Jak sama Katka v rozhovoru pro musicserver přiznala, nápad vydávat best of kompilaci původně nevzešel z její hlavy. Ať už za tím stojí vydavatelství, nebo ne, na podzim minulého roku publiku naservírovala dvojalbum s téměř čtyřiceti písněmi. "Donekonečna" mapuje kariéru půvabné Slovenky od jejích raných začátků, kdy ještě coby teenagerka zpívala v kapele IMT Smile, až po sólovou dráhu. Zpestřením je i pět bonusů, ve kterých najdeme například populární skladbu "Muoj Bože" k Jakubiskově filmu "Bathory" nebo slovenskou fotbalovou hymnu. Skutečně je z čeho vybírat...

Skladby jsou řazeny chronologicky, tudíž na první části dvojdisku naleznete počáteční tvorbu skupiny Peha. Sama zpěvačka podotkla, že některé skladby budou znát jen opravdu skalní fanoušci této formace. V rámci repertoáru Pehy se nese i zbytek placky, na čemž si mohou smlsnout především ti, které rozpad prešovské legendy zamrzel nejvíc.

Disk číslo dvě je mnohem zajímavější. Po úvodních písních z rádii omílaného alba "Den medzi nedeľou a pondelkom" se totiž ke slovu konečně dostane sólovka "Zodiak". Šest pecek poodhalí novou cestu, kterou si pro svou samostatnou dráhu tmavovláska vytyčila. Nečekejte ale taneční beaty, při kterých se lze vrtět na parketě. Knechtová se houpe mezi jemnými baladami (jak je ostatně jejím zvykem) a jen občas přitlačí na pilu, třeba v rozmanité "V krajine zázrakov", což je ostatně nejlepší kousek celé bestofky. Tvorba ze "Zodiaku" ji ukazuje takovou, jaká je, navíc ji zastihuje v nejlepší hlasové formě.

Zpestřením jsou zajisté dva songy s IMT Smile, avšak zbytek je pouze vyvařená omáčka. Fotbalová hymna "Slovensko na nohy" nemá žádnou uměleckou hodnotu a duet s Michalem Hrůzou je vyloženě vějička na české zákazníky (dle mého názoru navíc neúspěšná vějička). Kdyby se výše zmíněné skladby zašouply při sestavování playlistu pod stůl, uklízečka by je bez váhání hodila do koše.

Zato booklet by si jistě ráda prohlédla i ona. Expresivní fotografie Lucie Robinson představují rodačku z Prešova v nevídané poloze. Pryč je ta hodná holka s kytarou, na scénu přichází dračice v černém. Dospělá, elegantní a přitom zatraceně sexy, taková je její nová tvář. Nejen kvůli těmto extravagantním snímkům stojí za to vlastnit originál.

"Donekonečna" je vkusně sestavené. Třicet devět písní přesto nezažene pocit, že nešlo o snahu vybrat co nejlepší skladby, ale nacpat jich do projektu co nejvíc. I kdyby Katka měla sebekrásnější hlas, přes dvě hodiny s ní zkrátka nevydržíte. Vždyť znáte staré známé přísloví: "Méně je někdy více."