívají, podobně frázují a stejně jako u valmezských i pro Obří broskev je český jazyk zcela klíčový (přinejmenším by byla škoda přijít o vtipné rýpnutí do Honzy Nedvěda v "Opravdové lásce"). Co je ovšem skutečně podstatné, oba předkládají posluchačům naléhavé výpovědi o životě. Možná že až zpěvák Broskve ještě trochu zestárne, nabere víc zkušeností (a zároveň se z pošmourného a chladného severu vrátí zpátky na jih), bude ta podoba ještě zřejmější.

---

Album: Obří broskev - Sever
Průměrné hodnocení: 7/10
Celkový čas: 38:46
Skladby: Co nám zbývá, Artistka, Mezi tebou a nebem, Opilí a smutný, Bod mrazu, Už nepůjdem dál, Opravdová láska, Slepý ryby, Sever, Mnohem dál než já, Pavilón bocianov/Pod ledem 22