James Blake je jedním z umělců, kteří linku narýsovanou Burialem prodlužují do stratosféry, kde je předpona post společným jmenovatelem pro všechno. "Někteří lidé jsou citliví na užívání slovíčka dubstep, proto jsem rád, že tento zvuk lámu," říká. Ve svých jednadvaceti letech patří mezi nejnadějnější dubstepové producenty. Mount Kimbie a James Blake by měli dubstep vyvést ze samožerné slepé uličky. Oba tyto projekty jsou si vlastně dost blízké. Blake u Mount Kimbie asistoval při jejich živých vystoupení jako zpěvák, aby se později mohl vrhnout na sólovou dráhu a udělat ze sebe začínající producentskou superstar. Jeho hudba je na rozdíl od londýnského dua štiplavější, ostřejší a svým způsobem tvrdší.

Zvuk krájí na mnohem menší díly, které pak s mnohem větší kadencí montuje dohromady. Na březnový release "The Bells Sketch" navazuje posledním EP "CMYK", které svými postupy dělá z Jamese Blakea jednu z vůdčích osobností v dubstepovém převratu. Tak jako už mnozí před ním i on sampluje r'n'b vokály, které instaluje mezi roztříštěnou strukturu beatů. Samozřejmě jako zpěvák sampluje i své vlastní vokály, díky čemuž některé sekvence působí jako dialog. Studoval klasickou hru na piano, složité kompozice vystavit umí, ale rád se zhlíží v minimalistické skulptuře. Obrací se jak na zmíněné r'n'b, tak na soul či hip hop.

CMYK je barevný model založený na subtraktivním mícháním barev. Při tomto míchání se jednotlivé barvy od sebe odečítají. James Blake míchá na čtyřbarevné ploše samplů fragmenty zvuků, které odečítáním vytváří minimalistické bohatství. Tak jako to předvádí v titulní skladbě. Tenhle mladík je příslib do budoucna jako hrom a svým druhým EP ukazuje, že ten všeobecný blázinec kolem jeho osoby je vcelku oprávněný a vlastně i logický. Jo a legendární belgický label R&S Records sbírá zase další body.