IMT Smile - Vystupovat v estrádách není špatné

26.04.2010 05:00 - Petr Adámek | foto: facebook interpreta

V Hard Rock Cafe, kde toho dne IMT Smile otevírali svoje aktuální turné, panovala rušná atmosféra. Zpěvák a kytarista Ivan Tásler ale nijak nestresoval (jak je prý jeho zvykem), a tak jsme se od muziky dostali až k sametové revoluci a dokonce i k hokeji. Zdalipak víte, proč s Českem Slováci prohrávají?
IMT Smile
© ohudbe.sk
Který ze sedmi otvorů na hlavě je nejdůležitější?

To je těžká otázka. Každý z nich má velký význam. Ústa jsou dost podstatná. Oči vlastně taky...

Asi jsi pochopil, že narážím na předchozí desku "Hlava má sedem otvorov". Dočetl jsem se, že jste k ní dokonce jeli turné po Velké Británii...

My jsme ve Velké Británii a Irsku hráli mnohokrát, poprvé už před osmi lety. Posledně jsme odehráli šest koncertů a máme velmi příjemné zážitky. Chodí na nás hlavně Češi a Slováci, jsou jich tam velké komunity. Třeba v Londýně je vždy plno.

Název desky: "2010: Odyssea 2" zní jako název nějakého sci-fi filmu, což podtrhuje i přední obal s obrázkem rakety. Přemýšlíte hodně o budoucnosti?

To ne. Podstatná je tam ta dvojka. Už několikrát jsme s kapelou měli druhý začátek a tohle je další z druhých začátků.

Na budoucnost ale přesto narážíte. Hned v první písničce "Čo bude" zpíváš: "Čo bude o desať rokov...". Čo bude o desať rokov?

Já budoucnost neřeším. Držím se hesla, že všechno je tak, jak má být.

Liší se novinka od vaší poslední tvorby?

Někdo určitě řekne, že se ničím neliší, pro někoho bude úplně jiná. To záleží na člověku. Z mého pohledu jde hlavně o písně jako takové, žádné složité aranže, prostě takové písničkové album. Jedné ze skladeb je dokonce patnáct let.

IMT Smile...

IMT Smile
...pamatují doby, kdy si Češi a Slováci ještě neříkali sousede. Pro IMT, tedy Ivana a Mira Táslerovi, je úsměv neodmyslitelný už osmnáct let. Bratry z Prešova doplňují ještě Peter Bič a Lukáš Kolivoška, řečený Kolja. IMT Smile se kromě osmi desek pyšní také mnoha cenami a vyprodanými halami a arénami na Slovensku a třeba i na Britských ostrovech. Jenom v té České republice větší úspěch ne a ne přijít. V poslední době si kromě chvály za poslední desku "2010: Odyssea 2" vysloužili i spoustu negativních a nechápavých reakcí, když během krátké doby vystoupili na mítincích dvou rivalů slovenské politické scény. Pro tu hudební objevili třeba Katku Knechtovou. Leader formace Ivan Tásler se snaží bojovat za pravdu a spravedlnost a tvrdí se o něm, že dokáže být pořádný nervák.

Natáčeli jste doma na Slovensku?

Dvě věci jsme nahrávali v Anglii s Liamem Watsonem. To je člověk, který dělal na albu "Elephant", za které dostali The White Stripes Grammy. Má kompletně analogové studio, ten člověk je do těchhle starých věcí úplný blázen. Nemá ani žádný počítač, jenom samé staré šedesátkové vybavení. Chtěli jsme tenhle způsob nahrávání zažít na vlastní kůži.

V předposlední skladbě "Sľúbili jsme si lásku" narážíte na rok 1989. Jsou tam dokonce slyšet dobové záznamy...

Ona je to coververze původně od Ivana Hoffmana. V Česku to asi nebylo známé. U vás se na náměstích zpívala Marta Kubišová, na Slovensku se zpívalo tohle a pro Slováky to moc znamenalo. Napadlo nás to u příležitosti loňského výročí revoluce. Někdo si možná řekne, k čemu to je, ale podle mě by lidi neměli zapomínat, co se stalo. Ovlivňuje nás to doposud.

Co se od revoluce nejvíc změnilo? Myslím tím v muzice.

Strašně moc. Objevila se spousta nových kapel, nových stylů, jezdí k nám skupiny ze zahraničí a my naopak můžeme jet nahrávat za hranice. Můžeš si koupit novou kytaru za pár korun, což dřív nepřicházelo v úvahu. Na druhou stranu to s sebou přineslo samozřejmě negativa.

Co máš na mysli?

Společenské problémy. Nacionalistické projevy, předsudky vůči lidem, vůči rasám... Ve městech aby ses bál vyjít večer ven. Tím spíš, když máš jinou barvu pleti. Na druhou stranu naše společnost ani ta vaše rozhodně nejsou hloupé a když na to přijde, dokážeme být silní a bránit svůj názor. Někdo říká, že opravdovou změnu zažije až další generace a asi na tom něco bude. Ale vyvíjí se to dobře.

