Nitranští Desmod se na Slovensku těší velké popularitě. Ještě aby ne, vždyť se svými hity pravidelně okupují rádia, navíc se pyšní několika Zlatými sláviky. Jejich novinka "Vitajte na konci sveta" se tváří vážně, až skoro tragicky, skutečnost zdaleka tak horká není.
5/10
Desmod - Vitajte na konci sveta
Vydáno: 14.6.2010
Celkový čas: 45:28
Skladby: Intro, Vitajte na konci sveta, Hviezda padá, Vojna slov, Varovný výstrel, Srdce vo formaldehyde, Za tebou, Nemusíš sa báť, Strom, Pandorina skrinka, Nové časy, Kráľovstvo nebeské
Vydavatel: Universal
Komplexní hudební obrození (myšleno žánrově) skončilo po čtrnáctileté existenci kapely tam, kde podobné formace končí často (stačí vzpomenout na odstrašující příklad někdejší slovenské modly
Gladiator) - nenáročný střední proud pro všechny. Tento fakt nemá nijak pejorativní podtext, v důsledku to ovšem znamená, že novinka bude bavit spíše konzumní publikum, zatímco původní fanoušci nad sedmou studiovkou nejspíše ohrnou nos. Slovenská kritika tak již jednohlasně učinila.
Pětice se totiž během svého působení na hudební scéně až příliš dobře naučila, jak "postavit" úspěšnou píseň, a skutečný prožitek tak musel ustoupit sázce na jistotu. Na druhou stranu se musí uznat, že jako řemeslníci pracují
Desmod velmi dobře. Na povětšinou jednoduchou kostru dokážou pověsit zpěvné a lehce zapamatovatelné melodie, jimž dominují líbivé klávesové nebo kytarové linky. Jde přesně o typ písní, které jsou schopné vládnout rádiovému éteru a posluchačům se zavrtat hluboko pod kůži.
Pětice stále vychází ze svých kořenů - písničky mají zřetelný rockový feeling a občas se vyskytne i nějaký ten ostřejší kytarový riff (povedený je třeba ten ve skladbě "Pandorina skrinka"). Potíž je však v tom, že většina nadějně rockových nádechů ("Srdce vo formaldehyde") skončí předvídatelným výdechem, v němž je vlastní osobitost nahrazena prvoplánovostí. Dojem aspoň částečně zachraňuje výtečný zpěvák Kuly (ten je mimochodem srovnáván s ikonou slovenské pop-music
Ivanem Táslerem).
A jak je to s onou tragičností? Zkáza světa, která na vás dýchá z titulky, pokračuje podobnými barvami a atmosférou i uvnitř bookletu a pochopitelně také na stříbrném kotouči:
"Zastavil sa čas, dnes tu máme súdny deň. Viem... Ako každý z Vás, ani ja mu neujdem. Viem..." nebo
"Pýtaš sa ma, či skončí všetko v tomto storočí. Pýtaš sa ma, kam pôjdem, keď nastane súdny deň." Ty opravdové tragédie se však, jak je tomu u
Desmod zvykem, odehrávají na mezilidské úrovni:
"Čo sa to s nami vlastne deje? V móde je vrážať do ľudí. Niekto z nás sa už neusmeje. Každý každému závidí." Abyste však těmto globálním i osobním katastrofám uvěřili, servírují tentokrát rockeři příliš málo emocí.
Ani páté musicserverem recenzované album svým hodnocením nepřesáhne hranici průměru. Nevadí, vždyť to není konec světa.