Možná jsem zbytečně krutá, ale zlaté žně remixů už odeznívají. Nebo spíš je jimi hudební trh natolik přesycen, že je jde přehazovat vidlemi. A původní záměr, který by měl song představit v jiné poloze než originál, je trochu v tahu.

Do hlavy Lady GaGa nevidím, ale její rozhodnutí vydat remixovou placku vnímám jen jako chytač času, než stihne dotočit pro dychtivé a namlsané fanoušky nový počin. Protože jinak nevím, jak si sedmnáctipísňové remixové dílo vysvětlit od člověka, o kterém se mluví jako o perfekcionistovi. Pokud chtěla udělat radost DJům diskoték, danceovým rádiím a lidem, co se ničí na spinningu, tak se to ale povedlo. Fanoušci se po tomhle hokusu pokusu stejně, ne-li víc třepou na řadovku.

Ono na "The Remix" jsou docela fajn kousky, to ne že ne, ale sedmnáct remixů, přičemž se některé songy zopakují, je trochu na hlavu a člověk pak má neovladatelnou chuť si poslechnout něco jiného než bum bum tuc tuc písk bum. Všeho moc prostě škodí. Ale! Kdybych si koupila singl a byl by tam remix, tak bych se nejvíc radovala především z tucárny od Pet Shop Boys, kteří si pohráli s "Eh, Eh (Nothing Else I Can Say)". Bod k dobru pro Londýňany, že se písničce nesnažili vtlouct žádný jiný rytmus a veskrze jí ponechali její civilnost. Minusový punťa ale putuje za to, že song je už víc jako rok free ke stažení, takže pro zasvěcené to žádná novinka není.

Za nastavení ouška stojí ještě spojení sil Lady GaGa s Marilynem Mansonem v "LoveGame", přičemž zvedám pracku pro další jejich spolupráci na nějaké zbrusu nové písničce, mohla by to být docela bžunda. S dalšími populárními jmény jako Passion Pit, Alphabeat nebo The Sound Of Arrows, kteří spojili mašinky s hlasem Frau GaGa, to libově nedopadlo. Přičemž druzí jmenovaní mají v arzenálu luxusní cover "Bad Romance" a "Telephone", ale hopsající výběr zpěvačky jím logicky nepočastovali.

Tenhle remixový kotouček je zkrátka zbytečně vynaložené úsilí a materiál. Originál je prostě originál, ale jako kulisa ke cvičení dobrý. Ale jen jak kulisa.