Dieter Bohlen a Thomas Anders jsou určitě skvělými aranžéry, ale nic víc. Pečetě, kterou vtiskli své tvorbě již v osmdesátých letech, se do dnešních dnů nezbavili. Původně jsem si myslel, že je to pouze záměr, protože pamětnická generace posluchačů, kteří se smíří i s kolovrátkem, je stále početná. Zdá se ovšem, že jsem se trochu mýlil. Modern Talking totiž hudbu jinak dělat neumějí. Jakákoliv nahrávka, na níž Dieter Bohlen sáhne, nenechá ohledně svého původu nikoho na pochybách. Na novém, již desátém řadovém albu nazvaném "America", se samozřejmě nic nezměnilo, dokonce ani typické a už pořádně omšelé vokály (pro Dieterovu tvorbu tolik důležité).

Na úvod musím zdůraznit, že bych si přál umět kombinovat zvuky tak, jak to dělá právě Bohlen. Co bych ale umět nechtěl, je schopnost natáčet písničky, které se navzájem podobají téměř dvacet let. Už v době, kdy se úspěšnější polovina dua věnovala práci na projektu nazvaném Blue System (to byl Bohlen pravděpodobně na svém hudebním vrcholu), jsem si všiml nedostku originálních nápadů a sem tam i nějakého toho - byť nenápadného - vykrádání invence od konkurentů. Možná bych měl být konkrétnější, ale popisovat jednotlivé nahrávky skutečně nemá cenu. Pokud máte doma některé starší album Modern Talking, nemusíte se obávat, že jste na desce "America" o něco přišli. A s tím vykrádáním nápadů to vlastně není až tak docela pravda. Při poslechu nahrávky "Witchqueen Of Eldorado" vás však nemůže nenapadnout, že tohle už jste někde slyšeli. Bicí jednoznačně vysamplované ze "Spirit Of The Hawk" kapely Rednex a ústřední hudební motiv k tomu také nemá příliš daleko. Podobný pocit budete mít i z úvodu skladby nazvané "Run To You", i když se přiznám, že si nemohu vzpomenout, ze které písničky se rekrutuje původní nápad.

Ostatně - nedostatek originality se neprojevuje jenom v melodiích, byť je všeobecně nízká úroveň melodických linek spojovacím znakem pro většinu ze šestnácti skladeb. K tomu všemu připočtěme už dvacet let stejné vokály a velmi jednoduché texty vyjadřující opravdu hluboké lidské pravdy - stačí se přitom podívat na pár ukázek z některých skladeb - například "SMS To My Heart" (send me a little sms to my heart, send me a little sms like I do), "Rain In My Heart" (oh baby, why does it always rain in my heart, my sweet baby, oh my lady, I can't live without you, oh no) a vrcholem všeho je drzost nazvaná "New York City Girl" (New York City girl - the girl is mine, New York City girl - give her some time /...oh, here she comes /...oh, she wants fun), i když přiznávám, že v posledním případě mě ubohý text naštval spíše coby fanouška Pet Shop Boys.

Na desce lze najít také nahrávku "For A Life Time", která je z části nápadně podobná produkci amerických chlapeckých kapel z poloviny devadesátých let (zejména All 4 One). Jinde se zase oba pánové pokoušejí zahrát na stále módní španělskou strunu, obávám se ale, že jim nikdo zájem o latinsko-katalánské vlivy neuvěří. Situaci nezachrání ani titulní skladba, která je vzhledem k rozjařeným úsměvům ve videoklipu spíš směšná, než cokoliv jiného. Přesto na desce najdeme i pozitiva. Poměrně moderní zvuk obohacený o slušné efekty, pořádně nadupané basy a aranžérské vychytávky, pro něž pojede nadšený diskofil na pařbu třeba až do vedlejší vesnice. O to víc mrzí kalkul, kterému tvůrci desku přizpůsobili. Přiznám se, že mi je Dietera i Thomase trochu líto, na druhou stranu ale dobře vím, že se i tak bude album dobře prodávat. Možná by se však nad sebou mohli pánové trochu zamyslet a své aranžérské a produkční schopnosti využít k méně nápadné komerci, příště už by jim to totiž u posluchačů projít nemuselo.

V samotném závěru se tak už pouze zmíním o jediném, přesto možná důležitém faktu - za celou deskou stojí zejména Dieter Bohlen a Thomas Anders se, kromě nahrávky "I Need You Now", podílel pouze jako zpěvák. Že by další vzájemná nevraživost? Těžko říct. O Americe si mohou Modern Talking každopádně nechat jenom zdát.

CD k recenzi poskytla firma BMG.

Album: Modern Talking - America
Hodnocení: 4/10
Celkový čas: 64:15
Skladby: Win The Race, Last Exit To Brooklyn, Maria, SMS To My Heart, Cinderella Girl, Why Does It Feel So Good,