"Porto" je nezvyklá nahrávka, která navazuje na tradici (pokud se to takto dá nazvat) labelu Ressonus. katsa.theo sází na chemickou iluzi industriálního věku s olejomalbou krotké romantiky a zasněnosti. Střet mnoha rovin dodává tomuto minialbu punc originality a každý poslech odhaluje nová skupenství požitků.
Minideska "Porto" projektu
katsa.theo narušuje všechny možné variace na chemické sloučeniny (sešlost pocitů), které expandují nebo se smršťují v maximálně možném spektru. V jeden moment se rozezní provzdušněná romantika, která je záhy odříznuta od světa chladným zvukovým experimentem v těch nejtemnějších zabarveních očních stínů, které ve své krabičce najde nejedna šarmantní dáma. Není to však klasická čerň nebo šeď továrních hal. "Porto" je plné protipólů a barev, v nichž se dokáže odrazit nejeden emocionální zážitek.
Jako ledové ostří působí syrový soulad elektronických ruchů, které jednotlivé kompozice přetavují v hutné dějové předvoje a zvraty. Jiří Tilgner jasně ukazuje, na jakých hudebních základech vyrůstal a jak vlastně staví podklady jednotlivých střípků výsledné mozaiky rovin. Potemnělý odér je však s citem rozmělněn rytmickými smyčkami, ty několikrát dovedou na rozcestí mezi hmatatelným strojovým tepem v kontrastu s jazzově zaobaleným feelingem. Ve finální fázi pak do těchto táhlých
zvukomaleb (v decentních paralelách) doplňuje střípky melodických fragmentů.
"Porto" pluje jako silný vodní tok, který překonává nástrahy reálných skic zvuků přetechnizované současnosti. Atmosféry se tu střídají v rychlém sledu - strašidelné chvění a napnuté vyčkávání, co se stane za nejbližším rohem ("Dormo"), z ničeho nic přinese téměř snovou náměsíčnost ("Melhor") a tak dále. Každá skladba má svůj potenciálně odhalitelný příběh, ten je však v rukou
katsa.theo zahalen pod nános nečekaných úrovní propleteného bludiště, jehož návod k rozluštění je schován v těch nejvíce zastrčených zákoutích vaší mysli.
Ohněm spalující touha je taktně
odhalena v portugalských textech, které napsala a nazpívala Milli Janatková. Tento kontrast však do výsledného sevření tohoto opusu zapadá s nečekanou přesností, jako by tyto chvíle měly vykompenzovat technologický chlad a nevlídnost. Vpád tohoto spalujícího
žáru vše přetváří v halucinogenní plyn, kterému se nedá uniknout a jehož účinky postupně navozují nečekané imaginace, sekvence divokých obrazců a nočních můr.
Pulzy života (formou elektrických šoků) doplňují dva výtečné remixy skladby "Sonho".
Ohm Plain ctí onu temnější stranu, kdy do svého abstraktního vnímání kumuluje hluky a tikavě opakující se struktury. Z opačného cípu mikrosvěta "Porto" je ambientní variace, kterou nachystal
Selectone. "Sonho" v jeho podání je pomalu plazící se přízrak, ukolébavka se špetkou naděje, ta má za cíl přinést jakési zklidnění rozčeřených nálad a protikladů, jež se tu přetahují ve velkém.
"Porto" je náročným exkurzem balancujícím mezi mnoha skokovými odrazy jeho pocitového vnímání. Jeho plné rozkódování přijde až po několikátém poslechu, a pokud vás například bavila neohraničenost "Dead Cities"
The Future Sound Of London, najdete zalíbení i v tomto. Nakouknutí pod zvukovou optiku katsa.theo je jasným tahákem, který slibuje zaručenou kvalitu z domovských laboratoří Ressonusu.