Hledá se robot Charlie, Ellen Ripleyová, stále jen spoře oblečená, nahání vetřelce ("I'm In Love With Sigourney"), to jsou jen střípky z fantazií a skrytých narážek Die Alten Maschinen. Ti své bádání zasvětili robotice a objevování dějových spojnic v tradičních (postarších) sci-fi záležitostech, do kterých jsou ponoření až po uši. Toto nadšení nevyprchá ani během jejich citového elaborátu na téma "Songs About Love And Machines". Může robot projevit své emoce a zamilovat se? A nejsme i my sami určitým typem strojů? To jsou otázky, na jejichž odpovědi tato kybernetická čtveřice po svém hledá odpovědi.

"To Be Or Not" byla jen první várka společného kuchtění mezi květináči (rozuměj mezi propojenými počítači), kdy Moimir Papalescu a Petr Venkrbec spojili síly s Leonem Stevensonem (The Extras) a Geraldem Casalem (z Devo, kteří se letos vrátili povedenou deskou "Something For Everybody"). Přes oceán si posílali jednotlivé natočené stopy, fragmenty nápadů a úryvků textů, z nichž se sice pomalým, ale jistým tempem rodila výsledná tvář "Songs About Love And Machines". Zaslechnete mnoho odkazů na rané Devo, ABC nebo na alba "Die Mensch-Maschine" a "Electric Cafe" Kraftwerk. Spojení new wave, krautrocku a synth popu s čitelným rukopisem dvojice Papalescu/Venkrbec má svou hmatatelnou poetiku.

Zmíněná "To Be Or Not" byla jasná hitovka, která tu má nemálo potenciálních následovníků ("Medical Electro Rock And Roll", "This Toy"). Ke slyšení je hned několik instrumentálních předělů, ty tvoří jakási konzistenční pojítka v dějovém konceptu. Samotná deska však dokáže zanechat silnou atmosférickou rýhu v emotivně zaobalených baladách "Heart Of Tin" nebo již zmíněné "I'm In Love With Sigourney". "Dead Man Walking" je naopak poctou dalšímu experimentátorovi se zvukem - David Bowie sice do originálu přidal i kytarové riffy a měl dostatek prostoru v bijáku "Svatý" (a najdete ji na skvělé "Earthling"), přesto verze Die Alten Maschinen nakopne a funguje napříč generacemi elektronických nadšenců.

"Songs About Love And Machines" je unikátní a koncepční výprava zpět do osmdesátých let, je však zaostřena dnešní optikou a nadhledem. Die Alten Maschinen do textů vtěsnali nejenom příběhy o robotech, ale hlavně o nás lidech, kteří schovávají vlastní komunikaci s okolím za obrazovky svých monitorů. Jakýsi retrofuturismus a technooptimismus dodá odvahu do války květináčů s kybernetickými vetřelci. Zároveň robopop vykopnul svou funkční etapu života.