Blake ist wunderbar!

07.10.2010 05:00 - Tomáš Bláha | foto: facebook interpreta

Tenhle wunderkind vydává své třetí EP (druhé u R&S) a zase je třeba si říct, že prostě umí. Spolupráci s Mount Kimbie sice utnul, ale přiznává, že při tvorbě "Klavierwerke" ho prý nejvíc ovlivnila jejich skladba "Bave's Chords". James Blake prošlapává nové cestičky a dělá to víc než dobře.
9/10

James Blake - Klavierwerke EP

Skladby: Klavierwerke, Tell Her Safe, I Only Know (What I Know Now), Don't Think I Do
Vydáno: 27.9.2010 (digitálně), 10.10.2010 (fyzicky)
Celkový čas: 16:43
Žánr: post-dubstep
Vydavatel: R&S
"Bell Sketch", "CMYK" a teď "Klavierwerke". Kvalita někde u stropu a přitom ta přímka má stoupající tendence přibližně v pětadvacetistupňovém úhlu. Což je vzhledem k orgastickým výkřikům vydávaných při poslechu "CMYK" EP až skoro neuvěřitelný. Společně s Mount Kimbie se Blake stal jedním z leaderů hnutí volajícího po změně ve vnímání dubstepu klasickou žánrovou optikou. On říkal, že je rád, že svůj zvuk tak láme, protože ho tím odlišuje od všeho ostatního, co si pod pojmem dubstep člověk posledních (minimálně) pět let představil. Mount Kimbie zase s oblibou říkají, že jediné, co je vlastně s dubstepem spojuje, je label HotFlush. A až po polovině října vyjde na Hyperdubu debutové album "North" od Darkstar, stavidla držící otázky ohledně toho, co dubstep ještě je a co už není, zase prasknou. Uvidíte.

Ve svojí cestě zpřelámaných stereotypů šel James Blake na čtyřskladbovém "Klavierwerke" ještě dál. Signifikantními body pro jeho nové EP jsou: a) vokály, b) klavír. Jasně, vokály vždycky používal, koneckonců se stal hlasem nové post-dubstepové generace, když jako vokalista pomáhal právě Mount Kimbie. Na rozdíl od předchozích prací svůj překroucený a několikrát přehýbaný hlas nyní používá více zhuštěně a více spjatě s ostatními samply. A jak sám proklamoval, zní to mnohem osobněji a svázaněji. Kouká z toho domáckost, ale o pocitu bezpečí by se dalo polemizovat.

A pak je tady druhý signifikant a vlastně i leitmotiv celého EP - klavír. James Blake, který hru na něj vystudoval, názvem "Klavierwerke" odkazuje jednak na klavírní práce starých klasiků (úplně vidím ten zaprášený notový zápis hozený kdesi pod postelí), jednak na berlínský klub Berghain. Ten je znám především díky prezentaci inovativních a čerstvých zvuků (hlavně techna a dubstepu). Což je vlastně hlavní deviza i tvorby Jamese Blakea. Inovace a svěžest.

Na "Klavierwerke" se vyznává z lásky ke klavíru, ale jeho zvuk jako by vysával z těžce surrealistického notového deníčku. Surrealismus, ve kterém vládne monarchie minimalismu a dubstepové jádro je připomínáno jen přes drcené sklo. Až jsem si při poslechu říkal, jak tenká hranice mezi tímto stylem a avantgardou může být. Tohle EP na mě působí jako zápisky ze školních lavic, které jsou nastříhány na krystaly o velikosti zrnek cukru a v duchu modernistického hnutí nalepeny tak, že jejich původ už vůbec nikdo nepozná. Blake neskládá hudbu pro všechny. Leckdo se při poslechu jeho tvorby bude drápat na hlavě a ohrnutým nosem nechápavě zvedat oči v sloup. Label R&S ale vždycky věděl, co a proč dělá, a svým druhým EP u nich Blake dokazuje, že se jim vyplácí. Udělal totiž další velký krok na cestě k nehynoucí slávě. Je vážně neuvěřitelné, kolik talentu v sobě tenhle mladík ještě má.


James Blake - Klavierwerke


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY