Roland Orzabal a Curt Smith se pod hlavičkou Tears For Fears sešli již v roce 1981. Debutové album "The Hurting" vydali o dva roky později. Druhé album s megahitem "Shout" vyšlo v roce 1985 a dostalo jméno "Songs From The Big Chair". Třetí a finančně nejnákladnější album "Seeds Of Love" spatřilo svět v roce 1989. Hostovalo na něm mnoho profesionálních hudebníků a mezi hosty se objevila i Oleta Adams, která propůjčila svůj hlas hitu "Woman Of Chains". Rok 1992 přinesl album "Tears Roll Down (Greatest Hits 82-92)" a skupina se oficiálně rozpadla. Každý z aktérů se vydal svou cestou. Roland vydal dvě alba "Elemental" (1993) a "Raoul And The Kings Of Spain" (1995) pod jménem Tears For Fears, alba se však moc neprodávala, druhé bylo vyloženě propadákem. V roce 1996 vyšla sbírka b-stran a rarit "Saturnine Martial & Lunatic" a od této doby bylo ticho. Na počátku tohoto roku začaly prosakovat informace o sólovém albu Rolanda Orzabala a jeho záměru spojit kytarovou hudbu s tanečními postupy.

Když jsem si tuto informaci přečetl, říkal jsem si, to snad není možné, další pokus o experiment, kterých se rodí nekontrolovaný počet. Roland Orzabal však na to šel chytře. Se svým dlouholetým spolupracovníkem Alanem Griffithsem nachystali skvělé album, na kterém jsou k slyšení silné skladby ala Tears For Fears sloučené s tanečním postupy a zklamání se tedy rozhodně nekoná. Po poslechu pilotního singlu alba "Low Live", jsem věděl, že to bude trefa do černého, silná melodická píseň, která se vám neodehraje ani po stém poslechu. Na albu se tedy kromě Rolanda Orzabala a Alana Griffithse (oba se postarali o programování, kytary, klávesy, ambientní sekvence) ještě podíleli Nick D'Virgilio (bicí) a David Sutton (basová kytara). Skladby postavené občas až na drásavém zvuku kytar, jsou propleteny s prvky drum'n'bassu nebo breakbeatu a znějí svižně a svěže.

Úvodní skladba "Ticket To The World" je typickou ukázkou toho, co vše jde se zvukem kytary udělat. Následuje "Low Life", silná skladba s velkými hitovými ambicemi. "Hypnoculture" je směsicí zvuků s prvky world music, precizně použité samply. Na podobný recept je napsána pomalejší skladba "Under Ether". Roland Orzabal uměl vždy napsat úžasné pomalé písničky, na tomto albu to jsou "For The Love Of Caim" a "Day By Day By Day By Day By Day". "Dandelion" je rockový nářez, který vás po pomalejší pasáži prostřední části alba probudí k životu. Závěr alba patří plně experimentům s taneční muzikou, musím konstatovat, že se to Rolandovi a Alanovi povedlo dokonale skloubit, každý zvuk pasuje a není nikde nic navíc, co by zbytečně rušilo. Ať už to jsou skladby "Kill Love" nebo "Snowdrop", vždy si budete podupávat do rytmu. Závěr alba patří pomalejší "Maybe Our Days Are Numbered", ve které se otevírá větší prostor pro elektronické zvuky. Rozhodně žádná skladba na tomto albu není zbytečná a už vůbec ne špatná a takovéto desky se nerodí každý den.

Roland Orzabal na svém albu naklonoval silné rockpopové skladby do nového hávu, který se teď nosí a myslím, že to všem písničkám moc sluší. Vše bylo natočeno promyšleně a je poznat, že nikdo nekladl pomyslné požadavky, jak má album vypadat. Roland Orzabal a Alan Griffiths tedy mohli dát dohromady desku, která se skvěle poslouchá a nenudí. Je myšleno na každý detail a to do posledního puntíku, sekundy alba, a tak by to mělo být vždy, ale znáte to, občas je kšeft a úspěch přednější. U Orzabala naštěstí ne.

CD k recenzi poskytla firma BMG.

Album: Roland Orzabal - Tomcats Screaming Outside Hodnocení: 9/10
Celkový čas: 54:35
Skladby: Ticket To The World, Low Life, Hypnoculture, Bullets For Brains, For The Love Of Cain, Under Ether, Day By Day By Day By Day By Day, Dandelion, Hey Andy!, Kill Love, Snowdrop, Maybe Our Days Are Numbered