shop.musicserver.cz
Young Gods - Čerpáme hudební poetiku z Plastiků a Dunaje

Young Gods - Čerpáme hudební poetiku z Plastiků a Dunaje

Vydáno: 01.08.2011 07:00 v sekci Rozhovory - Lukáš Benda | foto: facebook interpreta

Na úspěch desek z přelomu 80. a 90. let nedokázali Young Gods nikdy plnohodnotně navázat. O vysvětlení se v opuštěné snídárně žižkovského hotelu pokusil frontman Franz Treichler: "Zvuk Young Gods stárne stejně jako stárneme my - punk z debutu tak musí znít jinak než naše nová nahrávka."

The Young Gods
© younggods.com
Anglicky? Francouzsky? Německy?

Anglicky. Francouzsky.

Jak mladí jsou dnes The Young Gods?

Jsou věci, které se ve své podstatě nemění, pak samozřejmě existují i ty, které mění čas. V pětadvaceti letech disponujete úplně jinou energetickou výbavou než v padesáti. S každodenním životem jste konfrontováni na základě vlastních zkušeností z minulosti. V pětadvaceti manipulujete s operačním systémem, který je v padesáti už pětadvacet let přežitý. Vnitřní ideje mají oproti lidem tu výhodu, že nejen umírají, ale i ožívají. V průběhu let se často vracíte k nápadům z mládí, které jste nedotáhli do konce, protože jste na to ještě nebyli připravení. Nebyli jste kompatibilní s dobou. Navzdory tomu všemu nám čas od času někdo z přátel zpříma do očí řekne, že se v našem věku už přece nemůžeme jmenovat Young Gods, a to ani z recese.

V případě The Young Gods naštěstí nejde ani tak o nás, hudebníky, jako o hudbu, kterou produkujeme. Když někomu řeknete naše civilní jména, nebude je znát, ale také se na nás nebude dívat skrze prsty jen proto, že jsme ve věku jeho otce. Když ale před identickou osobou zmíníte název naší kapely, dokáže vám jistě vyjmenovat písně, které ji oslovily. To je pro nás důležité. Nikdy jsme nechtěli být věčně mladé hvězdy šoubyznysu, jen jsme chtěli dělat věčnou hudbu. Ale abych věcně odpověděl alespoň na první otázku - občas se cítíme mladí, jindy staří. Přijde na to, jak dlouhé je turné.

Franz Treichler
© facebook interpreta
Na kolik vás limituje fakt, že pocházíte ze Švýcarska? Přece jen vaše vlast nepatří právě mezi hudební velmoci.

Nemyslím si, že to mají interpreti z USA nebo z Velké Británie o tolik jednodušší. Tamní trhy jsou přesycené, navíc se těm zemím nedaří ani ekonomicky a život v nich není právě jednoduchý. Globalizace má za následek to, že i interpret pocházející ze zdánlivého hudebního trpaslíka může ovládnout scénu, minimálně tedy v určitém žánru.

Vyrůstat ve Švýcarsku nám dalo základ do života, civilního i hudebního. Ono Švýcarsko není zase tak kulturní zemí, jak se předpokládá, protože tamní kulturní infrastruktura má celkem striktně postavené mantinely. Menší počet větších klubů působí jako mocný hybatel. Aby kapela obhájila své místo v kalendáři akcí i na příští měsíc, musí být znát nějaký progres. Švýcarské kapely musejí být chtě nechtě inovativní, aby si udržely posluchačskou obec, navíc si nemohou dovolit jen prvoplánově šokovat, protože nestačí, když na ně fanoušci přijdou jen jednou. Hype nestačí. Je to začarovaný kruh, který ale ve finále působí jako úžasný, hybný motor. Jasně že bych byl šťastnější, kdyby bylo ve Švýcarsku více klubů, více koncertů, jenže současná situace má kromě jasně daných negativ i zmíněná pozitiva.

Vzpomínám si, jak za námi, do malého městečka nedaleko Ženevy, přijel jeden britský hudební publicista... (smích) Nedokázal tehdy pochopit, že pocházíme právě odsud. Zpočátku nevěřil, prý je to konec světa, ale když uvěřil, ve svém článku nakonec zmínil, že tak prostý původ jen podtrhuje náš hudební a vlastně i životní příběh. A důvod našeho snažení. Symbolické, vlastně až patetické.

Jaká je švýcarská hudební scéna?

