Videotermix: Karolína Kamberská

15.01.2011 05:00 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Hořkosladká Karolína Kamberská je další účastnicí našeho Videotermixu, v němž najdete její názory na klipy kolegyň z celého světa. Vybrali jsme pro ni písničku z aktuálního alba Agnes Obel, zavzpomínali jsme na "Supposed Former Infatuation Junkie" Alanis Morissette a z české tvorby jsme se vrátili k legendárnímu Dybbuku.
Karolína Kamberská debutovala v loňském roce svým albem "Hořkosladce". To, že se ctí navazuje na svou předchozí hudební dráhu v Sestrách Steinových, dokazuje i fakt, že se v naší výroční anketě umístila v kategorii česko-slovenské album roku na sedmém místě. Karolína je písničkářka s punkovým vnímáním světa, ve svých skladbách nekouká na komplikované kudrlinky. Má dar vyjádřit se stručně, jasně, a tak se s jejími písničkami nemůžete nudit.

KLIP NOVINKA

Agnes Obel - Just So (2010)

Agnes Obel
Agnes Obel pochází z Dánska, ale žije v Berlíně. Hraje na klavír, má kouzelný hlas a loni debutovala s výborným albem "Philharmonics". Je to křehká písničkářka a jeden z velkých objevů loňského roku. Její písně jsou hodně snové, Agnes je taková čistá melancholická duše a z její tvorby je to znát. "Just So" je prvním singlem ze zmiňovaného alba a velmi dobře představuje náladu, kterou celá nahrávka disponuje.

Jak to vidí Karolína Kamberská...

To je taková tajuplná pohádka, starej dům, všechny ty rekvizity a ta slečna v ní hraje andělici, nadpozemská hudba... Vlastně moc nevím, co si o tom myslet, video je krásný, Agnes má strašně krásnou barvu hlasu, ale tím, jak je to video hodně stylizovaný a ona tak zvláštně a uvědoměle kouká, trochu mi v tom chybí přirozenost, nějakej záchytnej bod. Ale to je určitě záměr, právě takhle to má působit. Když si tuhle andělici budu pouštět doma, budu ji asi prokládat nějakou trochu ochraptělou starší dámou, třeba Marianne Faithfull nebo Hegerkou, abych měla pocit, že mám ještě kontakt se zemí.


KLIP STAŘENKA

Alanis Morissette - Thank You (1998)

Alanis Morrisette
Kanadská písničkářka Alanis Morissette se stala koncem prosince maminkou, a tak jsme se rozhodli zavzpomínat na období jejího druhého slavného alba. Celý svět byl v té době nadšen z průlomové desky "Jagged Little Pill" a skladeb "Ironic" nebo "You Oughta Know" a čekalo se, jak na ně Alanis naváže. Přišla s dlouhou deskou s dlouhým názvem "Supposed Former Infatuation Junkie", a i když to nebyla taková pecka jako "JLP", Alanis obstála se ctí. V pilotnímu singlu "Thank U" odhaluje své nitro a ve videu pak i své tělo.

Jak to vidí Karolína Kamberská...

Tenhle klip nemám ráda, ani tu písničku a na obojím mi vadí totéž. Patos, tíha, mám pocit že na mě vyvíjí nátlak, něco po mně chce, a já jí to nechci dát, nemám zrovna teď chuť se všeho zbavit a přejít do nirvány... To je můj osobní pocit, chápu že pro někoho jinak naladěného to je třeba naopak úplně zásadní píseň. Přitom (ještě) starší klipy Alanis Morissette mi připadaj' geniální. Třeba "Ironic", v tom je smích a rozevlátost, a přitom všichni cítíme, co je v hloubce - včetně toho křehkýho okamžiku, kdy potká muže svých snů a potom jeho krásnou manželku (2:30), kdy celej svět na deset vteřin spadne do deprese... A nebo "You Oughta Know", nádhernej klip, kterej přesně podtrhuje všechny emoce tý písničky, ten vztek, bolest. U obou vždycky brečím. Asi Alanis nepřeju, aby byla vyrovnaná...


KLIP CZ/SK

Dybbuk - Ale čert to vem (1990)

Dybbuk
Dybbuk je vzpomínka na druhou půlku 80. let minulého století, to to letí, co? Poetický ženský punk, klubová jistota končícího socialismu. Kapela se bohužel rozpadla ještě před sametovou revolucí, nicméně v roce 1990 nahrála své jediné vzpomínkové album. Pokračovatelem Dybbuku se pak staly Zuby nehty, které sice svou činnost ukončily s nástupem milénia, ale od loňského roku už zase začínají hrát. V Praze je můžete aktuálně vidět 1. února ve Vagónu.

Jak to vidí Karolína Kamberská...

No jasně, maminky punkerky, to je moje krev. Ráda jsem je poslouchala pod všema názvama a nedávno jsem je znovu slyšela naživo jako Zuby nehty, v Lucerna Music Baru, a jak jsem se tak rozhlížela, hrály před naprosto zamilovaným publikem. To video odpovídá době a možnostem, takže není nic moc, ale to se dá říct o drtivé většině klipů, které točíme i dneska - všechno na koleně, těžko čekat zázraky. Přesto naprosto splňuje účel - je z něj poznat, co je na holkách skvělý - ta přirozenost, lehkost, drzost, nadhled. Jejich pozdější písničky mám radši, tahle je taková hodně holčičí, ale moc mě to baví. Je fajn, že zase hrajou.


Karolína Kamberská doporučuje...

Kanye West - Can't Tell Me Nothing (alternativní video se Zachem Galifianakisem) (2007)
Tahle písnička mi připadala moc dobrá, už když jsem ji před pár lety slyšela z Kanyeho desky "Graduation". Tak jsem si našla klip a ten oficiální mě moc nebavil - rapper na nějaké pláži, šermuje rukama, klasika... A hned vedle jsem narazila na tuhle alternativní verzi, kterou tenkrát Kanye West zadal komikovi a moderátorovi Galifianakisovi. Komik si v ní vystřihnul úžasně nechutnýho farmáře, úplně z něj vyzařuje ta arogance, o níž mluví text písničky. Moc jsem se pobavila, nikdy bych nevěřila, jak se dá myšlenka dokonale podtrhnout takhle úchylným vtipem. Na mě to funguje skvěle.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY