Phil (9.1.1964) a Paul (19.5.1968) Hartnollovi jsou bratři, kteří vyrostli na elektronické hudbě. Měli rádi Kraftwerk, O.M.D. a elektroniku sedmdesátých a osmdesátých let vůbec. Tento odkaz mají v sobě uložený a čerpají z něj dodnes. Debutové album "Orbital" vyšlo v roce 1991 a bylo tranceovou událostí roku. Následující deska vyšla o dva roky později, taktéž se jmenovala "Orbital", mezi fanoušky se však používají názvy "Green Album" pro debut a "Brown Album" pro dvojku, bylo to určeno podle zabarvení obalu. Album "Snivilisation" z roku 1994 je více experimentální a moc se nepovedlo. Čtvrtá deska "In Sides" vyšla o rok později, Orbital jím uzavřeli období co rok, to album. "In Sides" patří k vrcholům jejich tvorby, je nejvíce melodické a obsahuje typické hudební prvky Phila a Paula. Další album vyšlo až po čtyřleté pauze, dostalo název "The Middle Of Nowhere" a znamenalo odklon od dosavadní tvorby, bylo více pestřejší a bratři začali do své hudby připouštět současné taneční trendy. Také si vyzkoušeli práci na filmové hudbě (skladby ve filmech "Svatý", "Pláž"). Po dvouleté pauze tu jsou s novým albem "The Altogether", na jehož obalu vás čekají lebky a zkřížené tlapy, tak jako to měli na svých vlajkách piráti.

Obal má svůj smysl, Orbital se stali piráty samplů, ale jsou to poctiví piráti, vše uvedli v bookletu, můžete se tedy pídit po původních skladbách. Na albu s nimi spolupracoval Mickey Mann, který ovlivnil už zvuk "The Middle Of Nowhere" a byl u počátku kariéry Orbitalů. "The Altogether" je následovníkem minulého alba co se týče používání zvuků. Byl však udělán krok vpřed, album je převážné rychlé a taneční, nedočkáte se však typicky dlouhým kompozicí, které měli v minulosti průměrnou délku okolo devíti minut. Na této desce je jen jeden delší opus a to desetiminutová "Meltdown", která původně měla mít (a na prvních promoverzích také měla) osmnáct minut. Délky ostatních skladeb se pohybují okolo pěti minut. Také se dočkáte více tvrdších tracků, dříve se u Orbital tradovalo heslo, na každém albu musí povinně být jedna tvrďárna. Tentokrátetu jsou tři - "Tension", "Tootled" a již zmíněná "Meltdown".

Další příjemnou změnou v tvorbě Orbital je použití vokálů. Na albu hostuje Noami Bedford, která propůjčila hlas pilotnímu singlu "Funny Break (One Is Enough)" a David Gray nazpíval skladbu "Illuminate", která zní jako disco sedmdesátých let obohacené o moderní beat. Ono vlastně celé album je postaveno na hraní se starými dobrými zvuky, které už byly využity již mnohokrát v minulosti. Orbital však na to šli podle svého receptu, který je lehce čitatelný a rozpoznatelný. Během poslechu se doopravdy nudit nebudete, typickými příklady jsou skladby "Oi!" a "Waving Not Drowning", kde zvuk za zvukem evokuje úsměv a pozastavením nad tím, co jde vše dát do hromady. Příjemné zpestření je živá basová kytara ve skladbě "Pay Per View" nebo saxofon v hitu "Funny Break (One Is Enough)". Orbital vždy dokázali napsat příjemné melodie, které vás lehce roztančí, na tomto albu to jsou třeba "Last Thing", "Doctor?" nebo "Shadows".

Orbital opět přišli s albem, které se příjemně poslouchá, využili odkazu, který mají v sobě uchovaný, tím myslím vliv staré dobré elektronické hudby, a nebojí se používat samplování nebo přijít na kloub soudobým trendům taneční hudby. Jedna z mála desek, které se vám jen tak neoposlouchá a budete se rádi vracet k jejímu poslechu. "The Altogether" je pestré a veselé album, jen to s tím tancem nepřežeňte, abyste nedopadli jako kostry na obalu desky!

CD k recenzi poskytla firma Warner Music.

Album: Orbital - The Altogether
Hodnocení: 8/10
Celkový čas: 62:38
Skladby: Tension, Funny Break (One Is Enough), Oi!, Pay Per View, Tootled, Last Thing, Doctor?, Shadows, Waving Not Drowning, Illuminate, Meltdown