Šestadvacátá studiovka "Living Proof" bluesmana, kytaristy a zpěváka Buddyho Guye zvolna opisuje jeho život. Za svá odžitá léta toho stihl docela dost, kromě toho, že od něj Jimi Hendrix údajně odkoukal hraní na kytaru za hlavou a její zvedání zuby, je považován za jednoho z průkopníků žánru Chicago Blues...
Tento čtyřiasedmdesátiletý pán toho má rozhodně dost k vyprávění. Nápad udělat "Living Proof" jako částečnou hudební autobiografii je docela originální, pravda, že fikaný koncept často okolnostmi očeše fakta. Nicméně, vezmeme-li v potaz zkušenosti takovéhoto muzikanta, výsledek může být zajímavý. A vlastně i je, tedy pokud máte rádi blues nebo k němu alespoň decentně tíhnete.
Desku "Livig Proof" zosnovalo až překvapivě mnoho lidí. Kromě držitele pěti Grammy
Buddyho Guye se na ní podílelo čtrnáct muzikantů a zpěváků a dalších dvanáct
techniků. Album si vysloužilo v Americe velmi kladné přijetí, o čemž vypoví i fakt, že je nominované na Grammy v kategorii za nejlepší současné bluesové album. Jak však dopadne, si ještě pár dní musíte počkat. Arsenál muzikantů a tým zvukových mistrů se postaraly o desku v mnoha rovinách kvalitní, možná vás i překvapí
camea dalších dvou legend, a to kytary a hlasu
B.B. Kinga ve čtvrtém songu (vláčnějším "Stay Around A While") a ještě kytary a překvapivě kong
Carlose Santany v citlivém i podmanivém songu "Where The Blues Begins". Již nyní je jasné, že deska je v mezích žánru i pestrá.
Nahrávka je otevřena verši “74 Years Young” o tom, že Guy se cítí
sedmdesát čtyři let mladý a bude se bavit a užívat dál, dneska se cítí na jednadvacet. Song je to neuvěřitelně zábavný, kromě toho, že se dozvíte o popíjení vína s
Rolling Stones, zjistíte, že lišák
Buddy Guy má v rukávu ještě nějaký ten trik a moc dobře ví, co ženské chtějí, dokaž, že si jich vážíš, a ony se pak domů budou vracet každou noc. Dočkáte se škály odstínů bluesu, songů vláčných i svižných, obohacených parádními kytarovými sóly, nikoliv však typickými
onaniemi. Nemůžu si nedovolit ještě jednu perlu:
"Hey, you always bitching about something I didn't get ya ...and when you leave the other day, woman, I don't believe I'm gonna miss ya. So let the door knob hit ya while my damn dog should've bit ya...". Ano, zjevně moudrý a pěkně hustý pán.
Deska dokáže, že Guy je opravdový
žijící důkaz. Něčeho. Jeho žánr je možná pro mnohé nestravitelný, některým přijde
stejný, některým jiným pro změnu
stejný a nudný. To však nic nemění na faktu, že "Living Proof" je povedenou deskou, která má
drajv, koncept, díky hromadě muzikantů a techniků i výborný zvuk a díky potenciálu tohoto "jednoho z nejlepších kytaristů světa všech dob" i hodně trumfů. A k tomu má docela pěkný booklet, klasičtější, bez typografických excesů, ale docela moderní a hodně stylový. Jako album samo.