Rozhodně multikulturní. Kosmopolitní. Otevřená. Nakloněná experimentům. Vzdělaná, s čímž souvisí, že hudba nemá ve Švýcarsku tak pevně stanovené datum spotřeby. V každém větším i menším městě jsou rozesety malé obchůdky s dvacet třicet let starými vinyly. Ať už prodávají americké, nebo nějaké "podzemní" švýcarské nahrávky, pomáhá to scénu udržet v harmonii. Zatímco klubová komunita se žene kupředu, kopíruje a vytváří trendy, ta undergroundová se drží zpátky, vzdělává se, což scénu obohacuje.

The Young Gods...

The Young Gods
... vznikli v roce 1985 ve Švýcarsku. Hrají post-industrial rock, jenž prochází neustálým vývojem. Od punku se odklonili k elektronice a nyní se - ač to slyší neradi - více přiblížili mainstreamu. Nejslavnější nahrávkou je dvacet let stará "T.V.Sky", ze které pocházejí i hity "Skinflowers", "Gasoline Man" nebo "Our House". Celý hudební svět překvapili Young Gods v roce 2008, když vydali akustickou desku "Knock On Wood". Vloni na podzim do své diskografie přidali deváté studiové album, oceňované "Everybody Knows". Každoročně vystupují v Česku, naposledy u nás kvarteto Franz Treichler, Al Comet, Bernard Trontin a Vincent Hänni hrálo letos, na konci února.

Franz Treichler a...

David Bowie
... David Bowie? Na vůbec prvním vinylu, který jsem si kdy koupil, byl právě on. Ale přiznám se, že na něj jednotný názor nemám. Ostatně, on David Bowie sám o sobě není zcela jednotný, že Ziggy?

Jim Morrison
... The Doors? Vliv Doors na naši tvorbu je zcela zásadní. Jim Morrison pro mě zůstává největším rebelem a básníkem hudebních dějin, o tom není sporu. Leccos jsem si z jeho vystupování odnesl i osobně, ač ho samozřejmě znám také jen z vyprávění, dobových záznamů a filmu s Valem Kilmerem.

Mike Patton
... Faith No More? S Mikem Pattonem nás pojí dlouholeté přátelství a odehráli jsme spolu dost koncertů, ale... mám-li být upřímný, z nahrávek FNM mne pohltila jen energie "Angel Dust". Vynikající album. Do té doby jsem měl pocit, že jejich produkci rozumím, a tímto dvacet let starým albem naše symbióza kulminovala. Od té doby ale Faith No More nerozumím vůbec.
Kraftwerk
Asi jsem nezaznamenal nějaký skok, který zaznamenali oni.

... Kraftwerk? Když jsem je slyšel vůbec poprvé, došlo mi, že elektronika může být tak tropická! (smích) Dodnes je poslouchám a procházím se s nimi jejich deštnými pralesy a kompjůtrovými světy.

Swans
... Swans? Z jejich čtyřpísňového EP "Young God" pochází název naší kapely. Celé to tehdy zapříčinil singl "I Crawled" - když jsem jej poprvé zaregistroval, působil na mne jako absolutní kontrast punku, o který jsem se kolem toho roku 1983 pokoušel. Swans ve mně něco změnili. Probudili. Něco do mě implantovali. Možná duši. A také mne přivedli k osobě Roliho Mosimanna, budoucího producenta The Young Gods.

Franz Treichler
© facebook interpreta
Anglicky. Francouzsky. Jakým jazykem zpíváte nejraději?

V okolí Ženevy se mluví francouzsky, a tak jsme v začátcích používali právě francouzštinu. Jednak aby nám lidé rozuměli, ale hlavně jsme tehdy ještě anglicky ani neuměli. Po zkušenostech z několika zahraničních koncertů jsme usoudili, že bude třeba začít zpívat anglicky, to abychom udrželi kontakt s publikem. Francouzštině návštěvníci koncertů často nerozuměli. Jak šel čas a zahraničních vystoupení přibývalo, v angličtině jsme se zdokonalili natolik, že se jako lingua franca stala naším vůbec nejčastěji používaným jazykem.

Jak jsme na konci osmdesátých let konvertovali od francouzštiny k angličtině, tak jsme se o dekádu později vrátili zase zpět k mateřskému jazyku. Po několikaletém neustálém cestování jsme se usadili zase doma, ve Švýcarsku, s čímž souvisí i návrat francouzštiny do naší tvorby. Logicky - v anglicky mluvících zemích hrajeme více anglicky zpívaných písní.

Jako velkého propagátora němectví mi nedá nezeptat se na vaše jediné německy zpívané album "The Young Gods Play Kurt Weill" (ukázka zde).

Vydali jsme jej v roce 1991. Jak název odkazuje, přezpívali jsme písně německého skladatele židovského původu Kurta Weilla, kterému jsme o pár měsíců dříve věnovali i jeden z našich koncertů. Weill dokázal ve dvacátých a třicátých letech komponovat nadčasovou vokální hudbu pro divadelní soubory stejně dobře jako opery nebo písňové a orchestrální cykly. Obdivujeme jej. Dílem jsme chtěli umělci, který je i šedesát let po své smrti neprávem ve stínu Bertolta Brechta, vyjádřit úctu. Z této iniciativy jsme jeho písně přearanžovali a přehráli.

Jedná se o jediné album, na kterém zpíváme německy. Neumím si představit horší jazyk na zpívání než němčinu. Ona ale ani angličtina není ideální. Vylučovací metodou jsem se tedy dobral k odpovědi na předchozí otázku - nejraději zpíváme francouzsky.

Franz Treichler
© batie.ch
Nemohu se zbavit dojmu, že jste na své cestě za slávou sjeli z dálnice na polní cestu. Nedlouho po skončení celosvětového turné k vaší newyorské nahrávce "Only Heaven" jste oznámili návrat do Švýcarska. Slavomamem tedy nejspíš netrpíte.

(smích) Co se novináři jeví jako úhybný manévr, považuji jen za logické vyústění. Zamyslete se. Téměř dva roky jsme byli na turné. Nomádi, kočující světem, kteří doma, kdesi za horami, nechali ženy a děti. Netoužili jsme se stát Rolling Stones ani mít předplacenou titulku Rolling Stone. Ani být stadiónovou kapelou. Jenže... to všechno nám došlo až během kolotoče, který už nešel zastavit. Dolů jsme z něj nakonec slezli až příliš pozdě. Opustil nás bubeník Üse. Ano, samozřejmě jsme to měli celé utnout dříve také kvůli sobě. Za dva roky každotýdenního, často každodvoudenního koncertování zestárli Young Gods nejvíce za celou svou existenci... Vyčerpali se. Rozdali. Další dva roky jsme nezkoušeli a prakticky ani nekoncertovali.

O to paradoxnější je dnešní situace. Vaše aktuální deska "Everybody Knows" má totiž ještě výraznější east-side groove než "Only Heaven"; na rozdíl od šestnáct let staré nahrávky ale necílí na USA, nýbrž na Švýcarsko.

Hrajeme alternativu, byť srozumitelnou, která by se ve Spojených státech nikdy nesloučila s ideálem vkusu. Ve Švýcarsku se nám to povedlo. ("Everybody Knows" je na domácí půdě vůbec nejúspěšnějším albem Young Gods v celé jejich diskografii; na několik týdnů nahrávka letos zjara spočinula na vrcholu švýcarského žebříčku prodejnosti. - pozn. aut.)

Na stranu druhou jsem šťastný, že nás fanoušci ani média neřadí do kategorie mainstream. Lidé si nás spíše ztotožňují s pocitem harmonie a blízkosti než jako nějakou oslnivou marketingovou značku. Dost možná nová deska uspěla právě proto, že reflektuje pocity dnešních Švýcarů, které nejsou příliš odlišné od těch, jež jsme v sobě objevili už během našeho působení v Americe před šestnácti lety. Možná proto ten americký feeling.

Komentovaná diskografie Young Gods

Když se v roce 1995 zeptali Davida Bowieho, kde hledá inspiraci, dalo se očekávat, že zmíní Reznorův projekt Nine Inch Nails, který tehdy diktoval směr post-industriálních experimentů. Bowie však k překvapení všech odpověděl jinak: "Zásadně mě ovlivňuje jedna švýcarská kapela. Říká si The Young Gods..." Pokračujte zde na komentovanou diskografii kapely.

Franz Treichler
© 24heures.ch
Pojďme ještě hlouběji do historie. V období vydání alba "T.V.Sky" vás řada kritiků srovnávala se slovinskou EBM legendou Laibach. Jejich slovy - sdílíte společnou progresivitu, agresivitu i energii.

Agresivitu? Energii? (vyděšeně) Ne! Laibach jsou kontroverzní. My o kontroverze nikdy nestáli, zatímco energie Laibach je na nich založena. Pečují o svůj mediální obraz tak přehnaným způsobem, že často nevíte, zda hudba pomáhá jejich image, nebo image jejich hudbě. Jako provokující umělce Laibach akceptuji. Cením si i některých jejich koncepčních projektů. Naopak mi na nich vadí obal, přes který jsem se za těch mnoho společných let dále stále neprokousal.

Ta komparace se poprvé objevila v britském tisku. Tamní média totiž nedokázala nás a Laibach kamkoliv zařadit. Zatímco my věděli o existenci The Plastic People Of The Universe nebo Dunaje, britští hudební publicisté nikoliv. Kapely Young Gods a Laibach byly mimo všechny škatulky, a tak nás začali novináři vzájemně porovnávat. Víc bych za tím ale nehledal. Young Gods mnohem více hudební poetiky čerpají ze starších alb Einstürzende Neubauten nebo právě vašich Plastiků a Dunaje než z jakékoliv etapy Laibach.

Franz Treichler
© facebook interpreta
Navzdory vaší angažovanosti v sociálně-politicky kritické oblasti se náznaky podobných aktivit ve vaší tvorbě neobjevují.

Zní to jako klišé, ale je mnohem jednodušší něco bořit než něco vytvořit. Proto pokládám za prvoplánové jmenovitě všechno kritizovat. Přesto mi přijde aktuální deska "Everybody Knows" nejvíce revolucionářská a buřičská. Kritizujeme konzumní společnost nikoliv slovy, ale tóny. Zmíněnému americkému soundu navzdory je nová nahrávka naší dosud nejvíce švýcarskou, jestli mi rozumíte. Nemyslím si, že jsme apolitičtí. Nehlásáme sice nahlas, že bude konec světa, ale varujeme, že může brzy nastat, když se chování společnosti nezmění. Hudba není nic jiného než politika. Jen je třeba u ní více přemýšlet, aby byla účinná.

P. S.: Pro politicky angažovanou odbočku rozhovoru následujte tento odkaz.


The Young Gods - Once Again (z alba "Everybody Knows")

NÁZORY
  • ... (bubble, 05.08.2011 16:56) Reagovat

    diky za fajn rozhovor...docela me to tu prekvapilo:)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád 12. týden 2024
Dua Lipa a Benson Boone stále vládnou singlovým žebříčkům, The Rolling Stones jsou hranější než Mirai Pravidelný vítěz českého albového žebříčku Viktor Sheen se musel v aktuálním kole sklonit před svým žánrovým souputníkem, vedení totiž přebírá Grey256 s nahrávkou "Tentokrát". Rádiové hitparádě nadále neohroženě... čtěte zde
Vydáno: 29.03.2024 08:30 v sekci Novinky | České hitparády
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Audio: Einstürzende Neubauten v "Ist Ist" zase jednou experimentují. Lákají na novou desku i koncert v Praze (29.03.2024 07:27)
- Einstürzende Neubauten vystoupí v říjnu v Praze. Představí novou desku s pop music pro paralelní vesmíry a mezisvěty (06.02.2024 14:13)
- Video: Básník J.H. Krchovský a jeho Krch-Off Band představuje "Tvůj hrnek" a láká na nové album (12.01.2024 16:41)
- Fotogalerie: Swans (alespoň) v obrazech (03.11.2023 09:52)
- Legendární Swans v Praze představí 1. listopadu novinku "The Beggar" (21.10.2023 11:14)
- Audio: Provokatéři Laibach předělali hit "Amerika" provokatérů Rammstein. A je z toho country (18.08.2023 09:45)
- Fotogalerie: Poslední den Colours hrál všemi barvami (24.07.2023 10:02)
- Chystá se albová pocta skupině Rammstein. Její skladby předělali Front Line Assembly, Laibach nebo The 69 Eyes (08.07.2023 15:39)
- Nové desky 26/2023 - od Lucindy Williams přes Laibach po The Baseball Project (05.07.2023 20:00)
- Video: Dunaj má klip k písni "Potichu". Kapele ho darovali fanoušci (25.06.2023 15:04)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Justin Bieber Vladimír Mišík The Prodigy AC/DC Queen Adele Rush Kabát Karel Gott U2 Bono Sia Taylor Swift Télépopmusik Paws Dua Lipa Madonna Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu