Startuje se zostra. "Svetlo" je rockovým výstřelem. Ideálním pro zahájení cesty, která ve svých dalších zatáčkách nabízí už spíše poklidné výhledy do okolí. Zpěvačka Lucia Piussi tu v pár tónech připomíná Zuzanu Smatanovou, ale zaměnitelnost je to opravdu pouze krátkodobá. Další skladby ten rozdíl jasně identifikují především ve výrazu. Díky odžitým textům na ně Lucia dokázala naroubovat emoce, které dopoví, co se do slov nevešlo.

Střídání pocitu chutě do života s uvědoměním si jeho pomíjivosti či se skepsí z každodenní reality se odráží ve všech původních položkách. Přítomné je i pod fasádou New Yorkem inspirovaného kousku "Mesto". Procházka po něm tu začíná se slovy: "Keby to nebolo ráno v New Yorku / Tak by to bolo len prázdno v šuplíku." Texty jsou rozhodně předností desky "Spúšť", a to i přesto, že se nevyhnou ani divoce roubovaným refrénům ("Pocit zbitých psov"). Pokud v nich ale něco nevyšlo, překryje to celková nálada skladby. Až na jeden případ.

Písnička "Zabudni" je vrcholem melancholické části alba. Stydět za ni by se nemusel ani Angelo Badalamenti ("Twin Peaks"). Nádherně rozvláčná melodie, které by slušel dubstepový nebo alespoň triphopový remix, se bohužel topí v přívalu zbytečných slov. Stačilo by ponechat ta nejvýstižnější: "Spi, sladko spi / Zabudni na stopy / Zabudni na svätých / Snehom sú zaviati," a hudba už by se postarala o zbytek. Je škoda, že po téhle náladovce přichází ještě nepříliš povedený cover "Karavany mraků". "Zabudni" je skladbou, která si zasloužila být závěrečným majstrštykem s dozvukem v tichu.

"Spúšť" navzdory půlhodinové stopáži dokáže nabídnout mnohem déletrvající hudební zážitek. Zvuk se na něm neopírá o vymazlená dodatečně naroubovaná produkční kouzla. A není ani dotčen jakýmkoliv aktuálním hudebním trendem. Zato mu uvěříte téměř každou notu (snad až na onu Krylovu předělávku). Trumf opravdovosti "syrové" živoucí muziky, která má stejnou podobu na koncertech i na nahrávkách, v československém mainstreemu dlouho nikdo nevynesl. A přitom to zní tak strašně easy.