IMT Smile
© imtsmile.com
Když jsme u té politiky - nedávno na Slovensku prošel velmi kontroverzní, takzvaný nacionalistický zákon. Co tomu říkáš?

Je pravda, že slovenská politická situace není nejzdravější. Ostatně ani vy na tom nejste nejlépe. Tenhle zákon je plný chyb. Já jsem za vlastenectví a rozhodně nejsem sám. Prvotní myšlenka tohohle zákona byla asi dobrá. Já mám naši hymnu rád a rád ji zpívám, ale napsat na papír, že ji musíš zpívat, to není nejšťastnější řešení.

Zpátky k muzice. Často býváte srovnáváni s No Name. Jak byste porovnali vaši pozici na české a slovenské scéně?

My se známe docela dlouho. Můj bratr Miro je Igorův spolužák z konzervatoře, takže ho znám ještě z doby, kdy No Name neexistovali. Navíc pocházíme ze stejného kraje. My No Name přejeme a myslím, že i oni nám. Jsem rád, že oni mají úspěch v Česku, a zároveň jsem rád, že na Slovensku ho máme my.

To znamená, že vy jste úspěšnější u vás doma a No Name u nás doma?

To jsi řekl ty. (smích)

Ivane, nechystáš něco s Richardem Müllerem? Pamatuju si tě z koncertu v tehdejší T-Mobile Areně, ale to už je dost dlouho...

IMT Smile
© radiobonton.cz
To bylo 2001. Tam jsem dával dohromady kapelu. Richard Müller a Ivan Tásler Band se to jmenovalo. S Richardem jsme zažili mnoho, na pódiu i ve studiu. Udělali jsme spolu jeho nejúspěšnější desku "01" a hráli jsme spolu šňůru v Anglii, o které jsi mluvil. V Bratislavě jsme měli dvakrát vyprodaný koncert, v Prešově jsme měli deset tisíc lidí, to se běžně nestává ani jednomu z nás. Pak jsme se sice vydali každý jinam, ale osobně si myslím, že spolu ještě něco uděláme.

IMT Smile spolupracovali s mnoha dalšími jmény. Chtěl bys někoho vypíchnout?

Určitě Michal Horáček. Nevím, jestli on má stejný pocit, ale já jsem za spolupráci s ním hrozně rád. Udělali jsme spolu poměrně úspěšné písničky "Kníže Rohan", "Nina Ricci" nebo "Baroko" na Richardovu česky zpívanou desku. A málokdo ví, že některé jeho texty jsem použil i pro písničky IMT Smile. Ale mohl bych jmenovat dál: Zuzanu Smatanovou, Katku Knechtovou a mnoho dalších. Třeba teď jsme třeba pomáhali Inému Kafi, když dělali akustické verze písniček. Já obecně rád spolupracuju s jinými lidmi.

Co Petr Kolář?

Petrovi jsem produkoval čtyři písničky na jeho desku. On je zlatý chlap a hlavně slušný člověk. Jeho tvorbu si netroufám hodnotit. Pamatuju si, že jsme spolu měli debatu o tom, jak ho lidé vnímali dříve a jak teď. Na to teď asi narážíš...

Přesně tak.

Já nemám rád tyhle předsudky. Vystupovat v muzikálech a estrádách je špatné? Já to tak nevnímám. On je hlavně fantastický zpěvák.

IMT Smile
© imtsmile.com
Vždycky jsem vás vnímal jako IMT Smile. Proč je na bookletu minulé desky "Ivan Tásler a IMT Smile"?

Není to poprvé, u desky "Exotika" je to stejné. To jsou takové dvě výjimky a má to svůj důvod. Když ty písničky vznikaly, zamýšlel jsem, že půjde o sólové album, protože ve studiu jsem byl jenom já a baskytarista Lukáš. Proto mi přišlo fér to pojmenovat takhle.

Za to na jiné placce stojí pouze Ivan Tásler. Tahle tvoje sólovka je ve srovnání s tvorbou IMT Smile docela úlet, ne?

Je třeba si uvědomit, že to bylo v roce 2001 a tahle muzika tady byla v počátcích. Byl to čistý experiment, chtěl jsem zkusit zase něco jiného. Po vydání se objevilo hodně různých názorů, třeba i: "Nikdy jsem IMT Smile neposlouchal, ale díky téhle desce jsem se k vám dostal".

Odlehčeně jsme začali, odlehčeně skončíme. Koukáš na hokej?

Koukám.

A proč vás pořád porážíme?

To je taková blbá smůla. Ono je to ale vyrovnané, naši i vaši kluci jsou světová špička. My zase máme našlápnuto ve fotbale.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY