O partičce s exotickým názvem Shogun Tokugawa se mluvilo ještě dříve, než vůbec stihla něco pořádného vydat. Před dvěma lety dostali prostor v našem Radaru, kde Radek Hendrych nešetřil chválou. "Na tom, že Shogun Tokugawa budoucnost mají, ale trvám," napsal tehdy. Před rokem je zase portál Bandzone.cz nepřímo označil za jeden z největších objevů roku, když je pozval na první ročník takzvané showase, kde si Šoguni zahráli po boku The Pooh, Fake Tapes a dalších.

V té době přitom měli v diářích jen pár desítek odfajfkovaných koncertů a v diskografii pouze dvoupísňové, zvukově mizerně znějící demo "Helena Is Good At Math". O to napnutěji se čekalo na oficiální zářez. Debut "Y3ARS" vyšel letos v létě u X Production (další povedený zářez), odvolává se třeba ke kapelám Deftones, Norma Jean nebo Gallows a podepsal se pod něj mimo jiné i Kay Buriánek (další povedený zářez). Podstatné je ovšem to, že potvrdil všechna předchozí očekávání a nabízí velmi povedenou českou variantu slavným Bullet For My Valentine, Caliban nebo 36 Crazyfists.

Shogun Tokugawa staví zejména na kontrastech. Zpěvák Jakub alias Afro do vás v jednu chvíli napumpuje hrdelní screamo a o chvíli později, nejlépe ještě v té samé skladbě, předvede zcela opačnou polohu melodického zpěvu. Pokud jde o melodie jako takové, mají to mladí pánové podobně. Zatímco taková "Used To Hate It, Now I'm Curious" je rytmicky zcela neuchopitelná a plná neklidu, hned následující "Gentle Evening" se nese téměř na popově melodické kostře. Vedle agresivních kytar je ve velké oblibě i elektronika, díky níž se občas může vybavit asociace s Enter Shikari.

"Y3ARS" rozšířili dvě skladby ze zmíněného dema (jedna z nich, "Helena", je oproti původní verzi v angličtině) o sedmičku nových a jeden bezejmenný bonus, který je naopak v češtině. Upřímně řečeno není jejich produkce v souhrnu nic nového pod sluncem. Jenže plzeňští dělají svoji práci poctivě a s nepřeslechnutelným vokálním a instrumentálním (zejména bicí vyvádějí psí kusy) uměním, že jim dokonce odpustíte i občasnou českou angličtinu.

Závěrem zopakuji slova Radka Hendrycha z úvodu - na tom, že Shogun Tokugawa budoucnost mají, také trvám. Stav české tvrdě-rockové scény je díky nim zase o něco bohatší.