Festival Mezi ploty se letos dočkal již devatenáctého pokračování a opět znamenal dva dny plné hudby, divadla a tance. I letos se mu na chvíli povedlo smazat hranice před plotem a za plotem. A vzhledem ke krásnému počasí asi netřeba polemizovat o tom, zda se vyvedl.
Live: Mezi ploty
účinkující: Dan Bárta & Illustratosphere, Jitka Charvátová, Toxique, Tomáš Klus, Sunflower Caravan, The Tap Tap, Nightwork, Sunshine, Tonya Graves, Žlutý pes, Vypsaná fiXa, Navigators, Aneta Langerová a další
místo: Areál Psychiatrické léčebny Bohnice, Praha
datum: 5.-6. června 2010
Fotogalerie
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz Protože již příští rok budou
Mezi ploty slavit kulatou "dvacítku", dá se mluvit o festivalu s tradicí. A pokud má něco tradici tak pevnou, jako jsou zdi psychiatrické léčebny, tak už zhruba víte, co můžete čekat. Line-up se opět točil kolem jmen, která nabízí tuzemská scéna, a ta jako vždy netvořila jedinou náplň víkendu
v blázinci. Festival je jedinečný právě prolínáním dvou světů - toho našeho, obyčejného, rychlého, městského - a toho za zdí - vyklidněného a zdánlivě bezstarostného. Pohyb po areálu je neomezený, a tak běžně potkáváte místní pacienty, pro které je to nejspíš větší zážitek než pro drtivou většinu obyčejných návštěvníků. V reálu je to tak, že umělci hrají bez nároku na honorář, a tak jsou základním stavebním kamenem, příchozí si užijí kulturu v neobvyklém prostředí a pro obyvatele léčebny je to samozřejmě svátek, protože alespoň jeden víkend v roce je pro ně jiný.
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz Prostředí rozlehlého parku je úžasně uklidňující už samo o sobě, ale v kombinaci s nádherným víkendem, letos prvním, atmosféře nechybělo opravdu nic. A tak ještě lepší než zběsilé utíkání ze scény na scénu bylo v klidu se projít a přechody mezi jednotlivými pódii si v originálním prostředí užívat. Ostatně procházky to byly vydatné, protože se nedá říct, že by pódia byla blízko u sebe. To napomáhalo i tomu, že se poměrně velký počet příchozích po areálu rovnoměrně rozprostřel a nedocházelo k žádným mačkanicím. Trošku na nervy brnkal fakt, že jste si na místě nemohli dát ani pivo, které v tom počasí doslova volalo o pomoc. Vynahrazoval to nealkoholický birell, což se dá vzhledem k okolnostem a prostředí pochopit a těžko vyčítat. Vždyť majoritní skupinu stejně tvořili lidé nad třicet let. Nebylo nic neobvyklého potkávat kočárky, psy nebo důchodce. Zkrátka to není obyčejný hudební festival, ale spíš takový happening, jehož součástí je i hudba.
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz Nemožnost napít se alkoholu však poodkryla absurdní realitu, kdy například na Vypsanou fiXu nebyl ani zdaleka takový kotel, jaký bývá běžně, a třeba na
Tonyu Graves,
Sunflower Caravan nebo
Čechomor se dokonce sedělo. Na jiných festivalech věc nevídaná. Nelze říct, že by to bylo špatně, je to zkrátka jen jiné. Ospalá nálada letního odpoledne jako by však dopadala i na některé interprety.
Xavier Baumaxa s dechovým doprovodem byl převařenou nudou. Stejné fóry, zvláštní výběr písní i křečovitý "asijský" host. Možná ho to jen nebavilo, což se nedá říct o účinkujících na scéně, kde vystupovali samotní pacienti.
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz Tam byla energie stoprocentní a divili byste se, kolik lidí se zastavilo atraktivnějším kapelám navzdory. Lákala i divadla, avšak ta byla určena trpělivějším. My jsme se spokojili se show "Na stojáka", která nabídla pod korunami košatých stromů zábavu na té nejostřejší hraně, kde spadnutí do trapnosti a povedený vtip dělí jen setiny milimetrů. Nesmáli se jen suchaři a alkoholici na léčení smutně zjišťující pouhou přítomnost pita. Za všechny jmenujme povedený
skeč Lumíra Tučka, který navíc má co do činění s hudbou.
Skvělá
Jitka Charvátová se nenechala odradit ani nepočetným publikem a opět dokázala, že si to místo na české scéně zaslouží, protože vyplňuje mezeru a navíc je šikovná. Snad se jí jednou ledy českého popu povede rozehřát - ona na to totiž na rozdíl od jiných má slibně fungující
fén v hrdle. Stejně zábavní byli i na podobné vlně naladění
Toxique. A to se
Klára Vytisková nenechala otrávit ani svou čerstvou sádrou, kterou si pořídila na koncertě v Bruselu, čímž dokázala, že hraje naplno... kdyby byla hokejistka, tak jistě skáče do střel.
Sunflower Caravan zase nerozhodil zvukař, co se s tím patlal jak na zábavě v Hnojníkově, a dali vědět, že jejich nové podzimní album by mohlo zamíchat kartami. Andy se stále častěji odhodlává ke zpěvu a jejich novinky zněly slibně. Pánové možná trochu ztrácejí improvizační kouzlo, kdy vynikali v senzační sehranosti, ale na druhou stranu rostou do směru inteligentního popu, tak se nechme překvapit. Každopádně se postarali o nejlepší sobotní koncert, což v pozadí pokyvováním hlavy kvitoval i pořadatel Robert Kozler. A nesesadil je ani
Tomáš Klus, který svým vypiplaným humorem rovněž umí pobavit.
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz Neděle byla ještě o něco teplejší a vzduch voněl ještě více létem.
Sunshine se již definitivně etablovali mezi klasické objížděče nejrůznějších fesťáků a opět odvedli profesionální výkon. A to jsou jistě zvyklí na vřelejší přijetí.
Tonya Graves se představila sólově a se svou kapelou předvedla najazzlý repertoár, jaký by více slušel útulnému baru než rozkvetlé louce, a to i s ohlédnutím na to, že byla zbytečně potichu. Hodně lidí se sešlo na
Žlutého psa.
Ondřej Hejma se svým kloboukem a jeho "Sametové", "Náruživé" a "Modré" stále spolehlivě táhnou.
Následující
Vypsaná fiXa se zpočátku prala s chladnou atmosférou, a to i přesto, že na sluníčku šplhal teploměr přes třicet. Zde se právě místo klasické rovnice "alkohol + fiXa = bordel", psalo "kofola + fiXa = pozorování". Konec byl naštěstí o sto procent lepší. Finále pak obstarala
Aneta Langerová, která do lidí logicky prala hity jako blázen (abychom zůstali v kontextu). A to byl krátce po osmé večerní poměrně brzký konec. Doufejme, že kromě ochraptění moderátora Pavla Anděla nedošlo k žádné újmě na zdraví a naopak se snad povedlo nějaké to duševní zdraví trošku vylepšit.